Reklama

Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Síkela ustál bruselský „gril“. Jako eurokomisař chce rozvíjet potenciál Afriky

Síkela ustál bruselský „gril“. Jako eurokomisař chce rozvíjet potenciál Afriky
Profimedia
Věra Tůmová

Česko už pravděpodobně má svého nového evropského komisaře, exministra obchodu a průmyslu a bývalého top bankéře Josefa Síkelu. Vypadá to tak alespoň na základě tříhodinového středečního slyšení, „grilování“, v Evropském parlamentu. Síkela při něm představil šestici témat, kterým se chce věnovat a následně ve třech jazycích odpovídal na baterii 43 otázek europoslanců a zmínil i odkaz prezidenta Václava Havla. To, že Síkela grilováním jako komisař prošel, už začíná vyplouvat i z kuloárních informací z EP. Oficiální potvrzení do funkce bude zveřejněno ale až 21. listopadu.

Reklama

Řešení příčin nelegální migrace, prevence konfliktů nebo posilování právního státu. To jsou jen některá témata, na které se chce ve svém funkčním období jako nový evropský komisař pro mezinárodní partnerství Josef Síkela zaměřit, pokud bude ve funkci potvrzen. Síkela chce mimo jiné řešit i cíle trvale udržitelného rozvoje či dodržování lidských práv. Zmínil to ve své patnáctiminutové úvodní řeči na začátku středečního tříhodinového slyšení, takzvaného „grilování“ v Evropském parlamentu (EP) v Bruselu.

Při takovémto slyšení designovaný komisař, který se uchází o výkonnou funkci, respektive byl na ní navržen, nejprve europoslancům přednese své plány pro funkční období a následně čelí déle než 2,5 hodiny jejich otázkám, které mají prověřit jeho kvalifikaci pro pozici komisaře i pro dané portfolio. Na otázky europoslanců musí ale designovaný komisař odpovídat písemně ještě i před samotným grilováním.

Síkela má ve funkci s 300 miliardovým rozpočtem v eurech zaštiťovat takzvanou strategii Global Gateway (Globální brána) a dohlížet nad evropskou mezinárodní spoluprací a rozvojovou politikou, podporovat koordinaci mezi Evropskou unií (EU) a jejími členskými státy v oblasti rozvojové spolupráce a dohlížet rovněž na spolupráci s partnery při prosazování hodnot EU, včetně demokracie, právního státu a dodržování lidských práv.

Na co se chce Síkela jako komisař zaměřit

V úvodu své řeči, která začala ve 14:30, Síkela nejprve nastínil šestici bodů pro realizaci plánu EU na podporu investic do infrastruktury. Jako ideální řešení v tomto ohledu vidí vytváření prostoru pro partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem. Chce se také zaměřit na regiony středoafrického koridoru a Transkaspického koridoru ve střední Asii. A plánuje tlačit i na instituce jako jsou Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), aby uvolnily dostatečné finanční prostředky a zjednodušily účast soukromých investic.

Reklama

Potenciál Afriky

K řešení migrace je podle Síkely zapotřebí snižovat chudobu, odolnost vůči klimatu a podporovat udržitelné podnikání. „Vzdělávání, zvyšování kvalifikace a zdravotní péče – to vše vede k vytváření pracovních míst a místních příležitostí.“ Síkela proto europoslancům slíbil, že 13 procent rozvojového rozpočtu bude i nadále plynout právě do projektů v oblasti vzdělávání.

Josef Síkela v Evropském parlamentu po svém slyšení na eurokomisaře pro mezinárodní partnerství Věra Tůmová pro newstream.cz

Zásadní podle Síkely je i předcházení konfliktům a dobrá správa věcí veřejných. V praxi to pak znamená, že je třeba se zaměřit na ty nejméně rozvinuté země. Důležité podle něj je respektování partnerů a zajištění, aby vzájemná dohoda s partnery neurážela nebo nezneužívala například africké země. Summit EU-Afrika je podle něj do budoucna zásadní platformou. Zdůraznil, že podporuje dodržování zásad Green Dealu, kdy všechny projekty v rámci Global Gateway musí být v souladu s politikou EU v oblasti rozvoje a udržitelnosti, včetně lidských práv.

