Happeningy, koncerty, připomínky, protesty i zatýkání. Takový byl 17. listopad 2024
Česko si v neděli na řadě akcí po celé republice připomnělo revoluční události před 35 lety, které vedly k pádu komunistického režimu, i perzekuci studentů za nacistické okupace v roce 1939. K pietnímu místu na Národní třídě v Praze přicházely tisíce lidí včetně politiků, které ale vítal i pískot a nadávky jejich odpůrců. V Praze se konaly také protesty proti vládě či pomoci Ukrajině, policie u Národního muzea zajistila pět lidí kvůli podezření z přestupku.
Ke svobodě patří i hlasité vyjadřování kritických názorů, shodli se politici, kteří přišli k pamětní desce na Národní třídě. Prezident Petr Pavel řekl, že 17. listopad 1989 není abstraktním symbolem, ale připomínkou toho, že už 35 let máme příležitost budovat svou zemi i život podle svých představ. Jeho příchod provázel pískot a výkřiky Hanba nebo Zrádce, jiní zase Pavlovi tleskali a volali Děkujem. Kritizovat umí každý, lepší než křičet je navrhnout, co zlepšit, a vzájemně si naslouchat, uvedla hlava státu.
Česko si od nedělního rána připomíná 35. výročí "Sametové revoluce". Nejen politici od rána přicházejí na Národní třídu připomenout si události, které vedly k pádu komunistického režimu a návratu svobody. U pamětní desky zapalují svíčky, nosí květiny, občas si vyměňují názory příznivci a odpůrci současného režimu.
Česko si připomíná pád komunismu. Co řekli politici k 17. listopadu
Politika
Premiér a šéf ODS Petr Fiala na adresu svých hlasitých kritiků řekl, že v roce 1989 by pískat na stejném místě nemohli, stejně jako nyní v Moskvě. Ke svobodě patří i to, že dav křičí na politiky, uvedl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Je podle něj zásadní, že lidé mohou vyjadřovat v dnešní době i nespokojenost.
17. listopadem 1989 nastartovala změna, která se projevila ve všech oblastech našich životů. Přesto i 35 let komunismus ve velké části lidí stále přetrvává, a to v různých podobách. Povětšinou škodlivých. O jedné se však pohříchu téměř nemluví – je to čtyřicetiletá vláda komunismu jako výmluva, proč se celá řada věcí nedaří. Toto klišé pomáhá nám Čechům prodlužovat mýtus vlastní dokonalosti, které k prosazení se brání někdo jiný. Čas se ale krátí a před sebou máme poslední pětiletku, kdy se budeme moci vymlouvat na dávné komunisty.
Stanislav Šulc: Před námi je poslední svobodná pětiletka
Názory
Pískot a nesouhlasné výkřiky provázely i příchod bývalého premiéra a šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. U pietního místa řekl, že česká společnost je totálně rozeštvaná a nenávist mezi lidmi je neuvěřitelná. Ještě předtím na síti X uvedl, že ti, kteří se dnes označují za jediné demokraty a elitu, používají stejné metody jako komunisté před listopadem 1989 - společnost jen straší, přitom jim jde jen o jejich posty.
Iniciativa Díky, že můžem připravila na Národní třídě po celý den obsáhlý program. Lidé mohli navštívit výstavy, představení nebo debaty. V 17:00 zaplnili zejména prostor pod balkonem Paláce Metro, aby zhlédli film a vyslechli hymnu sametové revoluce, Modlitbu pro Martu. Zpívala ji herečka Anna Fialová. Mezi davem se v tu chvíli téměř nedalo projít.
