Nejúspěšnější země nikdy nezavrhnou žádný nápad. Od nich bychom se měli učit, říká Lipavského náměstek
Součástí vědecké diplomacie je sbírat a posuzovat poznatky o tom, jak k inovacím a modernizaci ekonomiky přistupují nejúspěšnější země jako Švédsko nebo Izrael. „Zaujalo mě, jak jsou Švédové schopni podpořit jakýkoliv inovativní návrh a postupem času vyhodnotit, jestli má nějaký smysl a je životaschopný,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák.
Vědecká diplomacie není na ministerstvu zahraničí úplnou novinkou, nicméně teď její význam výrazně posiluje, máte nové oddělení vědecké diplomacie… Mohl byste přiblížit celkovou filozofii, která je za těmito změnami? Proč kladete takový důraz na vědeckou diplomacii a proč ve spojení s ekonomickou diplomacií?
Česko je nejprůmyslovější země v Evropě a musí reagovat na vývoj ve světě, na moderní trendy, zaměřit se na výrobu s vyšší přidanou hodnotou. Vycházíme z vládního plánu posílit vědu, výzkum, inovace v naší zemi. To se týká nejenom univerzit a výzkumných infrastruktur, ale také firemního výzkumu a vývoje. Musíme podpořit firmy, které se věnují výzkumu, startupy, spin-offy, které tady vznikají. Samy věnují velké úsilí realizaci svých nápadů a nemusí mít tolik energie nebo zkušeností, aby se prosadily ve světě. Proto je tady vědecká diplomacie.
Záběr vaší podpory je široký – od výzkumných institucí přes startupy až po tradiční firmy…
Nemáme stanoveno, jaký poměr našeho úsilí bychom měli věnovat firmám, výzkumným infrastrukturám nebo univerzitám. Záleží na jejich potřebě. A to, že propojujeme vědeckou diplomacii s ekonomickou, je dáno mimo jiné tím, jaký význam má aplikovaný výzkum pro rozvoj ekonomiky. Česko zatím vyslalo do zahraničí čtyři vědecké diplomaty, ale také zhruba 110 ekonomických diplomatů. Máme síť zkušených odborníků po celém světě, kteří vědí, jak se dělá ekonomická diplomacie. Je přirozené, že jim do jejich portfolia přidáme i vědeckou diplomacii.
Plánujete společné aktivity pro výzkumné instituce a firmy? Občas slýchám, že podnikatelé a výzkumníci si někdy moc nerozumí. Mohla by vědecká diplomacie přispět i k jejich vzájemnému porozumění?
Ano, i když tohle primárně není práce ministerstva zahraničí. Vláda samozřejmě usiluje o spolupráci vědeckých institucí, infrastruktur a firem, je to důležitý cíl. Máme skvělý výzkum na univerzitách, musíme ho více aplikovat v praxi. Přispět ke sblížení firemního a vědeckého výzkumu ale mohou také už zaběhnuté projekty ekonomické diplomacie PROPED – například mise do zahraničí, kterých se zúčastní zástupci byznysu i výzkumných institucí. Na takové cestě, která zpravidla trvá několik dní, mají možnost společně probrat různá témata. Další příležitost bavit se s partnery ale nabízíme i přímo na ministerstvu zahraničí. Pořádáme setkání s podnikateli i zástupci univerzit, kulaté stoly, na nichž mluvíme o naší nabídce i o jejich potřebách.
Podnikatelé často nevěří, že by pro ně mohly být zahraniční mise přínosné, protože očekávají, že budou pojaty příliš široce a zúčastní se jich zástupci mnoha různých odvětví. Podobně to mohou vnímat i výzkumníci.
Zastávám stejný názor, nejsem příznivcem širokých misí, na nichž prezentujete vše od mléčných produktů po těžké hutní strojírenství. Takové mise ani nemají jednotný vzkaz pro partnery v zahraničí. Mluvím o tom s Hospodářskou komorou, se Svazem průmyslu a dopravy i s jednotlivými oborovými asociacemi a zdůrazňuji, že mise by měly být oborově zaměřené. Když pořádáme misi zaměřenou třeba na potravinářství, můžeme například dojednat setkání na ministerstvu zemědělství, zorganizovat setkání s potravinářskou asociací, agrární komorou a s konkrétními firmami i univerzitami v daném oboru. Právě takhle jsou pojaté projekty ekonomické diplomacie PROPED.
