Investigate Europe: Evropa vyzbrojila Rusko i přes sankce po Krymu. Podílelo se na tom i Česko
Veřejně dostupná data ukazují, že Rusko nejméně do roku 2020 nakupovalo vojenské vybavení ze zemí Evropské unie včetně České republiky, přestože unie v roce 2014 zavedla embargo na export zbraní a souvisejícího materiálu. Ve svém článku to napsal mezinárodní novinářský tým Investigate Europe (IE).
Do Ruska proudily zbraně i další vojenský materiál i přes vývozní embargo, které vyhlásila Evropa po ruské anexi Krymu v roce 2014. Některé ze zbraní dodaných z EU by podle mezinárodního týmu investigativních novinářů z Investigate Europe mohli nyní Rusové používat ve válce proti Ukrajině.
Tým k závěrům dospěl na základě analýzy databáze speciální pracovní skupiny při Radě pro vývoz konvenčních zbraní (COARM), která shromažďuje údaje z oficiálních registrů o exportu zbraní v 27 zemích unie. Z databáze podle novinářů vyplývá, že v letech 2015 až 2020 vyvezla desítka členských zemí do Ruska výzbroj za 346 milionů eur (8,6 miliardy korun). Velkou většinu tohoto součtu podle IE tvořil export z Francie a Německa, ovšem zahrnuje i dodávky z Česka a Slovenska.
„Francie, Německo, Itálie, Rakousko, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Finsko, Slovensko a Španělsko v různém rozsahu prodávaly vojenské vybavení Rusku. Naše investigace ukazuje, že výraz ‚vojenské vybavení' je široký a může zahrnovat rakety, bomby, torpéda, pušky, pozemní vozidla a lodě,’ píše se v článku. Český průmysl podle něj v letech 2015 až 2019 dodával Rusům letouny, včetně těch bezpilotních, nebo letecké komponenty.
Francie dodala podle serveru Disclose vojenské vybavení v hodnotě miliard korun, část z něj nyní může být využívána při invazi na Ukrajinu. Francouzská vláda prodej nepopírá, odvolává se na to, že smlouvy byly podepsány ještě před uvalením sankcí.
Peníze nesmrdí. Francouzi dodali Rusům zbraně za miliardy i po anexi Krymu
Politika
České ministerstvo průmyslu a obchodu informaci nepotvrdilo. „Uvádět detaily o konkrétních vývozech nám bohužel zákon neumožňuje,” řekl mluvčí úřadu Vojtěch Srnka. Obecně lze podle něj uvést, že šlo o plnění smluv uzavřených před 1. srpnem 2014 nebo o dodávky náhradních dílů či služeb nezbytných pro údržbu a bezpečnost stávajících kapacit.
EU v roce 2014 ve reakci na ruskou anexi Krymu a konflikt s Ruskem podporovanými silami na východě Ukrajiny zavedla embargo na vývoz vojenského materiálu do Ruska. Rada Evropské unie se tehdy rozhodla zakázat unijním subjektům „přímý nebo nepřímý prodej, dodávky, přesuny nebo export zbraní a souvisejícího materiálu všeho druhu” do Ruska.
Pracovní skupina COARM na dotaz IE uvedla, že data o vývozu v uplynulých letech „by měla spadat” pod výjimku, která umožňuje zemím EU export vojenského vybavení na základě smluv uzavřených před 1. srpnem 2014 „nebo doplňkových kontraktů potřebných pro naplnění takových kontraktů”. Za dodržování embarga jsou zodpovědné jednotlivé členské státy, dodala organizace.
Německé ministerstvo hospodářství vyšetřuje firmu Bosch kvůli možnému porušení zákazu vývozu zboží dvojího užití do Ruska, napsal týdeník Der Spiegel. Vývozní embargo na zboží, které by mohlo sloužit vojenským účelům, platí od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym. Bosch odmítá, že by díly dodal přímo výrobcům ruských obrněnců, v nichž součástky objevili ukrajinští vojáci.
Obcházel Bosch sankce po Krymu? Jeho díly našli v ruských obrněncích
Zprávy z firem
Švýcarská potravinářská společnost Nestlé se stala terčem kritiky sociálních sítí pro svoji neochotu stáhnout se z Ruska. Kritici, i ti čeští, firmě vyčítají, že bude v Rusku nadále platit daně, a podílet se tak na financování ruského válčení na Ukrajině. Je to z části pokrytectví. Česko totiž za rok utratí za ruský plyn pětinásobek toho, co Nestlé v Rusku vydělá.
Lukáš Kovanda: Kyberšikana západních firem za jejich „financování války“ je pokrytectvím. Problém je jinde
Názory
