Reklama

Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Gazprom opět utáhl kohouty. Evropa bude mít problémy s doplňováním zásobníků

Nord Stream 2, výstavba plynovodu, ilustrační foto
iStock
 ČTK

Plynovodem Nord Stream 1 momentálně teče 33 milionů metrů krychlových plynu denně, což představuje 20 procent jeho maximální kapacity. V důsledku toho mohou mít evropské státy problém s plněním zásobníků.

Reklama

Ruský plynárenský gigant Gazprom ohlásil na středečmí ráno snížení dodávek plynu do Evropské unie plynovodem Nord Stream 1 na pětinu jeho kapacity. Gazprom to odůvodňuje technickými problémy s turbínami. Německo to však odmítá a tvrdí, že jde o politické rozhodnutí. Nord Stream 1 je hlavní trasou pro transport ruského plynu do EU.

Maximální kapacita plynovodu je až 167 milionů metrů krychlových denně. Gazprom ale v polovině června snížil objem dodávek na 67 milionů metrů krychlových denně, tedy asi na 40 procent kapacity. Zdůvodnil to technickými potížemi souvisejícími s kompresorovou turbínou, kterou partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu a kvůli sankcím měla problémy s jejím vrácením.

Nord Stream 1

EU se před Putinem nesklonila. Členské země se shodly na pravidlech omezení spotřeby plynu

Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby této suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Po první části jednání unijních ministrů energetiky o tom informovalo české předsednictví Rady EU. Ministři jednali o upraveném návrhu Evropské komise (EK), který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Jeho součástí je i možnost vyhlášení plynové nouze, v níž budou úspory povinné. Řada států si z původního návrhu vymohla ústupky.

Přečíst článek

Avizované snížení průtoku představuje 33 milionů metrů krychlových plynu denně. Do 21. července přitom už byl průtok Nord Streamem 1 na deset dní zcela zastaven kvůli naplánované celkové údržbě.

Reklama

Ceny plynu opět raketově rostou

Snížení dodávek na pětinu kapacity způsobí, že země napojené na plynovod nebudou schopné plnit své cíle při doplňování zásobníků plynu před zimou. Státy EU se proto v úterý dohodly na pravidlech omezení spotřeby plynu pro nadcházející topnou sezonu. Ministři energetiky schválili upravený návrh Evropské komise, který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Jeho součástí je i možnost vyhlášení plynové nouze, kdy budou úspory povinné.

EU opakovaně obvinila Rusko, že se uchyluje k energetickému vydírání. Kreml tvrdí, že výpadky jsou způsobené problémy s údržbou a západními sankcemi.

Gazprom

Lukáš Kovanda: EU bere Rusku „trumf“ z ruky. Dohoda o snížení spotřeby plynu je tu

Země EU se v úterý dohodly na patnáctiprocentním snížení spotřeby zemního plynu, jež má platit pro nadcházející topnou sezonu. Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku posvětili návrh na dobrovolnou redukci spotřeby plynu v příštích měsících. Důvodem poměrně rychlého rozhodnutí – Evropská komise připravila svůj návrh příslušného opatření teprve minulý týden – je „plynová válka“, kterou s EU vede Rusko. EU se tak tím spíše hodlá připravit i na krajní scénář úplného odstřižení ruských plynových dodávek.

Přečíst článek

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v úterý v reakci na plánované snížení dodávek poprvé od března přesáhla 190 eur (téměř 4700 korun) za megawatthodinu (MWh). Před rokem plyn v TTF stál zhruba 22 eur/MWh.

Podmořský plynovod Nord Stream 1, který je dlouhý 1222 kilometrů a je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie včetně České republiky.

Plyn, vytápění

Megawatthodina plynu stojí poprvé od března víc než 190 eur

Tok ruského plynu do Německa potrubím Nord Stream 1 před středečním očekávaným snížením dodávek slábne. Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku poprvé od března přesáhla 190 eur (4673 korun) za megawatthodinu (MWh).

Přečíst článek

Premiér republiky Petr Fiala v Evropském parlamentu

Lukáš Kovanda: Fialovo pravičáctví dostává na frak. Vláda plánuje vyšší schodky než za Babiše

Fialova vláda plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 326,9 miliardy korun. Vyplývá to z informací, jež včera zveřejnila Česká televize. Takový schodek není příliš ambiciózní.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Doporučujeme