Jaderné mocnosti nikdy neprohrávají, varoval NATO Medveděv
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval Severoatlantickou alianci, že porážka Ruska na Ukrajině by mohla vyvolat jadernou válku. Podle agentury Reuters vyjádření odráží míru znepokojení Moskvy nad zvýšenými dodávkami západních zbraní Ukrajině.
„Porážka jaderné mocnosti v konvenční válce může vyvolat jadernou válku,” uvedl na Telegramu spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina Medveděv, který nyní působí jako místopředseda vlivné bezpečnostní rady. „Jaderné mocnosti nikdy neprohrály velké konflikty, na nichž by závisel jejich osud,” dodal bývalý prezident z let 2008 až 2012, jehož vyjádření na sociálních sítích byla v posledních měsících často vyhroceně protizápadní.
Představitelé NATO a dalších spojenců Ukrajiny, kteří se mají v pátek sejít na letecké základně Ramstein v Německu k rozhovorům o další vojenské podpoře Ukrajiny, by se podle něj měli zamyslet nad riziky svého počínání.
Je to jak ve třicátých letech před druhou světovou válkou, řekl Putin rok před tím, než zaútočil na Ukrajinu. 
Putin před dvěma lety varoval sám před sebou. Nebrali ho vážně
Leaders
Rusko a Spojené státy jsou zdaleka největší jaderné mocnosti, vlastní přibližně 90 procent jaderných hlavic na světě. Konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní spočívá na prezidentu Putinovi.
Na otázku, zda Medveděvovy výroky znamenají, že Rusko eskaluje krizi na novou úroveň, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odpověděl: „Ne, to rozhodně neznamená.” Podle něj je Medveděvovo vyjádření plně v souladu s ruskou jadernou doktrínou, která umožňuje jaderný úder v reakci na „agresi proti Ruské federaci konvenčními zbraněmi, když je ohrožena samotná existence státu”.
Putin označuje ruskou „speciální vojenskou operaci” na Ukrajině za existenční boj s agresivním a arogantním Západem a v minulosti prohlásil, že Rusko použije všechny dostupné prostředky na svou obranu i ochranu svého lidu proti jakémukoliv agresorovi.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu při návštěvě ruských vojsk válčících na Ukrajině uspořádal poradu se svými náměstky a veliteli o zvětšení početního stavu ozbrojených sil na 1,5 milionu vojáků. Oznámila to ruská média s odvoláním na ministerstvo obrany. Odhaduje se, že Rusko má v současnosti asi milion až 1,15 milionu vojáků.
Šojgu chce víc vojáků, vynutily si to neúspěchy a ztráty
Politika
Původně zamýšlená blesková válka a změna poměrů na Ukrajině se ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi vymkla z rukou. Příští měsíc to bude rok, co ruská armáda podnikla bezprecedentní útok na sousední suverénní stát s cílem ovládnout nejen proruské regiony, ale i hlavní město Kyjev. S blížícím se výročím ale Putin změnil rétoriku a připravuje Rusy na dlouhou válku bez předstírání, že neovlivní běžný život v Rusku, uvedl v analýze deník The New York Times. Možná i proto, že konflikt potrvá až do příštích ruských prezidentských voleb v březnu 2024, dodal.
S blížícím se ročním výročím Putin mění rétoriku a připravuje Rusy na dlouhou válku
Politika
