Europoslanci schválili novou Evropskou komisi, Česko zastupuje Síkela
Evropský parlament ve středu jasnou většinou schválil novou Evropskou komisi vedenou Ursulou von der Leyenovou. Komise, která má 27 členů, včetně předsedkyně a šesti místopředsedů, se tak svých povinností může ujmout už od 1. prosince. Českým zástupcem v nové unijní exekutivě bude bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, na starosti bude mít problematiku mezinárodního partnerství.
Pro novou komisi hlasovalo 370 europoslanců, proti bylo 282 a 36 se jich zdrželo. Pro schválení bylo třeba získat prostou většinu, tedy nadpoloviční většinu všech platných odevzdaných hlasů, kterých bylo nakonec 688. Europarlament má nyní 720 členů.
Novou Evropskou komisi čekají v příštích měsících velké výzvy, bude se muset zabývat problémy, které nyní Evropa řeší, mimo jiné posílením obrany a bezpečnosti EU, včetně spolupráce v obranném průmyslu, dále řešením problémů nelegální migrace, ale i dlouhodobě malou konkurenceschopností EU.
Obavy v zemích unie rovněž budí nejistota ohledně budoucího nastavení vztahů s USA po nadcházejícím lednovém nástupu nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který razí heslo „Amerika na prvním místě“, což může vést k navýšení cel a posílení amerického protekcionismu. Otázkou je také budoucnost americké vojenské pomoci Ukrajině a zda bude Evropa muset v této oblasti převzít vůdčí roli, pokud se Trump rozhodne výrazně přenastavit vztahy s Kyjevem.
Podle dopoledního projevu samotné von der Leyenové bude cílem nové komise smazat bariéry v podnikání mezi 27 členskými státy, aby se podnikatelské prostředí v EU více přiblížilo podmínkám v USA. Nová komise bude rovněž chtít snížit byrokratickou zátěž, zefektivnit unijní rozpočet a zajistit jeho větší flexibilitu. V reakci na ruskou válku proti Ukrajině chce komise prostřednictvím nového komisaře pro obranu přispět k navýšení obranných výdajů ve členských státech a podpořit evropskou spolupráci v obranném průmyslu.
EK hodlá nadále plnit stanovené klimatické cíle, aniž by však ohrožovala konkurenceschopnost evropských firem. Dále se chce zaměřit na řešení přetrvávajících vysokých cen energií, prosazovat zlepšení pracovních podmínek, podporovat rovné příležitosti a pomoci zmírnit bytovou krizi v členských zemích.
Von der Leyenová také zopakovala, že její přístup k migraci bude spravedlivý, ale rozhodný. Zároveň uvedla, že bude podporovat země Západního Balkánu a Ukrajinu v jejich cestě do EU.
Zelenou má i rozpočet EU na rok 2025
Europoslanci ve středu také schválili unijní rozpočet na rok 2025. Členům Evropského parlamentu se do něj při předcházejících vyjednáváních se zástupci členských států podařilo prosadit kolem 230 milionů eur (5,8 miliardy korun) navíc na klíčové priority, jako je zdravotnický výzkum, humanitární pomoc a ochrana hranic. Výše rozpočtu je 199,44 miliard eur (přes pět bilionů korun) v prostředcích na závazky a 155,21 miliardy eur (3,9 bilionu korun) v prostředcích na platby. Pro hlasovalo 418 europoslanců, proti bylo 185 a 67 se jich zdrželo.
Roční rozpočet EU přiděluje finance na různé priority EU, nejvyšší částka má směřovat do oblastí nazvaných Soudržnost, odolnost a hodnoty (78 miliard eur), Přírodní zdroje a životní prostředí (56,7 miliardy eur) a Jednotný trh, inovace a digitální oblast (21,5 miliardy eur). V rámci výdajových stropů současného víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 bylo ponecháno k dispozici 800,5 milionu eur (20,2 miliardy korun), aby mohla EU reagovat na nepředvídatelné potřeby.
Evropská komise původně v červnu navrhla rozpočet ve výši 199,7 miliardy eur, z něhož byla největší část, celkem 53,8 miliardy eur, určena na společnou zemědělskou politiku a dalších 49,2 miliardy eur na regionální rozvoj a podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rovněž na infrastrukturu podporující zelenou transformaci a prioritní projekty unie.
„Při dohodě s členskými státy, které bylo dosaženo 16. listopadu, se parlamentu podařilo obhájit pro příští rok robustní rozpočet EU a zajistit, že bude řešit současné problémy a zlepší životy občanů,“ uvedl EP v tiskové zprávě. „Europoslanci rovněž úspěšně vyjednali dalších 230 milionů eur nad rámec původního návrhu komise, přičemž se zaměřili na klíčové iniciativy včetně výzkumu, opatření v oblasti klimatu, humanitární pomoc a správu hranic,“ dodal s tím, že se podařilo zajistit i navýšení o 62 milionů eur pro program Erasmus+ a 20 milionů pro Horizon Europe. Unijní program Erasmus+ podporuje studijní a profesní pobyty občanů unie v jiných členských zemích, Horizon Europe pak podporuje vědu a výzkum.
Členské země stejnou podobu rozpočtu unie podpořily už v pondělí.
Když šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen ohlásila, jaké portfolio má v Bruselu získat nový český eurokomisař Jozef Síkela, spustila tím v Česku vlnu rešerší a pátrání po informacích. Co vlastně agenda mezinárodního partnerství a evropské strategie Global Gateway (Globální brána) obnáší? To si mnozí rychle vyjasnili, stranou pozornosti ale zůstalo, že Česko letos přišlo v rámci této strategie s vlastní iniciativou. Jejím klíčovým cílem je, aby z evropských peněz profitovaly právě evropské firmy či lokální dodavatelé přímo v rozvojových zemích, nikoliv třeba čínské společnosti, píše ve své podrobné analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie a serveru Export.cz.
ANALÝZA: Síkelovo bruselské portfolio už má výraznou českou stopu
Politika
Budoucí český eurokomisař Josef Síkela už má nyní plán, jak využije 300 miliardový balíček eur, který bude mít ve své funkci k dispozici pro oblast mezinárodního partnerství. Zeptali jsme se ho, kam a na co půjde největší část peněz z jeho agendy v Evropské komisi.
Kam půjde největší část rozpočtu nového eurokomisaře Síkely?
Politika
Česko už pravděpodobně má svého nového evropského komisaře, exministra obchodu a průmyslu a bývalého top bankéře Josefa Síkelu. Vypadá to tak alespoň na základě tříhodinového středečního slyšení, „grilování“, v Evropském parlamentu. Síkela při něm představil šestici témat, kterým se chce věnovat a následně ve třech jazycích odpovídal na baterii 43 otázek europoslanců a zmínil i odkaz prezidenta Václava Havla. To, že Síkela grilováním jako komisař prošel, už začíná vyplouvat i z kuloárních informací z EP. Oficiální potvrzení do funkce bude zveřejněno ale až 21. listopadu.
Síkela ustál bruselský „gril“. Jako eurokomisař chce rozvíjet potenciál Afriky
Politika
