Europoslanci chtějí, aby Ukrajinci mohli zasahovat vojenské cíle v Rusku
Západ by měl povolit Ukrajině mířit střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby jí umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom poslanci Evropského parlamentu v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů. Evropští zákonodárci rovněž chtějí, aby se země Evropské unie i spojenci zavázali k pravidelné dlouhodobé vojenské podpoře Kyjeva. Moskva slovy předsedy dolní komory parlamentu Vjačeslava Volodina varovala před jadernou válkou.
Evropští poslanci usnesením podpořili požadavek ukrajinského vedení, které v posledních měsících naléhá na západní partnery v čele se Spojenými státy, aby zrušili omezení spojené s přeshraničními útoky. Rezoluce konstatuje, že dokud nebude moci Ukrajina zasahovat místa, z nichž na ni útočí Rusko, nemůže dostatečně bránit životy svých obyvatel či kritickou infrastrukturu.
Zdaleka nejdůležitějším dodavatelem dalekonosných střel jsou pro Ukrajinu USA. Americký prezident Joe Biden minulý týden prohlásil, že Washington zvažuje zrušení současného omezení. Podobný krok podporuje také část evropských zemí, především Británie, například Německo či Francie však váhají.
Šéf ruské Státní dumy, což je dolní parlamentní komora, dnes v reakci na krok EP varoval, že ukrajinské útoky západními zbraněmi na Rusko by vedly ke „globální válce za použití jaderných zbraní“. Šéf Dumy Volodin je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.
Europoslanci schválili rezoluci 425 hlasy, 131 jich bylo proti a 63 se zdrželo hlasování. Usnesení volá také po využití zisků ze zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny. Vyzývá rovněž členské státy, aby nepolevovaly ve financování vojenské a hospodářské pomoci zemi, která v současnosti čelí ruské ofenzivě na východě svého území.
Slábnoucí podpora
„Jednou z klíčových priorit Evropy musí být poskytovat Ukrajině maximální podporu v jejím boji proti ruské agresi a zajistit tak její vítězství. Bohužel v poslední době sledujeme, že tento závazek ze strany mnoha členských států slábne,“ uvedla pirátská europoslankyně z frakce evropských zelených Markéta Gregorová, která se tématu Ukrajiny v EP dlouhodobě věnuje. Stejně jako řada dalších zákonodárců soudí, že dosavadní výše podpory Kyjevu k úspěšnému pokračování obrany nestačí.
Europoslanci proto v usnesení, které je pro členské země EU nezávazným doporučením, navrhli stanovit každoroční výši vojenské pomoci Ukrajině na 0,25 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Pokud Západ povolí Ukrajině útočit dalekonosnými zbraněmi na cíle hluboko na ruském území, bude to znamenat, že země Severoatlantické aliance jsou ve válce s Ruskem, uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev už měsíce naléhá zejména na Spojené státy, aby zrušily omezení týkající se použití amerických zbraní poskytnutých Ukrajincům.
Putin: Použití dalekonosných zbraní vůči Rusku bude znamenat válku s NATO
Politika
Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije proti Ukrajině. Podle agentury Reuters to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken, který na návštěvě Londýna jednal se svým britským protějškem Davidem Lammym o situaci na Ukrajině. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Náser Kanání zprávy o dodávkách íránských zbraní označil za „ošklivou propagandu“ s cílem zakrýt západní vojenskou pomoc Izraeli.
Blinken: Rusko od Íránu dostalo balistické rakety a brzy je použije
Politika
