Jana Havligerová: Jeden rekord za druhým. A skutek utek
Poslanci mají dva týdny na to, aby se pokusili znovu schválit alespoň ty zákony, které jim do dolní komory vrátil Senát. Takových je dvanáct. Na poslední schůzi se zákonodárci scházejí uprostřed volebního boje, na víc už se nezmůžou.
V končícím volebním období, v letech 2017 až 2021 se konalo nejvíc schůzí v historii Poslanecké sněmovny. Rekordní byl počet mimořádných zasedání, šéf dolní komory jich musel svolat 112. U poloviny z nich poté nebyl schválen anebo byl zablokován program. Zákonodárci dokázali projednat asi čtyřicet procent ze všech navržených norem, téměř pět set návrhů ale spadne pod stůl. To jsou další dva historické rekordy. Navíc, bezmála stovka schválených předpisů souvisela výhradně s epidemií covidu.
„Nic se neprosadilo, a to není úplně špatný výsledek,“ říká s mírnou nadsázkou poslanec Marek Benda (ODS). Jeho hodnocení poměrně přesně vystihuje atmosféru sněmovny, nepřekonatelný příkop mezi dominantní vládní koalicí a pravicovou opozicí. Menšinový Babišův kabinet se sice víceméně mohl spolehnout na podporu komunistů, a proto měl v zádech pohodlnou většinu, ve sněmovně ale rozhodně netriumfoval.
Plusy a mínusy
K dobru si mohou vládní poslanci přičíst snad jen protlačení nového stavebního zákona, i ten však má mnoho odpůrců. Nynější opozice – pokud bude mít dost sil, ho hodlá po volbách zrušit. Plánovanou třetí a čtvrtou vlnu premiérova srdcového projektu EET při koronavirové krizi odpískal sám Andrej Babiš.
Česká ministryně financí připojila podpis k výzvě, v níž Rakousko a dalších šest zemí Evropské unie apeluje, aby se státy EU po pandemii vrátily k vyrovnaným rozpočtům. 
Politický diář Jany Havligerové: Kola kampaně se vesele točí
Názory
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se ani nepokusila předložit sněmovně nástin důchodové reformy, byť to byl jeden z nejdůležitějších bodů programového prohlášení vlády. Tvrdí, že návrh změny penzijního systému je připravený, její úsilí ale blokuje kabinet, respektive premiér a ministryně financí. Za neúspěšnou se ani zdaleka nepovažuje, na práci sněmovny pak nabízí jiný pohled než poslanec Benda. „Prosadili jsme tady společnými silami strašně moc zákonů. Jenom za resort práce a sociálních věcí to byly tři desítky zákonů,“ připomíná ministryně.
Vláda ale zvlášť úspěšná nebyla, a totéž se dá říct o poslanecké iniciativě. Třeba komunisté prosadili zdanění finančních náhrad církví, normu ovšem zrušil Ústavní soud. Bídu dolní komory parlamentu možná nejvíc dokladuje fakt, že se kvůli hádkám a nejrůznějším obstrukcím vůbec nedostala k jednání o státním závěrečném účtu za loňský rok. Je to zákon, bez jehož schválení není možné, aby dolní komora začala projednávat rozpočet na příští rok.
Pohled do budoucna
Poslední schůze sněmovny bude ve znamení norem, které nevyvolávají kontroverze, prioritou jak už bylo řečeno, je znovu projednání zákonů zamítnutých nebo vrácených Senátem. K těm patří například novela energetického zákona, která má zlepšit ochranu lidí před takzvanými energošmejdy. Na pořad schůze by se měla dostat i novela zákoníku práce, která má přinést zaměstnancům pět týdnů dovolené. Návrh programu je podstatně stručnější než u předchozích rokování. Čítá dvě stovky bodů, například na červencové schůzi jich bylo ještě 550.
Na poslední řádné schůzi budou poslanci projednávat důležité zákony týkající se energošmejdů, obnovitelných zdrojů, jaderných elektráren, dopravy, ale také pěti týdnů dovolené.
Poslední šance pro důležité zákony. Co může spadnout pod stůl?
Politika
Faktickým vládcem současné Poslanecké sněmovny nebyl její předseda Radek Vondráček (ANO), ale šéf poslaneckého klubu anoistů Jaroslav Faltýnek. Ten se staral o to, aby se na program jednání dostaly především návrhy zákonů, na kterých mělo zájem Babišovo hnutí, a sháněl pro jejich protlačení i potřebnou podporu. Faltýnek znovu kandiduje, a pokud se potvrdí volební prognózy, může se opět stát nepostradatelnou figurou sněmovního dění.
Průzkumy věští politickým stranám a hnutím zhruba stejné výsledky jako před čtyřmi roky. Současní poslanci přitom v převážné většině obsadily čelní místa na kandidátkách, drtivá většina z nich tedy mandát obhájí a v budoucí dolní komoře parlamentu nebude chybět.
