EU přitvrdí v tažení proti lodím, které pašují do Evropy ruskou ropu
Země Evropské unie formálně přijaly jedenáctý balík sankcí proti Rusku, jehož cílem je především znemožnit Moskvě obcházení dříve zavedených omezení. Informovala o tom Rada EU zastupující členské státy.
Unijní země budou nově moci zakázat přístup do svých přístavů lodím, které tajně převážejí ruskou ropu. V krajním případě hodlá EU také omezit vývoz vojensky využitelných technologií do zemí, které je budou poskytovat Rusku. Vývozní restrikce se dotknou i 87 firem z Ruska a dalších zemí včetně Číny či Íránu. EU rovněž přidala na sankční seznam přes stovku ruských činitelů a subjektů a zakáže vysílat na svém území dalším pěti ruským televizním stanicím.
Unie zavedla od loňského začátku ruské invaze bezprecedentní hospodářské sankce, které mají omezit příjmy režimu prezidenta Vladimira Putina a znemožnit jeho armádě přístup k vojenskému vybavení. Moskvě se však prostřednictvím jiných zemí a zahraničních firem daří některé restrikce včetně ropného embarga obcházet.
Velvyslanci zemí Evropské unie se shodli na jedenáctém balíku sankcí proti Rusku, který má dále omezit jeho možnosti pokračovat v agresi vůči Ukrajině. Oznámilo to švédské předsednictví Rady EU.
EU zasadí další ránu Putinovi. Dalším balíkem opatření znemožní obcházení ruských sankcí
Politika
Tažení proti stínové flotile
„Zacílením na obcházení sankcí zvýšíme tlak na Rusko tím, že ho zbavíme dalších zdrojů, které tak zoufale potřebuje k pokračování nelegální války na Ukrajině,“ řekl ke schválení nové sankční sady šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Nové sankce se zaměří na takzvanou „stínovou flotilu“, tedy lodě plující často pod vlajkami jiných zemí a tajně převážejících ruskou ropu. Na její námořní dovoz do členských zemí uvalila EU embargo a zároveň se skupinou hospodářsky vyspělých zemí dohodla cenový strop pro její prodej do dalších států. Tankery, které budou restrikce porušovat, nebudou smět zakotvit v přístavech unijních zemí.
EU se v rámci nové sady shodla na nástroji, který umožní omezit vývoz zboží využitelného pro vojenské účely do třetích zemí, které zjevně pomáhají Rusku sankce obcházet. Podle unijních činitelů jsou mezi nimi například Kazachstán a další postsovětské státy, Čína či Spojené arabské emiráty. Kvůli obavám z možné odvety zmíněných států však k jeho využití hodlá unie sáhnout pouze v krajním případě, pokud se jí nepodaří dotčené země přesvědčit jinak.
Nikdo neví, jak Rusové přemýšlejí, říká Andor Šándor, generál, bývalý šéf tajné služby a nyní bezpečnostní expert. Západní podpora Ukrajiny může být v jejich očích důvodem, proč rozpoutat třetí světovou válku, říká. Klíčovou otázkou podle něj je, zda mohou Ukrajinci boj o svou zemi vůbec vyhrát. Šándor je v tomto ohledu skeptický. Ruský potenciál je podle něj nekonečný. Víc věří vyjednávání, které však musí být podpořeno vojenskými úspěchy Ukrajiny.
Andor Šándor: Rusko přepnulo na válečnou výrobu. Jsme o pár kroků blíž třetí světové válce
Leaders
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz podala ve Spojených státech žalobu na Rusko. Chce získat pět miliard dolarů (108,3 miliardy korun), které jí byly přiznány v Haagu jako odškodnění za ztracený majetek na Krymu. Firma o tom informovala na svém webu. 
Hlavou proti zdi. Naftogaz žaluje Kreml o miliardy za majetek zabavený na Krymu
Zprávy z firem
