Jana Havligerová: Když právo kvůli politikům pláče
Případů, kdy se kvůli politikům krčilo právo v koutě, není v historii České republiky zrovna málo. Prezidentské abolice či milosti, ač nemusely být svou nespravedlností tak do očí bijící jako aktuální případ šéfa lánské obory, vyvolaly bouřlivé diskuse už v éře Václava Havla i Václava Klause. Hlavy státu ale nebyli jediní politici, kteří s právními mantinely nakládali podle vlastní libosti.
Kauza Chadimová
Stručně řečeno, jednalo se o největší restituční aféru po listopadu 1989. Marta Chadimová požádala na podzim 1991 nejprve o vydání domu na Loretánském náměstí, o něco později pak ústně informovala opata premonstrátského řádu o dokladech, podle kterých má nárok také na část budov a pozemků Strahovského kláštera. Celkem šlo v obou restitučních nárocích o majetek za zhruba čtyřicet milionů korun.
Státní zástupce Jaroslav Šaroch navrhuje v obžalobě týkající se případu dotace na stavbu areálu Čapí hnízdo pro bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) podmínku a peněžitý trest deset milionů korun, uvedl server Seznam Zprávy. 
Žalobce navrhuje pro Babiše podmínku a peněžitý trest. Za dotační podvod je přitom sazba až 10 let vězení
Leaders
Premonstráti na restituentku v roce 1992 podali trestní oznámení a policie ji obvinila, že se snažila jejich majetek získat neoprávněně a padělala kvůli tomu veřejné listiny včetně zápisů v zemských deskách a pozemkových knihách. Zamotaný případ bývalé disidentky, který se táhl několik let „rozsoudil“ v roce 1995 prezident Havel tím, že jí udělil abolici, tedy zastavil trestní stíhání.
Hlava státu se ani neporadila s ministrem spravedlnosti, jak bylo zvykem, prezidentská kancelář odmítala sdělit, kdo o abolici požádal. Nakonec Havel uvedl, že se rozhodl z humanitárních důvodů a připustil, že není přesvědčen o nevině Chadimové. Řízení s ní ale podle něj trvalo nepřiměřeně dlouho a vznikl nepřekonatelný dojem, že soud je v rozpacích.
Úřaduje Klaus
Nařčení, že při udělování milostí straní svým známým anebo osobám s nimi spřátelených čelil Václav Klaus coby prezident několikrát. Jeden příklad za všechny: Exšéfka Metropolitní univerzity Anna Benešová. Odsouzena byla za uplácení a za to, že ve škole nechala zdarma studovat padesát vlivných úředníků. Podmínku jí Klaus prominul, aby se prý mohla starat o nemocného muže. Klaus se do vysvětlování důvodů pro udělení milosti poněkud zamotal, média odhalila, že se Benešová zná s Livií Klausovou. V případě Klause je ale potřeba dodat, že jeho předchůdce udělil pětkrát více milostí, jména omilostněných často tajil a většinou se neobtěžoval se zdůvodněním.
Velká privatizace
Dění po skončení kupónové privatizace nechala tehdejší vláda pět let bez dozoru. Jak opakovaně zdůrazňoval jeden z otců privatizace Tomáš Ježek, v mínění lidí to zanechalo dojem, že se jednalo o švindl, že se kradlo. „Nechalo to na privatizaci obrovskou skvrnu, a ta v podvědomí zůstane“, říkával. Přímo zběsilý odpor proti tomu, aby vznikla Komise pro cenné papíry, podle něj kladli lidé z bývalého federálního ministerstva financí. Jmenovitě ukazoval na Václava Klause a Dušana Třísku.
Vláda Petra Fialy se ujala moci 17. prosince a 100 dní od jejího jmenování uplyne v neděli. Musela čelit další vlně pandemie covidu-19 a také startující válce na Ukrajině a s ní související migrační krizi. Jak prvních 100 dní zvládla Fialova vláda podle mínění opozičních lídrů Andreje Babiše a Tomia Okamury?
Babiš a Okamura vystavili vládě vysvědčení. Jednička s hvězdičkou to není
Politika
Nouzový stav
Jak známo, Fialova vláda prodloužila nouzový stav vyhlášený kvůli uprchlické vlně z Ukrajiny do 31. května. Byl to formální krok poté, co k tomu získala souhlas sněmovny. Stav nouze tak potrvá do 31. května, vládní představitelé zdůrazňují, že na rozdíl od koronavirové krize nikterak neomezí české obyvatele. Počínání vládní pětikoalice a jejích poslanců ale několik háčků přeci jenom má. Někteří ústavní experti pochybují o tom, jestli je prodloužení nouzového stavu o více než třicet dní v souladu s právními předpisy, senátní ústavní komise dokonce konstatovala, že dvouměsíční prodloužení není v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti ČR.
A tvrzení, že nouzový stav nedopadne na české občany, se také nedá brát doslovně. Podle trestního zákoníku přihlíží soud obecně jako k přitěžující okolnosti k tomu, když se pachatel dopustí trestného činu právě v režimu nouzového stavu. Už v době covidové musel Nejvyšší soud upozornit, že například ne každá krádež má být postihovaná přísněji.
Nouzový stav nefunguje, utahování šroubů je cesta bolševika. Památný výrok. Kdo ho pronesl, můžete hádat třikrát. Váhajícím napovíme. Byl to expert TOP 09, čekatel na uvedení do křesla ministra zdravotnictví. 
Jana Havligerová: Pandemický zákon balancuje na hraně práva
Názory
Vidina triumfálního tažení na Pražský hrad se zakaluje, reálná možnost, že tříletý seriál trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo tentokrát spěje do finále, nabývá ostřejších obrysů. 
Jana Havligerová: Co Babiš čte ve hvězdách
Názory
