EU se děsí Trumpova vítězství. Především kvůli pomoci Ukrajině

Evropská unie sleduje blížící se americké prezidentské volby s obavami. Největší strach má Brusel z toho, co by případné vítězství Donalda Trumpa mohlo znamenat pro pomoc Ukrajině.

Republikánský kandidát se totiž netají tím, že by finance pro zemi, která se brání ruské agresi, zásadně omezil. Budoucí vztahy mezi EU a Spojenými státy probírali v posledních týdnech na svých jednáních i velvyslanci nynější sedmadvacítky v Bruselu, kteří se setkali i s Björnem Seibertem, šéfem kabinetu Ursuly von der Leyenové, a také se zástupci několika generálních ředitelství EK, která mají na starosti obchod či energetiku.

Změna na druhé straně Atlantiku by mohla ovlivnit téměř všechny unijní politiky, od obchodních toků a průmyslových dotací po digitální dohled a antimonopolní šetření, napsal server Euronews. Obavy ale panují zejména kolem pomoci pro Kyjev. Její jakékoli narušení, byť i malé, by totiž mohlo vést k zásadní změně situace na bojišti.

Americká Sněmovna reprezentantů nakonec letos v dubnu po několika měsících vnitropolitických sporů schválila obří balík vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě 60 miliard dolarů. Trump tehdy kritizoval mimo jiné to, že se nejedná o půjčku. „Nikdy bychom neměli dávat peníze bez naděje na to, že budou jednou splaceny. Spojené státy americké by už neměly být tak hloupé,“ napsal tehdy republikánský kandidát na platformě Truth Social, kterou vlastní.

Americké volby jsou mašina na peníze. Letos je sponzorují nejbohatší miliardáři

Leaders

Z amerických prezidentských voleb se postupem času stává významný podnik podporující americkou ekonomiku. V aktuálním klání se již protočily téměř čtyři miliardy dolarů. Peníze přitom jdou zejména na platy dobrovolníků a zajištění velkých meetingů pro desítky tisíc lidí. Zatímco Obamovu volbu podpořili zejména drobní donoři z řad občanů, aktuální volby „platí“ také nejbohatší miliardáři snažící se strhnout volbu na svého vybraného kandidáta.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

„Nejlepší obchodník“

Později na jedné z červnových předvolebních akci popsal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako „možná nejlepšího obchodníka ze všech politiků, kteří kdy žili“. „Pokaždé, když přijede do naší země, odjíždí se 60 miliardami dolarů,“ řekl Trump právě s odkazem na balíček pomoci. „Přijede domů a oznámí, že potřebuje dalších 60 miliard a já říkám: To nikdy neskončí. To nikdy neskončí,“ dodal za jásotu davu. Jako nově zvolený prezident chce právě toto změnit, doplnil.

V červenci se pak Trump setkal s jedním ze svých nejbližších spojenců v Evropě, s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. „Nedá na ukrajinsko-ruskou válku ani penny,“ řekl Orbán po schůzce. Právě tento možný posun Brusel nejvíce trápí.

Druhou nejistotou jsou rovněž vyhlídky na vyšší americká cla na veškeré příchozí zboží, poznamenal server Politico. Před pár dny nazval Trump Evropskou unii „mini Čínou“. „Neberou naše auta, neberou naše farmářské produkty, neberou nic. S EU máme deficit 312 miliard dolarů. Víte, EU je taková mini Čína,“ řekl.

Podle mnohých expertů by případné vítězství demokratické kandidátky Kamaly Harrisové tolik problémů ve vztazích mezi EU a USA nepřineslo. Neoficiálně se řeší zejména to, jaké dopady by mělo vítězství Trumpa, oficiálně se Brusel chystá na oba možné výsledky. „Připravujeme se na americké volby. Jsou zvažovány všechny možné výsledky. Jsme odhodláni udržovat úzké partnerství s USA,“ uvedla nedávno mluvčí Evropské komise Arianna Podestaová.