Zásadní rozpor s vládou máme v otázce daní právnických osob, říká Jan Rafaj, nový šéf Svazu průmyslu a dopravy, důležité lobbistické organizace. Rafaj v půlce května vyhrál volby do čela svazu. Ve finále porazil Rafaj, který ve svazu pracuje 12 let a je šéfem české pobočky společnosti Heimstaden, která spravuje čtyřicet tisíc bytů po OKD, i bývalého premiéra Mirka Topolánka. Co jsou jeho priority? A jak je chce prosadit?
Jan Rafaj: Neříkáme si kolem ceny nového jaderného bloku pravdu. Ale jádro potřebujeme
Leaders
Cesta k firemním inovacím
Chcete podpořit primárně ty firmy, které mají vlastní vývoj…
Přesně tak. Jsou to firmy, které mají vlastní vývoj a chtějí jeho výsledky aplikovat ve výrobě, ve svých komerčních aktivitách. Podpoříme je při oslovování partnerů ve světě, se kterými budou moci vlastní vývoj ještě rozšířit, nebo při hledání trhů, kde by se mohly jejich inovativní výrobky a služby uplatnit.
Hraje ve vašem uvažování nějakou roli, jestli mají tyto firmy českého nebo zahraničního vlastníka?
Pokud mají zahraničního vlastníka a působí v Česku, jsou pro nás stejně zajímaví jako ti, kteří mají českého vlastníka. Důležitý je také přenos výzkumu ze zahraničí, protože i to pomáhá modernizaci české ekonomiky.
To také znamená, že zřejmě budete chtít zmapovat, jaké jsou ve světě různé příležitosti v oblasti vědy, výzkumu a nabídnout tyto poznatky i českým firmám.
To je skutečně jeden z úkolů, které naši ekonomičtí a vědečtí diplomaté dostávají – mapovat příležitosti, případně poptávku v zemích, kde působí. Jednou z dalších novinek, s nimiž přicházíme, je rozšíření Mapy globálních oborových příležitostí, tedy publikace, kterou dlouhodobě využívají čeští podnikatelé. Od letoška ji rozšiřujeme právě o příležitosti ve vědě, výzkumu a inovacích.
Mnozí lidé sice rádi opakují, že v českém autoprůmyslu jsou samé montovny, ale právě toto odvětví je největším investorem do aplikovaného výzkumu a vývoje v zemi. Člen představenstva Škody Auto Martin Jahn, který stojí také v čele českého Sdružení automobilového průmyslu, poukazuje na jeho vysokou přidanou hodnotu. „Kdyby tuzemské firmy neinvestovaly do vývoje, už by tu dávno nebyly,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz.
Martin Jahn: Evropa není jedničkou v inovacích. Tradiční evropské automobilky ale pořád drží silné trumfy
Leaders
Jak se díváte na názor, že by měl český výzkum sloužit především českým firmám, exportérům, kteří pak ve světě prodávají finální výrobek, nikoliv zahraničním společnostem?
Důležité je, abychom využívali výsledky tuzemského výzkumu v Česku, převáděli je do praxe, výroby a do světa nabízeli produkt s vyšší přidanou hodnotou. Často se ale stává, že české firmy nebo výzkumné instituce mají zajímavý nápad, přijdou s průlomovou inovací, ale nejsou kapitálově dostatečně silné na to, aby ji dokázaly uvést do praxe. Pak dává smysl je propojovat i se zahraničními investory, se zahraničními partnery, a pomoci uvádět jejich inovativní nápady do života tímto způsobem.
Ve stopách Antonína Holého
Pražský Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, který proslavil objevitel řady antivirotik Antonín Holý, před časem navázal unikátní spolupráci s Weizmannovým institutem v Izraeli – dohodl se na spolupráci v oblasti technologického transferu. Přispěla k tomu česká vědecká diplomatka Delana Mikolášová. Míříte dál i tímto směrem?
