Fiala z Paříže: Rušení sankcí není na pořadu dne. Vyslání vojáků na Ukrajinu je zatím jen ve vzduchu
Zástupci třicítky zemí se v Paříži sešli na pozvání francouzského prezidenta Emmaneula Macrona. Summit takzvané koalice ochotných navazoval na několik předchozích podobných schůzek a virtuálních jednání.
Na potřebě silné ukrajinské armády nyní i v budoucnu kvůli odstrašení Ruska se dnes shodli zástupci tří desítek zemí, kteří se na pozvání prezidenta Emmanuela Macrona sešli v Paříži. Počítají proto s dalšími dodávkami vojenského materiálu, ale i podporou ukrajinského obranného průmyslu či výměnou zpravodajských informací, řekl novinářům po jednání český premiér Petr Fiala. Poslední vývoj podle něj ukazuje, že Ukrajina je připravená na příměří, ale Moskva chce jen využívat situace a dobývat další území. Kdo podle Fialy nyní volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agresora.
Debata o vyslání vojáků mírových sil na Ukrajinu je stále předčasná, řekl Fiala. „Téma je ve vzduchu, ale není na stole,“ uvedl. Všechny státy podle něj nejprve potřebují znát podrobnosti případného příměří, ale třeba i status jednotek, které by na Ukrajinu vysílaly. „To jsou všechno otevřené otázky, na které nemáme odpovědi,“ podotkl premiér. Český prezident Petr Pavel dal nedávno najevo názor, že čeští vojáci by se na podobné misi podílet měli.
Zástupci třicítky zemí se v Paříži sešli na Macronovo pozvání, summit takzvané koalice ochotných navazoval na několik předchozích podobných schůzek a virtuálních jednání. Za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se účastníci zabývali možnostmi další podpory Ruskem napadené země. „Ukázali jsme jednotu nejen evropských států, velmi silnou vůli pomáhat Ukrajině a dosáhnout spravedlivého a dlouhodobého míru,“ uvedl Fiala.
Munice, rakety i drony
Český premiér informoval ostatní účastníky o české muniční iniciativě. Zopakoval, že Česko dokáže i letos garantovat minimálně stejné dodávky jako loni, kdy šlo o 1,5 milionu kusů velkorážové munice včetně více než půl milionu kusů nábojů ráže 155 mm. „Je to aktivita, která může pomoci Ukrajině řešit aktuální potřebu,“ řekl.
Shoda o potřebě silné ukrajinské armády nyní i budoucnu byla podle Fialy naprostá. Znamená to mimo jiné dodávat dál Ukrajině vojenský materiál. „Dělostřeleckou munici, systémy protivzdušné obrany, rakety, leteckou munici, je to ale také podpora výroby bezpilotních prostředků přímo na Ukrajině,“ uvedl Fiala. Země také chtějí pomáhat Ukrajině s výcvikem vojáků, podporovat její obranný průmysl a sdílet informace tajných služeb.
Poslední vývoj podle českého premiéra ukazuje, že Rusko nemá dost vůle k příměří. „Má spíš cíl dobývat další ukrajinská území. Nemá zájem na konci války, ale na zrušení sankcí. Kdo volá dnes po zrušení sankcí, tak pomáhá Rusku, stojí na straně agrese a pokračování války. Tady jasně zaznělo, že k žádnému zrušení sankcí dojít nemůže a nemá,“ prohlásil Fiala.
Účastnické státy se také shodly, že do budoucna musejí být silnější než Rusko, dodal předseda české vlády. „Musíme myslet na svou bezpečnost v nějaké dlouhodobé perspektivě, mít silné armády, které nás před Ruskem ochrání, dávat víc do obrany, starat se víc o vlastní bezpečnost,“ řekl.
Rusko obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Rusko už více než tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.
Kreml označil Evropu za válečnou stranu
Politika
