Jak bude EU vypadat po volbách? Krajní pravice cítí šanci
Krajní pravice se těší, že po blížících se volbách v Evropském parlamentu posílí a dostane šanci tahat za nitky. Marine Le Penová proto vábí ke spolupráci italskou premiérku Giorgii Meloniovou, která však pokukuje po spolupráci s Ursulou Von der Leyenovou. Kruh se uzavírá u socialistů, které námluvy šéfky Evropské komise s italskou populistkou popuzují.
Průzkumy před volbami do Evropského parlamentu předpovídají, že oproti minulému složení posílí krajně pravicové zastoupení. Nejsilnější i po volbách velmi pravděpodobně zůstanou evropští lidovci z EPP, ale situace na dalších příčkách může dosavadní rovnováhu tradičně doplňovanou socialisty vychýlit doprava.
Šanci cítí i populističtí lídři. Například tvář francouzského Národního sdružení (dříve Národní fronty) Marine Le Penová vyzvala krajní pravici ke spolupráci. „Teď je ta správná chvíle se sjednotit, bylo by to opravdu užitečné. Pokud se nám to podaří, staneme se druhou skupinou Evropského parlamentu. Myslím, že bychom si takovou příležitost neměli nechat ujít,“ uvedla.
Výzva čelné představitelky politické skupiny Identita a demokracie míří hlavně do Itálie, kde vede vládu premiérka Giorgia Meloniová. Její strana Bratři Itálie, přestože bývá spojována s krajně-pravicovým populismem a fašistickými sklony, v Evropském parlamentu zasedá mezi Evropskými konzervativci a reformisty, například s polským Právem a spravedlností či naší ODS. Italská vládní koalice navíc obsahuje i Ligu patřící do Le Penové skupiny.
Britský urbanismus se pyšní dlouhou tradicí městských experimentů. Nových sídel tu v minulém století vznikly desítky. Nyní se má koncept vrátit, aby zachránil zemi z krize bydlení. Stavitelé se však musí poučit z předchozích chyb.
Jak řešit krizi bydlení? V Británii chtějí stavět nová města
Reality
Námluvy zprava i ze středu
Le Penová, jejíž uskupení míří ve Francii k vítězství, by si přála, aby Meloniová posílila její frakci. Nevypadá to však, že by se Meloniová do náručí krajní pravice hnala. Italská premiérka z tohoto populistického bloku vyčnívá, v Bruselu se chová mnohem konstruktivněji, než se při jejím nástupu v roce 2022 po protievropské kampani očekávalo. Itálie je pod jejím vedením jedním z důležitých hráčů a plusové body má i za podporu Ukrajiny. A tento přístup se premiérce zatím evidentně vyplácí.
Meloniová, jejíž strana je také volebním favoritem, se patrně nehodlá podřídit vedení Le Penové a razí vlastní cestu. I ona má velké plány. „Dnes existují možnosti, jak změnit evropský obraz, které nikdy předtím neexistovaly. Dlužíme si, abychom je využili,“ uvedla na italské stanici Rai Radio1. „Existují rezervy pro vytvoření jiné většiny v Evropském parlamentu, a tedy i jiné Evropy s jinou politikou,“ dodala. Je nasnadě, že onou alternativní většinou myslí pravicovou.
Italská premiérka však má vícero možností než francouzská politička. Na rozdíl od antisystémových hráčů o její spolupráci nestojí jen krajní pravice, ale může se dívat i více do středu. Podporu Meloniové pro druhé funkční období by uvítala dokonce i úřadující předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová z EPP.
Vyšetřování ve Spojeném království rozkrylo obrovský skandál, kdy se desetitisíce Britů nic netušíce nakazily prostřednictvím léčiv a transfuzí virem HIV či nebezpečnou hepatitidou typu C. Tisíce lidí včetně dětí a dospívajících infekci podlehly. Velkému počtu případů se přitom dalo zabránit, úřady se však rozhodly mlčet.
Tisíce nevinných obětí. Británie řeší obří skandál tamního zdravotnictví, úřady o něm mlčely
Zprávy z firem
Dobří a špatní extremisté?
Německá politička si však vysloužila kritiku socialistů, nynějších spojenců. „Von der Leyenová nás chce přesvědčit, že existují dobří pravicoví extremisté,“ uvedl například jejich „spitzenkandidát“ Nicolas Schmit. Dosavadní „king-makeři“ hrozí, že pokud s námluvami na pravici nepřestane, nemusí ji napříště vůbec podpořit. Koluje už i alternativní jméno jejího nástupce – bývalého italského premiéra a šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, které by prý konvenovalo i liberální Paříži.
Ačkoli krajní pravice po volbách zřejmě posílí, k většímu vlivu má zatím daleko. Překážkou je nynější rozdělení. Euroskeptická scéna je navzdory sjednocujícímu prvku, kterým je rezervovanost či neskrývaný odpor k prohlubování evropské spolupráce, stále velmi nesourodá. Liší se například v postoji k ruské agresi na Ukrajině.
Zrovna minulý týden skupina Identita a demokracie vyloučila ze svých řad Alternativu pro Německo, poslední skandály byly už dost i na krajní pravici. Nejdříve byl z vazeb na Rusko podezřelý kandidát na europoslance Petr Bystroň, krátce poté vyšlo najevo, že asistent lídra kandidátky Maximiliana Kraha měl špehovat pro Čínu, což lídr sám korunoval v rozhovoru, a to zlehčováním zločinů nacistických SS. Podobně jako poslanci maďarského Fideszu tak lidé z AfD mohou zasednout bez zařazení do některé ze skupin, což možnosti ve specifickém fungování Europarlamentu značně omezuje.
