Je to definitivní. Janeček v těchto volbách na prezidenta kandidovat nemůže
Matematik a podnikatel Karel Janeček se s konečnou platností nebude jako kandidát účastnit nadcházejících prezidentských voleb. Ústavní soud (ÚS) odmítl jeho stížnost a související návrhy. Janeček je z odmítnutí Ústavním soudem zklamaný. České televizi řekl, že do dalších voleb už zřejmě nepůjde.
Vnitro Janečkovi část občanských podporovatelů neuznalo při kontrole údajů, kterou ministerstvu ukládá zákon. NSS pak sice některé podpisy vrátil do hry, ale přesto se Janeček těsně nedostal přes zákonnou hranici 50 tisíc uznaných podporovatelů. Ústavní soudci už podle soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka neměli důvod cokoliv měnit.
Rozhodnutí soudu podle Janečka vyvolává otázku, zda je Česko právním státem. Za flagrantní věc považuje vyjádření soudu, podle kterého se ústavní soudci záležitostí nezabývali ve stejném rozsahu jako Nejvyšší správní soud (NSS).
„ÚS nepřezkoumává tu věc ve stejném rozsahu jako NSS. Ústavněprávní hledisko je užší,” řekl Sládeček. „Stěžovateli se dostalo plného přezkumu již před NSS,” doplnil generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger.
„Je to velké zklamání pro naši zemi,” řekl Janeček České televizi s tím, že je „dlouhodobě trnem v oku politikům”, ale nečekal, že „to dojde takhle daleko”.
Janeček žádal ÚS také o odklad voleb a zrušení části právní úpravy. Systém prezidentských voleb označil za nespravedlivý. Stěžoval si také na to, že vnitro „ve velkém chybovalo” při kontrole petičních archů.
Vše k prezidentským volbám čtěte zde
Ověřování podpisů není věcí soudu
Sládeček připomněl, že pokud ÚS stížnost odmítne, souvisejícími návrhy se již nezabývá. Navíc zákonnou úpravu přezkoumával soud už na přelomu let 2012 a 2013 na základě podnětu Tomia Okamury a ponechal ji beze změn, přestože vyslovil dílčí výhrady. Zákon však není protiústavní a případné změny, například v počtu požadovaných občanských podporovatelů nebo způsobu jejich ověřování, jsou úkolem politiků, nikoliv soudů.
„Stěžovatelem předloženým výpočtem 'intervalu spolehlivosti' se ÚS nemohl zabývat, neboť jej zákonná ani ústavní úprava nezná,” uvedl Göttinger.
První kolo prezidentských voleb se koná 13. a 14. ledna, případné druhé kolo o 14 dní později, kandidátů je devět. O Hrad se podle platných registračních rozhodnutí utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. NSS vrátil do hry také podnikatele Karla Diviše, kterého chybně vyškrtlo vnitro, naopak vyřadil prezidentku České asociace povinných Denisu Rohanovou. Také ona se obrátila na ÚS, o její stížnosti zatím není rozhodnuto.
U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle NSS nemohou takto „natáhnout" svůj politický vliv daleko za konec mandátu.
Budoucím prezidentem se stane jeden z osmi kandidátů, které k volbám 25. listopadu zaregistrovalo ministerstvo vnitra, případně o jejich kandidatuře rozhodl Nejvyšší správní soud. Hlavními favority jsou alespoň podle sázkových kanceláří Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, ostatní mají od nich obrovský odstup. Původně jich bylo devět, ale Josef Středula pět dnů před volbami odstoupil a podpořil možná překvapivě Nerudovou.
Kandidáti na prezidenta ČR 2023: Pavel, Babiš, Nerudová... Jaké mají šance?
Politika
Ráno se probudím a rozhodnu se pro jednoho z kandidátů, řekl mi na firemním setkání nedávno majitel významné společnosti. Žádný kandidát mi nepřipadá ideální, ale hlavně ať to není Babiš, doplnil. A myšlenku ještě rozvedl. Možná by podle něj bylo nejlepší, kdyby na Hradě seděl někdo, kdo bude jen jakýsi ceremoniář. Žádná silná osobnost. Protože jak ukázal Zeman, hradní moc je tak snadné zneužít.
Dalibor Martínek: Babiš nebo Antibabiš? Napětí stoupá. Kdyby Antibabiš, tak který?
Názory
Blížící se prezidentská volba bude velkým testem tuzemských voličů. Zatím doposud se prezidenti rekrutovali výlučně z řad politiků. To se ale může změnit, jak ukazují příklady z celé řady států. Excentrický ezoterik tak má možná víc šancí, než si nyní chceme přiznat.
Stanislav Šulc: Karel Janeček je dokonalý kandidát pro přímou volbu
Názory
