Britové, Švédi i Němci zvažují nasazení vojáků na Ukrajině. Poláci je tam nepošlou

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro deník The Telegraph. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Také Německo je připraveno se na případné mírové misi podílet. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. Podle Španělska jsou takové úvahy zatím předčasné.
Starmer napsal, že Spojené království je "připravené a ochotné přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu tím, že v případě potřeby nasadí své vlastní vojáky". Je to poprvé, co britský premiér výslovně formuloval, že zvažuje vyslání britských mírových sil na Ukrajinu.
V exkluzivním článku pro The Telegraph Starmer také uvedl, že rozhodnutí zvážit vyslání britských vojáků a vojaček do nebezpečí nebral na lehkou váhu. Pomoc při zajišťování bezpečnosti Ukrajiny podle britského premiéra znamená pomoc při zajišťování bezpečnosti vlastní země i evropského kontinentu.
Nedostatek vojáků
Na slova britského premiéra reagoval bývalý náčelník britského generálního štábu Richard Dannat. Ten pro BBC uvedl, že Británie nemá dostatek vojáků a ani vybavení, aby mohla na delší dobu vyslat na Ukrajinu k dohledu na příměřím početné mírové jednotky. Dannat poznamenal, že Starmer učinil správný krok, který si ale vyžádá značné náklady.
„Upřímně, v tuto chvíli nemáme počty a ani vybavení vyslat velké síly na delší dobu,“ řekl Dannat. Aby Británie příslušný počet vojáků s potřebným vybavením a výcvikem vyčlenila, musí ihned zajistit finance. „Premiér dělá správnou věc. Ale dělat správné věci samozřejmě něco stojí,“ uvedl.
Dannat už v lednu varoval, že Spojené království není na větší mírovou misi na Ukrajině připraveno. Tehdy uvedl, že jen k ostraze hranic na ukrajinsko-ruském pomezí bude potřeba až 10 tisíc vojáků, další síly bude muset vyčlenit námořnictvo k hlídkování v Černém moři a letectvo ke vzdušné podpoře a průzkumu.
Někdejší ředitel britské rozvědky MI6 John Sawers dnes BBC řekl, že jakákoli poválečná mírová mise na Ukrajině musí mít naprosto jasný mandát, aby bylo možné příměří mezi Kyjevem a Moskvou udržet. „Musí být zcela jasné, co je misí a jaká jsou pravidla zapojení, pokud Rusové zaútočí," řekl. „Postavíme se jim, nebo to jen nahlásíme nějakému jinému orgánu?“ dodal.
Berlín nezůstane stranou
Německé ministerstvo obrany sdělilo, že pokud bude dohodnut rámec pro mírovou vojenskou misi, nezůstane Berlín stranou. O případných počtech vojáků, které by Německo mohlo na Ukrajinu vyslat, mluvčí odmítl hovořit, neboť je podle něj na takové debaty příliš brzy.
Švédsko v prvé řadě žádá uzavření spravedlivého a trvalého míru, který bude respektovat mezinárodní právo i Ukrajinu samotnou. Takový mír by zároveň měl zabránit, aby se Rusko stáhlo, vybudovalo novou armádu a za několik let zaútočilo na Ukrajinu nebo jinou zemi, řekla podle webu Aftonbladet švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová.
„Až takový mír budeme mít, musíme zajistit, aby mohl být udržen, a v takovém případě naše vláda nic nevylučuje,“ dodala ministryně.
Starmer i Malmerová Stenergardová se vyjádřili krátce před dnešní pařížskou schůzkou představitelů velkých evropských zemí, kteří budou jednat o situaci kolem Ukrajiny. Mimořádné setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron poté, co vyšlo najevo, že americká administrativa chce jednat o příměří přímo s Ruskem bez účasti Evropanů.
Polsko vojáky nepošle
„Polsko bude podporovat Ukrajinu jako doposud, organizačně, humanitárně, finančně i vojensky. Nepředpokládáme, že bychom vyslali polské vojáky na území Ukrajiny,“ řekl polský premiér Tusk před odletem do Paříže. Ve francouzské metropoli se dnes uskuteční schůzka představitelů velkých evropských zemí, kteří budou jednat o situaci kolem Ukrajiny. Mimořádné setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron poté, co vyšlo najevo, že americká administrativa chce jednat o příměří přímo s Ruskem bez účasti Evropanů.
Tusk řekl, že na odpoledním summitu bude varovat před vznikem „konkurenční hry mezi Evropskou unií a Spojenými státy, protože to nemá smysl“. Připomněl, že doposud spolupráce mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi, rovněž v rámci NATO, byla garancí bezpečnosti jak pro Polsko, tak pro Západ.
Podle španělského ministra zahraničí by vyjednávání o ukončení tříleté války na Ukrajině neměla vyústit v odměnění ruské agrese. „Je předčasné mluvit o nasazení vojáků na Ukrajině, protože v tuto chvíli zde není mír,“ řekl José Manuel Albares novinářům před začátkem summitu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh administrativy prezidenta Donalda Trumpa, aby Spojené státy získaly práva na přibližně 50 procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině, napsal list Financial Times.
Zelenskyj odmítl plán Trumpa ohledně získání práv na vzácné nerosty
Politika
Evropské banky zavírají od rozšíření ruské invaze na Ukrajinu tisícům běžných Rusů účty a zdráhají se jim otevírat účty nové. Neexistuje zákon, který jim to nařizuje, ale podle právníků, které oslovila agentura Reuters, se bojí obvinění, že nedodržují protiruské sankce.
Obyčejní Rusové mají problém. Evropské banky jim ruší účty a zdráhají se otevírat nové
Money