Finská premiérka europoslancům: Tato krize není naše první ani poslední. Musíme si pomáhat
V projevu před poslanci Evropského parlamentu finská premiérka Sanna Marinová reagovala na přetrvávající válku mezi Ukrajinou a Ruskem, jejíž důsledek prožívá Evropa v energetické krizi a narůstající inflaci. Řešení je podle ní v náhradě fosilních paliv za udržitelné zdroje energie a snížení tak energetické závislosti na Rusku. Marinová zároveň vyjádřila lítost nad důvěrou, kterou Evropa vůči Putinovi v minulosti zachovávala.
„Byli jsme naivní ve svém postoji k Rusku a Putinovi. Kdybychom se před lety lépe postavili ke krymské krizi, možná bychom dnes nečelili té energetické,“ uvedla Marinová. Energetická krize je podle ní důsledkem manipulací s dodávkami ze strany Moskvy a vyžaduje mimořádná opatření.
Ještě krátce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu plyn z Ruska napředstavoval 40 procent dovozu této suroviny do EU. V současnosti je to po omezeních ze strany Moskvy a zvyšování dodávek z Norska a dalších států již jen deset procent, uporoznila finská premiérka.
Marinová také prohlásila, že EU musí vysoké ceny energií řešit společně a že Helsinky podporují kroky navrhované Evropskou komisí včetně využití nadměrných zisků energetických firem k pomoci ohroženým spotřebitelům.
Vše k energetické krizi čtěte zde
Šéfka finské vlády promluvila k poslancům v rámci pravidelných vystoupení lídrů členských zemí, kteří se zákonodárci hovoří o stavu EU a její budoucí orientaci. Zdůraznila, že unie musí zůstat jednotná v podpoře Ukrajiny a jejího evropského směřování.
„Místo Ukrajiny je v Evropské unii. Dveře EU musí být otevřeny pro všechny země, které chtějí sdílet naše hodnoty a jsou připraveny učinit nutné reformy,” podpořila další rozšiřování evropského bloku. V první vlně o Ukrajinu a Moldavsko, cestu v proevropském snažení vidí i v Gruzii. Ukrajina už v červnu získala postavení kandidátské země, samotné přistoupení však může podle unijních činitelů trvat dlouhá léta.
Ukrajina hlásí osvobození desítek měst a menších obcí, v Rusku stoupá odvaha vojenskou akci kritizovat a přemýšlet o nástupci Vladimira Putina. Někteří vysocí ruští činitelé naopak tváří v tvář neúspěchům ruské armády volají po větší intenzitě útoků včetně všeobecné mobilizace, což ovšem rovněž znamená kritiku dřívějšího Putinova rozhodnutí se jí vyhnout, napsal deník The New York Times.
Kritika Putina po ukrajinských úspěších stoupá. Rezignujte! vyzvali jej zastupitelé z rodného Petrohradu
Politika
Marinová také apelovala na další omezení vízových povolení vůči Rusku. Členské státy minulý týden v reakci na invazi schválily zrušení zjednodušeného vízového režimu, které víza zdraží a prodlouží čekací dobu. To ale podle finské premiérky neomezí počet turistů dostatečně. „Musíme omezit vydávání víz velmi rázně,” prohlásila politička, jejíž země patří spolu s Polskem a pobaltskými státy k zemím prosazujícím dodatečná opatření.
Cestu pro EU Marinová nevidí jen ve společné finanční politice, ale zejména v prosazování společných hodnot a principů. „Rusko si myslí, že dodržování lidských práv je to, co Evropu oslabuje. My na rozdíl od Ruska prosazujeme rozmanitost a právě to je to, co nás činí silnými. Evropa není monolit!“ dodala.
Společný postup vidí nejen v otázce války na Ukrajině a energetické krizi, ale i v přijetí opatření jako reakci na přírodní katastrofy, které se udály během léta. „Finsko je energeticky soběstačné. Chceme být klimaticky neutrální do roku 2035, máme největší pokrytí lesů, spolu se Švédskem, diverzifikujeme naše energetické zdroje. To, že jsme soběstační my, ale není řešením pro Evropu jako celek. Společný postup je nezbytný a musíme si vzájemně pomáhat,“ završila svůj projev finská premiérka.
Až o desítky tisíc korun zaplatí domácnosti za letošní a příští rok za energie více, než byly zvyklé. Vyplývá to z materiálů, které vláda zveřejnila. Nejvíc zaplatí lidé, kteří topí elektřinou.
PŘEHLEDNĚ: Kolik zaplatí domácnosti za energie po vládním zásahu
Money