Rozhodně, to je věc, na kterou se chceme do budoucna také zaměřit. Transfer technologií zajímá naše partnery ve světě a je důležitý i pro naše výzkumné instituce. Vámi zmiňovaný ústav je v této oblasti velmi úspěšný, ale celkově byl dosud technologický transfer spíše českou slabinou. Často jsme nedokázali zajímavé výsledky výzkumu aplikovat v praxi.
Mohl byste shrnout, čím vším se tedy budou zabývat ekonomičtí a vědečtí diplomaté? Budou také upozorňovat na to, že máme v Česku zajímavé výzkumné infrastruktury?
Jejich práce je poměrně široká a svou filozofií v podstatě kopíruje to, co už dnes dělají v ekonomické diplomacii, nově však přibude důraz na oblast vědy, výzkumu a inovací. Je to vyhledávání partnerů, navazování kontaktů, organizace různých projektů ekonomické diplomacie PROPED, případně projektů na podporu ekonomických aktivit PROPEA. Zároveň sem patří mapování příležitostí a poptávky v zahraničí, zprostředkování nabídky výzkumu českých institucí v zahraničí. Diplomaté musí velmi dobře znát jednotlivé země, kam jsou vysláni, a zároveň vědět, čím se zabývají české firmy, výzkumné infrastruktury a univerzity, co nabízejí a jaký je jejich zájem na zahraniční spolupráci. Spolupracujeme také s ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou, dáváme dohromady nabídku českých výzkumných a vědeckých institucí, abychom byli schopni poskytnout našim ekonomickým diplomatům dostatek informací.
Budou se diplomaté podílet na lákání zahraničních vědců, kteří by mohli využívat české výzkumné infrastruktury, a na získávání dalších financí ze zahraničí pro podporu české vědy?
Získávání financí pro výzkum je velmi důležité. Česko v minulosti vybudovalo řadu kvalitních výzkumných infrastruktur, některé z nich jsou na špičkové světové úrovni. Naší prací bude pomáhat hledat partnery, kteří by tyto infrastruktury využívali buď pro svůj výzkum, což by pomohlo udržitelnosti jejich provozů, anebo v nich realizovali výzkum ve spolupráci s našimi vědci. Důležité je, abychom byli schopni tyto infrastruktury využít naplno, i vzhledem k tomu, že do nich investujeme nemalé prostředky.
Ministerstvo zahraničí se dlouhodobě zabývá také rozvojovou spoluprací. Zasáhne vědecká diplomacie i do této sféry?
Vazba mezi vědeckou diplomacií a rozvojovou spoluprací je naprosto přirozená, budeme obě oblasti dál propojovat. Typickým příkladem je výzkum, který se týká ochrany vody, čištění vod.
Rok 2022 byl z pohledu evropských technologických startupů brutální. Kdysi bohatě oceňované technologické společnosti se dostaly pod tlak globálních faktorů, včetně války na Ukrajině a přísnější měnové politiky. Zdroje rizikového kapitálu vyschly, akcie firem krvácely. A zdá se, že není všem černým dním konec. Technologická krize pokračuje, ukazuje prognóza společnosti Atomico.
Zdroje vyschly. Evropské startupy budou i letos hladovět
Money
Pokud vím, poměrně často mluvíte se zástupci firem, jezdíte na setkání s nimi do jednotlivých krajů. Jaká jsou jejich očekávání a jak vnímají to, co jim říkáte o vědecké diplomacii?
Opravdu jezdíme po jednotlivých regionech, bavíme se s firmami i s univerzitami. Hlavní cíle jsou dva. Za prvé je informujeme o tom, co pro ně ministerstvo zahraničí může udělat a co všechno nabízí. Za druhé od nich získáváme jejich představy, očekávání. Záleží na tom, s kým se bavíme, protože spektrum institucí a firem, s nimiž se setkáváme, bývá velmi pestré. S univerzitami nebo inovačními centry, které už jsou v zahraničí aktivní, diskutujeme spíš o tom, jak můžeme pomoci s rozšiřováním sítě jejich partnerů. Setkáváme se ale třeba i s menšími firmami, často startupy, které přišly s nějakým nápadem a dotáhly ho k realizaci. Pořád jsou ale na začátku další fáze, potřebují jít do zahraničí a svůj produkt prodávat. Společně přemýšlíme o tom, jak pomůžeme i jim.