Síkela připomněl i odkaz prvního českého demokratického prezidenta Václava Havla. „Úkolem Evropy dnes je znovu objevit své svědomí a odpovědnost, a nejen pro sebe, ale i pro celý svět,“ citoval Havlova slova Síkela a přidal, že by chtěl právě na toto navázat i jako evropský komisař.

Je nutné přilákat soukromé investory do hry

Po své úvodní řeči čelil Síkela 43 dotazům evropských poslanců z různých výborů a frakcí včetně dvou českých kolegů. V rámci „grilování“ dokázal Síkela v krátkých časových intervalech 1-2 minuty odpovídat na otázky nejen v angličtině, ale plynule přeskočil i do němčiny, ve které působil ještě suverénněji a jednou odpovídal i česky. Například Lukase Mandla (EPP) hned na začátku slyšení zajímalo, jak bude Síkela jako komisař směrovat soukromé investice, aby překlenul nedostatek veřejných financí na rozvojovou pomoc. „Bez přilákání soukromých peněz do hry v podstatě nebudeme schopni tuto mezeru překlenout,“ odvětil Síkela a dodal, že je třeba kombinace soukromých a veřejných peněz a zapojení institucí jako EIB nebo EBRD, které dávají větší jistotu soukromému podnikání. To je podle něj jednou z cest, jak je možné tuto mezeru překlenout a k tomu mu mohou pomoci právě i jeho dobré zkušenosti ze spolupráce se soukromými institucemi i investičními a rozvojovými bankami.

Korupce a peníze na evropských daňových poplatníků

Při dalších otázkách se Síkela musel vyjádřit k tomu, jak chce zabránit možným korupcím, které bývají spojovány s rozvojovou pomocí. „Desetkrát více peněz se ztrácí při korupci. Vždy proto usiluji o to, aby ohledně peněz, které mi byly svěřeny, ať už jako bankéři, či ministrovi české vlády, byla použita veškerá opatření k identifikování míst, kde dochází ke koruptivní činnosti a zabránit tomu, aby to pokračovalo,“ prohlásil Síkela a poznamenal, že stejně hodlá postupovat právě i v pozici komisaře.

Na ochranu peněz určených pro rozvojovou pomoc se Síkely zeptal ostatně i český europoslanec Ondřej Kolář z TOP09 (EPP). „Jaké mechanismy použijete, aby peníze z evropské rozvojové pomoci neskončily ve špatných rukou a aby se peníze evropských daňových poplatníků neztratily v palestinských tunelech nebo čínských přístavech?“ dotázal se ho Kolář. „Je to otázka mechanismů rizikového managementu,“ odvětil Síkela a dodal, že proto je podle něj nutné vždy vědět, jakou částku chcete použít a jak ji pak budete i kontrolovat, peníze je také vždy třeba rozdělovat efektivně a minimalizovat rizika zneužití. „V těch nejkřehčích zemích (fragile countries) je ale nutná i lokální pomoc a kontrola. Zabránit, aby peníze nebyly zneužity třeba armádou je velice těžké. 100procentní kontrola nad každým centem není v některých regionech navíc ani možná. Samozřejmě, že se však zavazuji, že pokud zjistím, že jsou peníze zneužívány, budu to řešit,“ shrnul svou odpověď Kolářovi Síkela.

Thierry Mariani (PfE) následně vytáhl problém Rwandy a porušování lidských práv a po Síkelovi chtěl potvrzení, že bude vyhledávat spolehlivé zdroje informací a případně, zda bude ochoten modifikovat i stávající dohodu. „Mluvíte o zločinech a pokud je důvod ukončit ty dohody, tak je ukončíme. Jsem připraven to předložit výboru ke schválení,“ reagoval Síkela.