Diskuze o vztazích mezi EU a USA se uskutečnila i během středečního Coreperu, tedy jednání unijních velvyslanců v Bruselu. Téma se řešilo v rámci přípravy na neformální summit EU, který se koná v pátek 8. listopadu v Budapešti. Tam se mají unijní prezidenti a premiéři zabývat zejména posílením konkurenceschopnosti Evropské unie. S tím ale téma vztahů s USA úzce souvisí, proto se o něm má hovořit při večeři. Summit se přitom koná jen tři dny po skončení voleb. Podle některých se náhlé změny v americké politice v případě vítězství Trumpa mohou očekávat ještě před inaugurací, která se odehraje v lednu.

Důležitým tématem je rovněž to, jak zachovat sankce vůči Rusku v případě, že Spojené státy svá omezení zruší. „Všichni berou všechno mnohem vážněji. Snažíme se připravit, aby nás nic nepřekvapilo,“ citoval list Financial Times vysoce postaveného unijního diplomata. "Podle mého osobního názoru budeme mít velké potíže," uvedl další z diplomatů. „Půjde o obrovský rušivý element a obrovská bude rovněž i nepředvídatelnost,“ dodal v reakci na možné zvolení Donalda Trumpa.

Bookmakeři mají jasno. Americkým prezidentem bude Trump

Politika

Kdo bude příštím prezidentem USA? Podle sázkařů i bookmakerů má blíž k Bílému domu exprezident Donald Trump. Kursovým favoritem bookmakerů je i v šesti ze sedmi swing states.

nst

Přečíst článek

Podle odcházejícího předsedy Evropské rady Charlese Michela by EU měla být natolik silná a stát na vlastních nohou, aby ji nijak nerozhodilo, kdo je kde prezidentem. „Jaký je rozdíl mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harrisovou? Z krátkodobého hlediska to bude jiné, z dlouhodobého nikoli. Myslíte si, že pokud jde o ekonomická partnerství, přestanou být USA protekcionistickou zemí? Ne. Změní se jejich vztahy s Čínou? Nikoliv,“ uvedl Michel v nedávném rozhovoru s novináři. Evropská unie by podle něj neměla řešit, kdo bude prezidentem USA. „Nechci, aby byly mé děti závislé na tom, kdo bude kde prezident. My tady v Evropě si musíme rozhodovat o tom, jaký bude náš osud a naše budoucnost,“ dodal.

Druhým velkým tématem je, jak se změní vztahy v NATO v případě, že by prezidentské křeslo získal opět Donald Trump. Ten totiž již několikrát varoval, že pokud země NATO nebudou dávat dost peněz na obranu - což znamená minimálně dvě procenta HDP - a napadne je Rusko, USA jim pod jeho vedením na pomoc nepřijdou. V minulosti také prohlásil, že on sám by konflikt na Ukrajině vyřešil jako zvolený prezident ještě před inaugurací, nevysvětlil však, jak by toho docílil. Jindy zase uvedl, že zasílání zbraní a peněz ukrajinské armádě není „životně důležitým strategickým národním zájmem USA“.

Na začátku října se stal novým generálním tajemníkem NATO bývalý nizozemský premiér Mark Rutte, který vystřídal Nora Jense Stoltenberga. Rutteho proslulá schopnost přežít veškeré skandály a dostat se z politických potíží mu vysloužila přezdívku „Teflonový Mark“, což se podle listu Deutsche Welle může hodit právě ve chvíli, kdy se do Bílého domu opět vrátí Trump a začne NATO kritizovat. Rutte si za prvního Trumpova funkčního období vytvořil s tehdejším prezidentem překvapivě pozitivní vztah, přičemž Trump ho dokonce nazval „přítelem“. A to i přesto, že se v mnohém liší. I po svém nástupu do funkce Rutte prohlásil, že nemá ohledně výsledku voleb obavy, protože oba dva kandidáty, tedy Donalda Trumpa a Kamalu Harrisovou, zná velmi dobře a dokáže spolupracovat s každým z nich.