Ficova vláda posunula Slovensko k neliberální demokracii
Slovensko se za rok od parlamentních voleb kvůli krokům nynější vlády premiéra Roberta Fica posunulo k neliberální demokracii, uvedl prezident nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov. Po předčasných volbách z konce loňského září se k moci vrátil nyní již čtyřnásobný ministerský předseda Fico, jehož strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) vytvořila vládu se dalšími dvěma stranami.
„Vládní koalice dokázala uskutečnit tak mnoho různých změn, i systémového charakteru, že se Slovensko posunulo blíže k režimu neliberální demokracie. Různými výroky a praktickými kroky nahlodala důvěryhodnost země v očích spojenců,“ uvedl Mesežnikov.
Ficova vláda například zastavila vojenskou pomoc ze státních zásob pro Ukrajinu, která se přes dva roky brání ruské vojenské invazi.
„V důsledku postojů prezentovaných Ficem a dalšími vládními představiteli byly ovlivněny vztahy mezi Českou republikou a Slovenskem. Důvěra, která byla příznačná pro naše dvoustranné vztahy, v současnosti v podstatě už neexistuje,“ uvedl Mesežnikov. Poukázal přitom na březnové rozhodnutí českého kabinetu přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová témata zahraniční politiky.
Slovenské úřady by měly zvýšit svou pohotovost, aby země dokázala čelit případnému jadernému incidentu na Ukrajině. Podle webu agentury TASR to v prostorách OSN řekl slovenským novinářům prezident Peter Pellegrini. 
Pellegrini: Slovensko musí být připravené na jaderný incident na Ukrajině
Politika
„Často jsme svědky protiukrajinských výroků a postojů, které se tváří jako mírové úvahy, ale nahrávají agresorovi. Ve vládní koalici se nenajde ani jeden proukrajinský politik. Takový tam není, zatímco v opozici jsou jimi téměř všichni. Vzhledem k tomu, že Evropská unie má proukrajinskou pozici, stejně jako NATO, umíme si představit, jak je vnímán náš předseda vlády,“ řekl šéf IVO.
Na domácí scéně se vládní koalice podle něj zaměřila na legislativní, personální administrativní opatření v oblasti právního státu, médií či nevládního sektoru. „Došlo nejen k revizi předchozí politiky, ale vysloveně k postupnému oslabování základů liberálně-demokratického režimu,“ uvedl Mesežnikov. Za příklad označil zrušení elitních útvarů prokuratury a policie.
„Lze to vysvětlit motivací, s níž se Robert Fico vrátil k moci. Tou hlavní bylo vytvoření podmínek k doživotní beztrestnosti, jeho osobní i některých lidí z jeho okolí,“ řekl Mesežnikov.
Již zrušený elitní útvar prokuratury ÚSP či policejní jednotka NAKA se v minulosti zabývaly také kauzami z doby dřívějšího vládnutí Směru-SD, ve kterých policie začala stíhat desítky osob. Schválené změny v trestním právu, proti kterým opozice opakovaně svolávala velké demonstrace, už pomohly například místopředsedovi parlamentu za vládní stranu Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Peteru Žigovi. Žalobce jeho stíhání pro podplácení zastavil kvůli promlčení případu.
Na Ukrajině bojují jednotky, které mají nacistické označení a které se tak patrně i chovají, řekl slovenský premiér Robert Fico, aniž uvedl bližší podrobnosti. Ve válce na Ukrajině, která se přes dva roky brání ruské vojenské invazi, označuje Rusko za neonacisty členy ukrajinského pluku Azov. Ukrajina tvrdí, že se uskupení reformovalo a oprostilo od svého radikálního nacionalistického původu. Fico v souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem už v minulosti opakovaně kritizoval Kyjev i západní země.
Fico: Mlčky tolerujeme, že po Ukrajině pobíhají jednotky s nacistickým označením
Politika
Hrozí konec evropských dotací
Evropská komise v letošním hodnocení stavu právního státu napsala, že na Slovensku a v Maďarsku přetrvávají významné problémy ohrožující boj proti korupci, nezávislost médií či fungování občanské společnosti. Podle dřívějších informací komise připravuje návrh, který by mohl vést ke zmrazení peněz z evropských fondů určených pro Slovensko, a to kvůli porušování demokratických norem.
Slovenská vláda se podle Mesežnikova dostala do konfliktu také s místní občanskou společností, a to v důsledku rušení státní finanční podpory pro nevládní organizace a podnikaných kroků v kultuře včetně personálních změn. „Chtějí zavést státní kulturu, tedy omezit svobodnou tvorbu umělců a zrušit státní podporu pro ty, které nepovažují z ideologického hlediska za akceptovatelné,“ řekl. Dodal, že kabinet se zaměřil rovněž na veřejnoprávní rozhlas a televizi; schválením nového zákona dosáhl například výměny ředitele stanice.
Směr-SD si nicméně udržuje vysokou podporu veřejnosti v sondážích, podle kterých soupeří o pozici nejpopulárnější strany s nejsilnějším opozičním hnutím Progresivní Slovensko. V některých průzkumech veřejného mínění klesla popularita Hlasu-SD, jehož již bývalý předseda a šéf parlamentu Peter Pellegrini letos v dubnu vyhrál přímé prezidentské volby. Preference třetí vládní strany SNS klesly pod pětiprocentní hranici, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro zisk křesel ve sněmovně.
Slovenský premiér Robert Fico, který v květnu přežil pokus o atentát, řekl, že očekává další útok na člena vládní koalice. Uvedl to v reakci na demonstraci proti ministryni kultury Martině Šimkovičové a ministrovi spravedlnosti Borisovi Suskovi, kterou svolaly dvě opoziční strany.
Ficova temná předpověď. Očekávám další atentát na člena vlády, uvedl slovenský premiér
Politika
Podle Mesežnikova může slovenská vláda u svých sympatizantů narazit s připravovaným konsolidačním balíčkem, byť vládní politici se snaží odpovědnost za nutnost přijetí nepopulárních opatření přenést na bývalé vlády. Dodal, že u sympatizantů vládního tábora hrají větší roli právě sociální záležitosti než ideologická či hodnotová témata.
Fico za dobu svého dlouholetého vládnutí až nyní poprvé čelí potřebě prosadit opatření zaměřená na zlepšení stavu státních financí. Ekonomové očekávají, že kroky vlády v této věci zasáhnou peněženky domácnosti a povedou ke zdražování.
Nynější slovenská vládní koalice se nevyhnula vnitřním sporům. Mesežnikov ale neočekává, že by třenice vyústily v rozpad kabinetu. Vládní strany od zvolení Pellegriniho prezidentem nenašly shodu v tom, kdo obsadí uvolněné křeslo šéfa parlamentu. Nárok vznesla SNS, byť tato politická funkce podle koaliční smlouvy patří Hlasu-SD. Politici SNS a Hlasu-SD přitom v uplynulém období i v souvislosti s jinými tématy nešetřili vzájemnými slovními výpady.
