Hřiba opouštějí lidé. Za odchody u Pirátů jsou volební nezdary, tvrdí politologové
Nesouhlas se směrováním, které nastavil nový předseda Zdeněk Hřib, ale i série předchozích volebních neúspěchů stojí podle politologů za odchody některých známých tváří Pirátů z poslední doby. Podle Aleše Michala z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy potřebují Piráti oslovit v kampani mladé liberály, kteří utíkají ke Starostům a nezávislým (STAN) nebo mezi nevoliče. Podle Milana Školníka z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity by měli Piráti sázet na témata, se kterými zatím tolik nepracují další strany, například umělou inteligenci.
Michal uvedl, že odchody souvisejí primárně s nesouhlasem se směrováním, které nastavil po listopadovém zvolení do čela strany Hřib. „Jde většinou o ty, kteří kritizují posun strany do středu a mají pocit, že se tím strana vzdává svojí identity,“ míní. Školník upozornil na to, že důvody jsou podobné jako u každé strany, které se dlouhodobě nedaří získat mandáty ve volbách. „A která je rozdělena na dva tábory při volbě vedení a kde jsou protichůdné ideologické názory, kterým směrem by měla strana směřovat. Tím vším si Piráti poslední čtyři roky procházejí,“ uvedl.
Politolog Roman Chytilek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity spojuje odchody s tím, že u Pirátů převládalo křídlo upřednostňující pragmatičtější a na kompromis zaměřenou politiku. „V takovém prostředí se radikálnějším členům asi nepůsobilo moc dobře,“ míní.
Dobrá barevná kampaň
Piráti by se podle Michala měli zaměřit na své někdejší jádro, zejména progresivní voliče. „Třeba téma dostupného bydlení může fungovat, protože víme z nedávných zkušeností, že ekonomická témata hrají silnou roli v tom, aby postmateriální strany konkurovaly populistům,“ dodal. Aby oslovili mladé liberály přecházející ke STAN, musí Piráti připravit „dobrou barevnou kampaň“ a představit silné krajské lídry, uvedl.
Podle Školníka nicméně dlouhodobí voliči Pirátů už zakotvili u jiných stran, což ukazují výsledky posledních několika voleb. „A nevypadá to, že by se chtěli vracet. Piráti by mohli lovit v tématech, se kterými zatím tradiční strany tolik nepracují, jako je například umělá inteligence a její implementace do veřejné správy a vůbec společnosti,“ uvedl. Na druhou stranu musejí počítat s tím, že jim ostatní budou vyčítat digitalizaci stavebního řízení, jejíž problémy v konečném důsledku vedly k odchodu Pirátů z vlády.
Chytilek míní, že Piráti se musí snažit přivést k volbám své tradiční voliče. „A využívat toho, že někteří voliči mohou být otráveni zvyšující se bipolarizací mezi ANO a Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), a snažit se ve správný čas přijít s tématem, které sice může být celkem parciální, ale relativně nové a skutečně hodně důležité i pro malou část voličů,“ uvedl. Jako příklad podobného postupu zmínil to, jak některé místní strany využily v kampani přemnožení medvědů na Slovensku.
Konec senátorky
V pátek požádala o ukončení členství v Pirátské straně senátorka Adéla Šípová. Za důvod k ukončení členství označila Šípová „nečitelnost strany“ a „nejistotu, kam se pirátská loď ubírá“, uvedl Blesk. Šípová v únoru neuspěla v duelu s předsedou strany Zdeňkem Hřibem o pozici volebního lídra Pirátů. Následně oznámila, že v letošních zářijových volbách do Sněmovny nebude kandidovat. V pátek uvedla, že v senátorské práci bude pokračovat jako nestraník. Chce zůstat registrovanou příznivkyní Pirátů, doplnil Blesk.
Šípová v Pirátské straně pozoruje „nekolegiální vztahy“ a „celkovou vyprázdněnost“, uvedla. „Můj odchod neznamená odklon od pirátských hodnot, kvůli kterým jsem do politiky vstupovala a za které bojuji. Na tom se nic nemění,“ napsala senátorka, která dřív uvedla, že chce příští rok obhajovat místo v horní komoře Parlamentu za Kladensko.
Opoziční Piráty opustil v poslední době také bývalý senátor Lukáš Wagenknecht, který v listopadu kandidoval na předsedu strany. Členství ukončili i bývalí poslanci František Kopřiva a Vojtěch Pikal. Odchod ze strany ohlásil i bývalý poslanec a europoslanec Mikuláš Peksa.
Nastala éra zbrojení. Česko chce v příštích letech o desítky miliard korun ročně zvýšit výdaje na obranu, na zbrojení. Má na to naše země peníze? Kde je vezme? Bude to na dluh? Když mám novou výdajovou prioritu, musím se podívat na ty původní, a rozhodnout se, co je důležitější, říká Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady, která hlídá, aby se Česko nezadlužilo nad neúnosnou mez. Hampl by nejraději osekal zelenou agendu.
Mojmír Hampl: Němci nedělají malé chyby. Důsledky prolomení dluhové brzdy mohou být nedozírné
Leaders
Před třemi lety, když na pražském magistrátu získával kontury projekt Vltavské filharmonie a probíhala architektonická soutěž, se mluvilo o investici za šest miliard korun. Nyní podle aktuálních odhadů vyjde Prahu na 16,53 miliardy korun bez DPH. Tedy celkem asi na dvacet miliard korun. Část peněz bude mít pod kontrolou i Miroslav Kalousek.
Dalibor Martínek: Kalousek má novou funkci, bude dohlížet na peníze pro Vltavskou filharmonii
Názory
