Expert: Ukrajina prohrává s Ruskem víc, než se čekalo
Ukrajina v posledních měsících válečného konfliktu s Ruskem ztrácí podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany mnohem víc, než se čekalo. Celkově průběh konfliktu v roce 2024 poněkud otupil optimistický pohled Západu na možné převzetí iniciativy ukrajinskou stranou, řekl Petráš. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu předloni v únoru.
„Pokud budeme hodnotit vývoj konfliktu v roce 2024, pak bude nutné podotknout, že Ukrajina především v posledních měsících ztrácí mnohem více, než se čekalo. V tuto chvíli je obtížné posoudit, zda je to v důsledku kritického nedostatku vojáků k nasazení na frontové linii, či v důsledku zahájení ofenzivy v oblasti Kurska, jelikož to mohlo oslabit ukrajinskou obranu na klíčových úsecích frontové linie a možná tím Ukrajina poskytla Rusku až příliš prostoru pro další postup,“ uvedl Petráš.
Stejně tak je podle něj složité hodnotit, zda dodávky zbraní a munice splňovaly požadavky Kyjeva, pokud jde o kvalitu a množství, a zda se naopak ze strany Západu od těchto dodávek neočekávalo až příliš, pokud šlo o změnu ve vývoji války.
Analytický projekt má k dispozici dva miliony hodin videa z bojiště. Záběry lze použít k výcviku modelů AI v bojové taktice, odhalování cílů a hodnocení účinnosti zbraňových systémů.
Ukrajinci vytrénují umělou inteligenci válečnými daty
Politika
Příliš optimistický Západ
„Celkově lze říci, že průběh konfliktu v roce 2024 poněkud otupil optimistický pohled Západu na možné převzetí strategické iniciativy ukrajinskou stranou,“ uvedl Petráš. Podle něj je velmi nepravděpodobné, že by Ukrajina v krátkodobém horizontu dosáhla takového vojenského potenciálu, který by jí umožnil zahájit postupné vytlačování ruských jednotek z okupovaného území a obnovit svou původní teritoriální integritu. Právě tak zněl původní politický cíl deklarovaný prezidentem Volodymyrem Zelenským v úvodu konfliktu.
Ukrajina však má podle Petráše částečnou výhodu v tom, že stále drží alespoň část území v oblasti Kurska. „Pokud by v dohledné době došlo k jednáním o mírovém uspořádání, bude právě zisk území a jeho vojenská kontrola klíčovým argumentem obou stran při snaze dosáhnout diplomatického úspěchu,“ řekl odborník.
Prakticky všechny státy NATO bojují proti Rusku, prohlásil konferenci ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl také, že je připraven jednat se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a že se Rusko za poslední dva až tři roky stalo mnohem silnějším.
Putin: Proti Rusku bojuje téměř celé NATO
Politika
V dané chvíli se podle něj ukazuje, že Rusko stále věří ve svou vojenskou sílu, zatímco Ukrajina se bude hlavně opírat o diplomatickou podporu svých západních spojenců, jejichž vliv by měl přinutit kremelské vedení k územním ústupkům. V kontextu současného vývoje války však Kreml podle Petráše věří, že má nejlepší podmínky k prosazení svých cílů a že bude schopen vnutit kompromis podle svých vlastních podmínek.
„Otázkou pak zůstává, zdali ruské velení bude usilovat o rozšíření taktického úspěchu v podobě dobytého území ve východní části fronty, především ve směrech na Kupjansk, Kreminnu a Pokrovsk, což jsou oblasti mající význam z hlediska dopravní infrastruktury a jsou tím pádem důležité pro zajištění zásobování a logistickou podporu. Z vojensko-strategického hlediska by tento záměr smysl měl, a rovněž tak i stávající soustředění sil v tomto místě takovémuto vývoji nasvědčuje,“ uvedl Petráš.
