Jak Rusové upláceli evropské politiky? Peníze proudily přes Polsko
Peníze z Ruska politikům v Evropě proudily do Česka přes Polsko. Německé investigativní skupině Correctiv to řekl předseda českého sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS).
Ten také upřesnil, že to byly stovky tisíc eur až jeden milion eur (až 25 milionů korun). Aféra, která se týká podezření z úplatků od proruské sítě, nejvíce dolehla na spolkového poslance pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně. Ten tento týden odmítl, že by od Rusů či od nyní zablokované proruské platformy Voice of Europe bral peníze. Žáček sdělení potvrdil a doplnil, že podrobněji by se operací Bezpečnostní informační služby (BIS) měl sněmovní výbor zabývat 25. dubna.
„Peníze se agentům uvnitř politiky EU, mimo jiné také AfD, dostaly do Česka přes Polsko. V každém případě to bylo mnoho stovek tisíc eur až jeden milion,“ řekl Žáček Correctivu.
Rusko v rámci snahy o destabilizaci Evropské unie a sabotování její klíčové infrastruktury uskutečnilo tisíce pokusů o narušení evropské železniční sítě. Podle listu Financial Times (FT) to uvedl český ministr dopravy Martin Kupka. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS reagoval slovy, že jde o „nepodložená obvinění“.
Rusové se snaží o destabilizaci evropské železniční sítě, včetně Českých drah, uvedl ministr Kupka
Zprávy z firem
Kauzu možného uplácení před týdnem odstartovaly český Deník N a německý týdeník Der Spiegel. Ty ve svých materiálech s odvoláním na podezření české BIS ukázaly na Bystroně, který je českého původu a který v minulosti poskytoval rozhovory Voice of Europe.
Bystroň v dopise vedení AfD napsal, že od pracovníků Voice of Europe a ani od Rusů nikdy žádné peníze a ani kryptoměnu nepřijal. Podle deníku Bild tím ale braní peněz zcela nepopřel, protože je mohl obdržet třeba od Ukrajince Viktora Medvedčuka, který stojí na straně ruského prezidenta Vladimira Putina a kterého Česko zařadilo na svůj sankční seznam i kvůli jeho finančním vazbám na Voice of Europe.
Nemáme v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky NATO, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance. Ukrajinu podporujeme v její obraně proti ruské agresi, to z nás nedělá stranu konfliktu, dodal Jens Stoltenberg po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu. Hlavním tématem setkání byla situace na Ukrajině, NATO si ale ve svém bruselském sídle rovněž připomnělo 75. výročí založení aliance.
Vojáci NATO na Ukrajině? Je to nesmysl, nepošleme je tam, říká Stoltenberg
Politika
Žáček k tomu řekl, že neví, zda prostředník byl Čech, nebo měl jinou národnost, je si ale jistý, že tajné služby v takto citlivém případu mají velice dobré zdroje. „Bez jednoznačných důkazů by nedošlo na žádné sankce,“ uvedl.
Celá kauza vedení AfD očividně znepokojuje. Podle Bildu spolupředsedové strany Alice Weidelová a Tino Chrupalla nejsou spokojeni s Bystroňovým vyjádřením. V pondělí tak o záležitosti bude jednat předsednictvo strany, kterému chce Bystroň celou věc osobně vysvětlit.