Premiér Petr Fiala (ODS) považuje svoji vládu za jednu z nejúspěšnějších v české historii. Příští sněmovní volby podle něj rozhodnou, zda bude Česká republika trvalou součástí Západu, nebo se posune "někam mezi Slovensko a Maďarsko". Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
Fiala: Nynější vláda je jedna z nejúspěšnějších v české historii
Politika
Připomínky událostí z listopadu roku 1939 i roku 1989 každoročně začínají ráno pietním setkáním u Hlávkovy koleje u Karlova náměstí. Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová na shromáždění řekla, že dialog je nejlepší prevencí před nenávistí, člověk s jiným názorem není nepřítel. Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková připomněla tragickou střelbu, při které loni v prosinci zemřelo na Filozofické fakultě univerzity 14 lidí. Je podle ní třeba stát při sobě a podporovat ty, kteří potřebují pomoc, a to nejen na akademické půdě.
Hodinu po poledni začal před Národním muzeem v Praze protest proti vládě a její pomoci Ukrajině. Zúčastnilo se ho několik stovek lidí. Po dvouhodinové demonstraci vyrazili v průvodu k úřadu vlády, kde chtěli předat petici za stažení ukrajinských vlajek z budov spravovaných státem. Policie jim s odvoláním na zaplněnost ulice nedovolila projít Národní třídou. Protestující nakonec petici nepředali, Strakova akademie je v den státního svátku uzavřena. Organizátor akce Ladislav Vrabel uvedl, že petici pošle datovou schránkou, stažení vlajek bude též vymáhat soudně.
Cestu průvodu z Václavského náměstí doprovázely drobné slovní potyčky, například s mladíky, kteří měli v rukou vlajku Severoatlantické aliance. Účastnici pochodu skandovali heslo Čechy Čechům. Policisté u Národního muzea zajistili pět lidí kvůli podezření z přestupku. Na místě vyřešili případ muže, který měl na sobě vojenský stejnokroj, ačkoliv není příslušníkem armády. Později před úřadem vlády zadržela policie muže, který hajloval.
Na Staroměstském náměstí v Praze se odpoledne sešlo několik tisíc lidí na demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii nazvané Chceme zůstat demokratickým srdcem střední Evropy. Organizátoři a účastníci shromáždění chtějí necelý rok před volbami do Poslanecké sněmovny a v den výročí 17. listopadu varovat před nástupem autoritářských politiků k moci a před vývojem, který se odehrál na Slovensku či v Maďarsku.
Vpodvečer pak začal ve spodní části Václavského náměstí více než pětihodinový Koncert pro budoucnost, kterým oslavy oslavy 17. listopadu vrcholí. Na místo dorazilo několik tisíc lidí. Vedle více než desítky řečníků vystoupí mimo jiné Ivan Hlas Trio, Radůza nebo kapely Bert & Friends, The Valentines či slovenští Korben Dallas. Videopozdrav si připravila Marta Kubišová.
Koncerty, vzpomínkové a pietní akce, happeningy, průvody i demonstrace se konaly i v dalších městech Česka. V Brně se konal festival Brněnský sedmnáctý, na zlínském náměstí se uskutečnil Koncert svobody, v Hradci Králové lidé vytvořili ze svíček Hradecké srdce pro Václava Havla a poté i lidský řetěz ve tvaru srdce. Ve Žďáru nad Sázavou prolomili účastníci sametového průvodu symbolickou berlínskou zeď, již postavili v Nádražní ulici tamní gymnazisté. V Plzni začaly celodenní oslavy bohoslužbou v zaplněné katedrále sv. Bartoloměje, kterou sloužil biskup Tomáš Holub.
U příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii ocenil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník) medailí Za zásluhy o diplomacii 13 osobností a tři instituce. Mezi oceněnými byly končící místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nebo Finanční analytický úřad (FAÚ), který mimo jiné bojuje proti praní špinavých peněz. Premiér Fiala pak udělil 17 osobnostem medaili Karla Kramáře. Získali ji například politoložka a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Irena Kalhousová, šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša či diplomat Martin Palouš.
Večer v pražském Národním divadle pak pět osobností, které vzdorovaly nacistům či komunistům, získá Cenu Paměti národa. Letošními laureáty jsou Marta Neužilová a Pavel Záleský z Česka, Ladislav Szalay a Karol Dubovan ze Slovenska a Olha Hejková z Ukrajiny.