Nebývají firmy skeptické k tomu, jestli jim vůbec můžete nějak pomoci?
Někdy ano. A právě to nám potvrzuje, jak důležité naše výjezdy do českých regionů jsou. Podobná skepse totiž občas vyplývá z toho, že zástupci firem a výzkumných institucí nevědí, co jim ministerstvo zahraničí nabízí, že se například mohou zúčastnit zahraničních misí, které organizujeme ve spolupráci s našimi ambasádami, a že se díky nim mohou přímo bavit s partnery v různých zemích.
Produktivita práce v Česku se od rozdělení Československa zvýšila o 84,6 procenta. Z výjimkou let 1997, 2008, 2009, 2016 se vždy meziročně zvyšovala, průměrný roční nárůst byl o 2,4 procenta. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR. Podle komory ale česká produktivita práce stále nedosahuje evropského průměru. Pro její zvýšení je třeba, aby se tuzemské firmy zaměřily na inovace a výrobu s vysokou přidanou hodnotou.
Česká produktivita práce se přibližuje západním zemím, zatím ale nedosáhla průměru EU
Money
Švédská inspirace
Nedávno jste navštívil Izrael, na podzim se chystáte do Švédska. Považujete tyto země za zajímavé z hlediska české vědecké diplomacie?
Izrael i Švédsko, kam se chystáme na podzim se zástupci univerzit a výzkumných infrastruktur, jsou země, které mají bohaté zkušenosti s podporou startupů, spin-offů. Dokáží efektivně podpořit dobré nápady. Už loni jsem v průběhu jedné konference ve Švédsku navštívil instituci, která spadá pod technickou univerzitu a věnuje se podpoře nápadů jejích pracovníků a studentů. Vznikla tam díky tomu řada úspěšných spin-offů. Zaujalo mě, jak jsou tam schopni podpořit jakýkoliv inovativní návrh a postupem času vyhodnotit, jestli má nějaký smysl a je životaschopný. Žádný nápad nezabíjí na začátku, každému podnětu dají šanci. Myslím, že je to přesně ta cesta, kterou bychom se měli vydat i v Česku, abychom nepřicházeli o skvělé nápady jenom kvůli tomu, že ten, kdo s nimi přijde, je není schopen sám zrealizovat nebo na to nemá dostatečné finanční prostředky. I proto jezdíme do světa – chceme sbírat nápady, jak podporovat startupy a spin-offy.
Získávání know-how o celém prostředí vědy, výzkumu a inovací bude i jedním z úkolů pro vědecké a ekonomické diplomaty?
Ano, a také pro nové oddělení vědecké diplomacie na ministerstvu zahraničí. Mělo by tyto informace sbírat, vyhodnocovat, abychom dokázali zajímavé zkušenosti ze zahraničí přenášet do českého prostředí. Když se podíváme do historie, v Česku se zrodila řada inovativních nápadů, které pomohly celému světu. Český výzkum je světově známý v řadě oblastí a když se budeme inspirovat v zahraničí, můžeme najít cesty, jak do budoucna ještě zvýšit šance na úspěch.
Hospodářské dějiny Švédska se v mnohém podobají Česku – silné strojírenství, silný tradiční průmysl. Dnes Švédsko zažívá velmi úspěšný rozvoj startupů, ale také se může pochlubit zajímavými inovacemi v tradičních oborech…
V tom je pro nás skutečně inspirativní. Máme světoznámé firmy i světoznámý výzkum, ale svět se vyvíjí a vznikají nové obory. Stačí se zamyslet nad tím, jak obrovský rozvoj v posledních desetiletích zaznamenaly informační technologie. Naštěstí i naše ekonomika se v tomto ohledu posouvá dopředu, máme spoustu špičkových softwarových firem, ale i náš tradiční průmysl se dokázal adaptovat a řada firem dokázala využít výsledky výzkumu informačních technologií ve výrobě špičkových průmyslových strojů. České strojírenské firmy, které modernizovaly výrobu a například také začaly více využívat roboty, se dokázaly lépe vyrovnat s krizemi posledních let, které přinesla pandemie covidu a ruská válka na Ukrajině. Dokázaly ustát nárůsty cen energií i výpadky pracovní síly.
