Zajímá nás
Jan Skopeček pro Bloomberg: Jediný zdravý deficit je nulový deficit
Stávající politiku ODS a loňské masivní škrty ve veřejných rozpočtech obhajoval v rozhovoru pro agenturu Bloomberg místopředseda poslanecké sněmovny Jan Skopeček. Voliči podle něj před příštími volbami docení pozitivní dopady ozdravování rozpočtů. Naopak změna politiky by byla největší chybou, myslí si Skopeček.
Volby do Evropského parlamentu byly prvním testem stávající vládní pětikoalice před volbami do poslanecké sněmovny, které se uskuteční na podzim příštího roku. Vítězství opozičního ANO, úspěch hned několika nevládních stran, a naopak propad některých subjektů zastoupených ve vládní koalici, může podle agentury Bloomberg ukazovat zásadní posun na české politické scéně.
Podle místopředsedy poslanecké sněmovny a významného člena ODS Jana Skopečka však situace není zdaleka tak závažná.
„Musíme pokračovat v naší politice a spoléhat na to, že voliči uvidí pozitivní dopady škrtů, což se nakonec projeví v hlasech pro stávající koaliční strany,“ uvedl Skopeček pro Bloomberg. „Občanští demokraté a jejich koaliční partneři musejí zemi odnaučit spoléhat na nekonečné zadlužování, kterému se naučila v pandemii. Jedině nulový rozpočet je zdravým rozpočtem, a to je náš hlavní cíl,“ dodal Skopeček.
Francii hrozí dluhová krize, pokud v blížících se parlamentních volbách zvítězí partaj Marine Le Penové. Varuje ministr financí Bruno Le Marie. Jeho výrok je sice politicky motivovaný a má vystrašit francouzské voliče, zároveň je však logicky doznáním, že Emmanuel Macron a jeho kabinet, do nějž Le Marie patří, nedokázali dluh druhé největší ekonomiky eurozóny ani po letech vládnutí dostat na udržitelnější dráhu vývoje. Pokud by se tak stalo, ani Le Penová by nemohla veřejné finance rozhodit natolik, že nastane dluhová krize – a ani by o tom nemohlo být soudné řeči, byť v předvolebním zápolení.
Lukáš Kovanda: Francii reálně hrozí dluhová krize
Názory
Češi mezi šampiony
Bloomberg poukazuje na to, že se vládě skutečně daří snižovat míru zadlužování. Zatímco v prvním pandemickém roce vzrostla míra dluhu na 5,8 procenta HDP, vloni to již bylo 3,7 procenta a v roce 2025 by mělo klesnout pod dvě procenta. Bloomberg pak poukazuje na skutečnost, že snižovat zadlužování se Česku díky vládě Petra Fialy daří mnohem rychleji než například sousednímu Polsku nebo Francii.
Přitom Polsko i Francie mají celkové zadlužení výrazně vyšší než Česko. Polský dluh představuje téměř 58 procent jeho hospodářství, v případě Francie to je dokonce 114 procent. Naproti tomu Český poměr dluhu ku HDP je pouhých 45,5 procenta.
„Jenomže naše malá země ve střední Evropě si zkrátka nemůže dovolit mít podobný dluh jako třeba Francie. Investoři by nám to neodpustili,“ připomněl Skopeček s tím, že on sám by byl ještě pro mnohem razantnější zásahy.
Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
Česko se konečně začíná hrabat z pandemické krize, po pěti letech snížilo své zadlužení
Názory
Nesahat na investice
Agentura dále připomíná, že velmi podobný scénář ODS naplnila kolem roku 2010. Také tehdy přišla spolu s TOP 09 reprezentovanou zejména Miroslavem Kalouskem s drakonickými škrty a růstem některých daní.
„Nakonec to ale země zaplatila ekonomickou stagnací a samotná ODS prohrála dvoje volby. Z toho se nyní strana poučila,“ uvedl Kryštof Chamonikolas z Bloombergu. Dále připomíná, že navzdory škrtům zejména v sociální oblasti tentokrát vláda tolik nezasahovala do rozvojových rozpočtů a investic. „Navzdory úsporným opatřením se vláda zavázala zvýšit investice do silnic a další infrastruktury,“ dodal Chamonikolas.
„Lidé nás volili, protože chtěli fiskální konsolidaci. Jsou dost chytří na to, aby pochopili, že i jich se opatření mohou dotknout, ale vidí za roh a dokáží přijmout nepopulární opatření,“ uzavřel místopředseda poslanecké sněmovny Jan Skopeček.
Česká republika plní pouze jedno ze čtyř kritérií nutných pro vstup do eurozóny a zavedení eura. Ve své Konvergenční zprávě za rok 2024 to uvedla Evropská komise (EK). Česko plní kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb, naopak neplní kritéria cenové stability, zdravých veřejných financí a stability směnného kurzu. Komise očekává, že kritérium zdravých veřejných financí Česko plnit začne.
Česko plní jen jedno ze čtyř kritérií pro zavedení eura
Money
Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené deficity veřejných financí. Týká se to Belgie, Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska. Tyto země loni u deficitů překročily tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).
Slovensko a další šestice zemí se nadměrně zadlužují, Brusel s nimi zahajuje řízení. Česko tomu uniklo
Politika
