Jurečka: Lidé budou do důchodu odcházet nejpozději v 67 letech
Lidé budou v budoucnu odcházet do starobního důchodu nejpozději v 67 letech věku, řekl poslancům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Horní limit má podle něj zavést poslanecká úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech maximálně o jeden měsíc ročně v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití.
„Bude tady ve druhém čtení načten pozměňovací návrh, který to stropuje na té hranici 67 let, kam by to v tom tempu jednoho měsíce vyrostlo někdy kolem roku 2050,“ řekl ministr. Úprava vložená do vládního návrhu má podle Jurečky utnout spekulace o trajektorii zvyšování věku odchodu do důchodu.
Ministr to uvedl v souvislosti s tvrzením opoziční SPD, která vládnímu návrhu dala přezdívku „Z práce do rakve“. Podle Jurečky ale navrhovaná reforma rozhodně „neznamená, že z práce půjdeme přímo do hrobu“. Ministr také odmítl tvrzení, že se důchody budou snižovat. Podle něj reforma počítá s jejich zvyšováním v návaznosti na inflaci a o třetinu růstu průměrných mezd.
Kosmetická změna
Na voliče oznámení o zastropování věku odchodu do důchodu podle politologa Lukáše Linka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR příliš nezapůsobí. „Přestože se to (zvyšování věku odchodu do důchodu) teď koalice zkouší zastavit, tak každý ví, že to chtěli prodlužovat,“ řekl. Opozice se naopak stavěla do role těch, kteří zvyšování důchodového věku zastaví, což byl podle Linka pro voliče jasný symbol. „Tohle je kosmetická změna, kterou zaregistruje pár procent lidí, kteří politiku sledují,“ uvedl k dnešnímu Jurečkovu prohlášení.
Schválení vládní reformy penzí s pomalejším zvyšováním důchodového věku nad 65 let, a to o měsíc ročně místo původně navrhovaných dvou měsíců, doporučil začátkem září hlasy vládní většiny sněmovní sociální výbor. „Toto pravidlo však neobsahuje žádný věkový strop důchodového věku. Pokračování ve zvyšování důchodového věku i po roce 2030 se proto navrhuje omezit pevnou věkovou hranicí, a to hranicí 67 let,“ stojí v pozměňovacím návrhu skupiny koaličních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL). Poprvé se tato hranice uplatní podle zdůvodnění v roce 2056 pro generaci narozenou v roce 1989. „Lze předpokládat, že v návaznosti na budoucí demografický vývoj bude navrhovaná věková hranice jako strop důchodového věku průběžně přezkoumávána a případně upravována,“ napsali předkladatelé.
„Každý rozumný člověk uzná, že důchodovou reformu tato země potřebuje,“ uvedl Jurečka. I když je nepopulární, beze změn bude průběžný systém financování důchodů za necelých 30 let v minusu půl bilionu korun a v roce 2050 se dostane do ročního deficitu 300 miliard korun.
Snižovat potřebu zdravotní péče i náklady díky prevenci, zvyšovat efektivitu formou inovací a otevřít systém novým zdrojům ze soukromého sektoru. To jsou ve zkratce základní doporučení expertů na zajištění dlouhodobého financování zdravotnictví v České republice. Bez toho jinak celému systému hrozí problémy a deficit na mnoha úrovních. Uvedli to na setkání s novináři ekonomičtí odborníci z Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Experti NERV: Systém financování zdravotnictví se musí změnit. Jinak péče nebude dostupná všem
Politika
Zhruba dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. Je to zhruba o 20 procent více než před rokem. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina ze zaregistrovaných uprchlíků. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Ministerstvo sdělilo, že k prodloužení dočasné ochrany se letos registrovalo 320 304 Ukrajinců a že tři pětiny z nich byly ženy.
Většina uprchlíků z Ukrajiny hodlá zůstat v Česku
Politika
