Green Deal dostal Evropu na kolena. Může za současnou energetickou krizi, řekl Zeman
Podstatným faktorem energetické krize, tedy cen energií, je takzvaný Green Deal. Český prezident Miloš Zeman to řekl po schůzce s kolegy ze zemí Visegrádské skupiny (V4), do které kromě Česka patří také Slovensko, Polsko a Maďarsko.
„Máme obnovitelné zdroje, které musejí být pro jejich nestabilitu zálohovány konvenčními zdroji. Při vší úctě k životnímu prostředí bychom měli především pečovat o lidstvo,” řekl Zeman v souvislosti s vysokými cenami energií.
Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu dříve přijala Evropská komise. Soubor návrhů má uzpůsobit politiky členských zemí v klimatických otázkách, energetice, dopravě a zdanění tak, aby se mohly do roku 2030 podílet na snižování emisí skleníkových plynů alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
Zelená ekonomika přináší více pracovních míst, ale bude potřeba zajistit spravedlivou transformaci. Místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans to řekl na Green Deal summitu v Praze. Dodal, že pokud se podaří o výhodnosti Zelené dohody přesvědčit Čechy, může pak přesvědčit všechny.
Timmermans: Když o Green Dealu přesvědčíme Čechy, tak už všechny. Změny v přístupu už vidím
Leaders
Téma energetické krize bylo spolu s válkou na Ukrajině hlavním bodem jednání prezidentského summitu v Bratislavě. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové Moskva využívá energie jako prostředek hybridní války. Rusko podle Čaputové už před invazí na Ukrajinu omezovalo například dodávky zemního plynu do Evropy, což vedlo ke zvýšení cen energií. „Rusko využívá dodávky energií jako zbraň vůči nám a našim obyvatelům,” řekla.
Prezidenti zemí V4 hovořili také o dopadech konfliktu na Ukrajině. „Všichni si přejeme mír. Takovýto mír musí být spravedlivý. K tomu, aby nastal mír, stačí, aby ruští vojáci odešli z Ukrajiny a aby Rusko respektovalo hranice,” řekla Čaputová. Protiruské sankce podle ní mají nepochybně větší dopad na Rusko než na evropské země.
Prezidenti V4 se sešli na společném jednání poprvé od únorové vojenské invaze Ruska na Ukrajinu. Čaputová poukázala na nejednotný postoj zemí V4 ohledně vojenské pomoci Ukrajině. Maďarsko dříve odmítlo, aby přes jeho území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu. Zeman za maďarskou pomoc Ukrajině označil to, že se Budapešť podílí na odminování ukrajinského území.
Český prezident také ocenil, že všechny země V4 po ruské invazi na Ukrajinu poskytly pomoc ukrajinským uprchlíkům. Spolupráce v rámci Visegrádské skupiny je podle něj přinejmenším stejně užitečná jako jiné podobné formáty, jako například v rámci zemí Beneluxu. „Visegrád prokázal svou roli, když zabránil pokusům o rozdělování ilegálních migrantů formou kvót mezi jednotlivé evropské země,” řekl Zeman. Vyslovil se také pro rozšíření skupiny V4 o Slovinsko, které podle něj do visegrádské spolupráce patří.
Europoslanci tento týden opět ukázali, že se na klíčových návrzích umí dohodnout. Do hojně užívaného spojení Green Deal opět vrátili slovo „Deal“ (dohoda), jež se před dvěma týdny během plenárního hlasování ve Štrasburku vytratilo. Napravili tak překvapivý zářez zelených a socialistů, kteří tehdy v sále shodili návrh reformy systému obchodování s emisemi (tzv. ETS).
Tomáš Zdechovský: Umění kompromisu převážilo nad zelenou ideologií
Názory