Jak změní umělá inteligence svět? Je chatovací nástroj ChatGPT opravdu takovou revolucí, jak by se nyní mohlo zdát? A může budoucí umělá inteligence (AI) získat vědomí, milovat nebo se dokonce mstít? Zeptali jsme se přímo u zdroje, těch, kteří se na jejím vývoji podílejí. V rámci seriálu Young Money Patrika Borýska přinášíme rozhovor s českými vědci, vývojáři a popularizátory AI Tomášem Mikolovem a Filipem Dvořákem. V Česku zřejmě není nikdo, kdo by této oblasti rozuměl víc než tihle dva. V Silicon Valley už je dobře znají. Oba založili startupy, které mají ambici posunout hranice možností umělé inteligence.
Umělá inteligence je velká věc. Co už umí a kam směřuje, odhalují experti
Money
Česko jako symbol kvality
Uvedl byste konkrétní příklad?
Během cesty do Moravskoslezského kraje jsme navštívili Ostroj Opava, tedy firmu s bohatou tradicí, která se mimo jiné zabývá hutní výrobou. Tato společnost prošla modernizací, dnes využívá plně robotizované lisy. Dokáže i v takto energeticky náročném oboru na energiích ušetřit, protože díky robotizaci udržuje pece a lisy nepřetržitě v provozní teplotě. Ostroj přitom využívá stroje, které byly vyvinuty v Česku.
Leckoho by přitom mohlo napadnout, jestli je ještě jejich výroba vůbec perspektivní…
To samozřejmě je. V úvahách o moderních technologiích občas zapomínáme, že pořád žijeme v trojrozměrném světě a potřebujeme auta, kola, mosty, které někdo musí vyrobit nebo postavit – díky inovacím ale mnohem efektivněji než dřív. Cílem vědecké diplomacie je přitom podpořit tradiční i nové obory, o kterých se ve světě tolik neví. Česko má například špičkový kosmický výzkum, úspěšné výrobce pro kosmický průmysl nebo skvělé firmy v oblasti nanotechnologií se širokým záběrem od produkce vláken, materiálů až po využití nanotechnologií pro zabezpečení bankovek, cenných papírů. Češi se prosadili v IT, kybernetické bezpečnosti, jsou světovými lídry v technologiích rozpoznávání hlasu. Snažíme se, abychom našli vhodný způsob podpory pro všechny tyto obory.
Martin Wichterle a další čeští podnikatelé upozorňují, že úspěch českých inovativních produktů na světových trzích závisí také na tom, jak se nám podaří ve světě prosazovat značku Česko, brand Czechia. Jak to vnímáte vy?
Souhlasím, že pro ekonomickou i vědeckou diplomacii to je zásadní téma. Je důležité, aby se značka Česko stala symbolem kvality, modernizace a aby ve světě vnímali slovo Czechia jako brand, kterému se dá věřit. Tady nás čeká ještě hodně práce, v minulosti se toho moc neudělalo, spíš naopak. Navíc musíme přemýšlet o tom, aby přechod z Czech Republic na Czechia nebyl pro některé naše partnery příliš náhlý. Obzvlášť když jedete třeba do Afriky, kde ještě pořád vnímají brand Czechoslovakia. Do jisté míry musíme pracovat se všemi těmito názvy. Především se ale chceme zaměřit na dlouhodobé budování důvěryhodné značky.
Článek vyšel také na serveru Export.cz
Co vlastně znamená pro pracovní proces pojem umělá inteligence, si mnoho lidí ještě neumí představit. Ale pozor, jak říká Hana Součková, šéfka české pobočky globálního technologického lídra, společnosti SAP, díky nástupu této éry přijde v příštích letech o svou spokojenou práci v kanceláři asi tak miliarda lidí po celém světě. Je proto dobré se připravit na budoucí, rychle přicházející dobu. Učitelé by měli zapomenout na Marii Terezii. Je tu nová technologická revoluce.
Hana Součková: Přichází věk umělé inteligence. Práci bude muset změnit miliarda lidí
Leaders