Nová banka? Zatím asi ne

Síkela byl dotazován i na možnost založení nové evropské banky. „EIB je mnohem větší než tři největší asijské banky. Mé zájmy se tak budou primárně zaměřovat na ty existující možnosti a daleko více k tomu zapojit i místní banky,“ uvedl. 

Pár minut před koncem slyšení Síkelu ve svém česky položeném dotazu napadla česká europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová z ANO (PfE) ohledně zneužívání prostředků při akvizici GasNet a kvůli podnikání v bankovním sektoru. „V bankovním sektoru jsem nepodnikal, byl jsem pouze najatý manažer a působil jsem v mnoha zemích a byl jsem v tom velice úspěšný,“ zdůraznil rovněž v češtině Síkela a upozornil, že akvizice páteřní sítě plynovodů byla strategickou investicí k zajištění energetické soběstatečnosti Česka. „Situace tak, jak ji popisujete je na hony vzdálená tomu, jak to hodnotily tři nezávislé poradenské společnosti,“ uzavřel téma Síkela.

Migrace by měla hrát klíčovou roli i u Síkely

Množství europoslanců se ptalo i na propojení portfolia mezinárodního partnerství a tématu migrace. „Musíme zajistit, že naše strategie bude řešit klíčové příčiny nelegální migrace," uvedl mimo jiné Síkela s tím, že právě prostřednictvím Global Gateway lze řešit hnací faktory nelegální migrace. Důležité je podle něj zajistit v partnerských zemích udržitelný hospodářský rozvoj, podílet se na rozvoji zdravotní péče, tvorbě pracovních míst, rozvoji vzdělávání i dopravní infrastruktury. „Musíme bojovat proti pašeráckým skupinám a zaměřit se na to, aby mladí lidé neriskovali své životy a životy svých dětí nebezpečnou cestou do Evropy," dodal s tím, že chce úzce spolupracovat s budoucím eurokomisařem pro vnitřní záležitosti a migraci Magnusem Brunnerem.

Podle pamětníků bylo středeční Síkelovo slyšení mnohem náročnější než to, které před lety zažila eurokomisařka Věra Jourová. Pravděpodobnost, že se Síkela skutečně eurokomisařem stane, je podle kuloárních informací už prý téměř jistá. Oficiálně se to dozvíme ovšem až 21. listopadu.

ANALÝZA: Síkelovo bruselské portfolio už má výraznou českou stopu

Když šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen ohlásila, jaké portfolio má v Bruselu získat nový český eurokomisař Jozef Síkela, spustila tím v Česku vlnu rešerší a pátrání po informacích. Co vlastně agenda mezinárodního partnerství a evropské strategie Global Gateway (Globální brána) obnáší? To si mnozí rychle vyjasnili, stranou pozornosti ale zůstalo, že Česko letos přišlo v rámci této strategie s vlastní iniciativou. Jejím klíčovým cílem je, aby z evropských peněz profitovaly právě evropské firmy či lokální dodavatelé přímo v rozvojových zemích, nikoliv třeba čínské společnosti, píše ve své podrobné analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie a serveru Export.cz.

Přečíst článek

Petr Fiala

Fiala: Česko získalo silné ekonomické portfolio v Evropské komisi

Česko uspělo v úsilí získat pro Jozefa Síkelu (STAN) silné ekonomické portfolio, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po oznámení, že Síkela má v nové Evropské komisi zastávat pozici eurokomisaře pro mezinárodní partnerství.

Přečíst článek

Veronika Vrecionová

Evropský parlament. Veronika Vrecionová a Luděk Niedermayer jsou ve vedení výborů

Předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova v Evropském parlamentu byla zvolena Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů a místopředsedou výboru pro hospodářství a měnu v Evropském parlamentu byl v Bruselu zvolen český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany. Niedermayer zastával pozici místopředsedy výboru ECON i v minulém volebním období. 

Přečíst článek

Reklama

Související

Český ministr průmyslu Jozef Síkela

Lukáš Kovanda: Síkela bude na postu eurokomisaře operovat s mnohem menší položkou

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme