Kaliningrad: Problémové území, kvůli kterému může začít globální válka
Ruská exkláva Kaliningrad – známá do roku 1946 pod svým německým jménem Koenigsberg a pod českým názvem Královec – je mikrokosmem všeho, co se kdy v Evropě pokazilo. Není tedy divu, že tento pás země u Baltského moře se stal posledním bodem vzplanutí širšího konfliktu mezi Moskvou a Západem. Střet byl pravděpodobně nevyhnutelný. Kaliningrad jako zombie ze hřbitova minulých evropských sporů znovu povstal, aby rozséval neshody, míní komentátor agentury Bloomberg Andreas Kluth.
Kaliningrad je část Ruska nelogicky vklíněná mezi Litvu a Polsko, dvě země, které patří do Evropské unie a NATO. Železniční spojení mezi pevninským Ruskem a exklávou musí vést přes Litvu, která nyní začala uplatňovat sankce EU vůči Moskvě. To znamená blokovat ruské vlaky, které přepravují omezený náklad, jako je uhlí, ocel a soupravy obsahující určité technologie.
To se rovná blokádě, říká Kreml. Není překvapením, že to má hrozivé, ale zatím nejasné důsledky. Kaliningrad je jistě po zuby ozbrojený. Je domovem ruské baltské flotily a zřejmě také balistických střel, které mohou nést jaderné hlavice – Moskva ovšem nepotvrdila, zda je skutečně mají, upozorňuje Kluth.
Plyn se ukázal jako největší zbraň Ruska při současné válce na Ukrajině. Když bude Evropa zlobit, například pomáhat Ukrajině bránit se před raketami a děly, přijde o plyn. O ten již přišlo Polsko nebo Bulharsko. Pro výstrahu ostatním evropským zemím.
Dalibor Martínek: Licoměrná Evropa. Válka na Ukrajině? Dejme lidem levné jídlo a budou nás volit navěky
Názory
Vilnius a Brusel v odpovědi poukazují na to, že nová omezení nejsou blokádou, ale pouhým dodržováním sankcí. Litva jako člen EU musí prosazovat pravidla unijního bloku včetně sankcí. Ty se staly nezbytnými pouze proto, že ruský prezident Vladimir Putin vede nelítostnou válku proti Ukrajině.
Odveta Kremlu proti Litvě je útok na NATO
Pozornosti neuniklo, že pokud by Rusko skutečně provedlo odvetu proti Litvě – totálním útokem nebo hybridní válkou – klauzule NATO o vzájemné obraně by okamžitě začala fungovat. Jedna jiskra a obě strany by mohly vstoupit do spirály zkázy.
Ale to není v žádném případě nevyhnutelné. Kdyby si Rusko i Západ našli chvilku a přemýšleli o dramatické a často tragické minulosti Kaliningradu, mohli by dojít k závěru, že existují lepší způsoby, jak se vypořádat s situacemi, jako je tato.
Když i papež prohlásí, že svět je ve válce, asi na tom něco bude. Hlava křesťanské církve pro média mimo jiné řekla, že válka se nevede jenom na Ukrajině, ale i v jiných končinách světa. V Africe především, ale i v některých částech Asie.
Dalibor Martínek: Bude válka? Co má Západ udělat, aby přežil ruskou agresivitu
Názory
Historie Kaliningradu je v jistém smyslu souhrnem traumat kontinentu. Oblast si v té či oné chvíli nárokovala, ovládala, bojovala o ní a prohrávala ji téměř každá konkurenční mocnost v okolí.
Pocta Přemyslu Otakaru II.
Během středověku byl region osídlen baltským kmenem zvaným Prusové, který dosud neměl nic společného s Germány daleko na západě. Ve 13. století se objevili (německy mluvící) němečtí rytíři a založili velmi bojový mnišský stát. Křižáci město založili v roce 1255 na počest českého krále Přemysla Otakara II., který se zde proslavil předchozího roku v bitvě u Rudavy v rámci křížové výpravy proti pohanským Prusům. Česky se proto Koenigsbergu říkalo Královec.
Později se oblast stala lénem polské koruny s litevskými a švédskými zápletkami. Bylo to díky vévodství dynastie Hohenzollernů – původem ze Švábska, ale známější díky svému majetku v Braniborsku, regionu kolem Berlína –, že „Prusko“ následně dalo jméno nastupujícímu německému království této rodiny. Takzvané „prušáctví” se stalo symbolem pro vojenskou moc a vojenský přístup k řešení problémů, na což později celá německá říše a Hitler odkazovali.
Ruský prezident Vladimir Putin se ve svém úsilí o ovládnutí alespoň části Ukrajiny přirovnal k slavnému ruskému caru Petru Velikému. Jeho plány ale kříží fakt, že ruská populace ubývá po statisících ročně a jeho boj se západními sankcemi komplikuje skutečnost, že desítky tisíc aktivních Rusů v poslední době raději volí emigraci než život v Rusku, uvedla agentura Bloomberg. A další tisíce umírají na Ukrajině, ale jejich počet Kreml tají.
Putinovy velmocenské plány hatí vymírání Ruska, emigrace desítek tisíc lidí a padlí na Ukrajině
Politika
Ale během staletí byl Koenigsberg také místem evropské civilizace v její nejvznešenější podobě. Jako hanzovní obchodní centrum to byla polyglotní metropole, v ulicích se ozývaly germánské, baltské a slovanské dialekty. Jednu dobu to byla dokonce východní výspa osvícenství na kontinentu, kde tamní rodák a filozof Immanuel Kant (1724-1804) přemítal o „čistém rozumu“ a „věčném míru“ mezi národy.
Jako by chtěl popřít Kanta, region se během 20. století ocitl v blízkosti centra území, které americký historik Timothy Snyder nazývá „krvavá země“ (Bloodlands) – oblast mezi Německem a Sovětským svazem, v níž nacistický a stalinský režim v jednom čase páchaly masové vraždy tamních obyvatel.
Sovětský svaz se zhroutil, Kaliningrad mu zůstal
Na Postupimské konferenci v roce 1945 převzala Koenigsberg Moskva a učinila z něj součást Sovětského svazu. Po smrti jednoho z hlavních bolševických vůdců Michaila Kalinina v následujícím roce jej Kreml přejmenoval na jeho počest. Na změně postavení Kaliningradu v té době moc nezáleželo – Litva a sousední Bělorusko byly také součástí Sovětského svazu a Polsko se brzy stalo formálním spojencem ve Varšavské smlouvě.
Český prezident Miloš Zeman dál přitvrdil ve své kritice Kremlu za jeho invazi na Ukrajinu a ruský prezident Vladimir Putin patří před válečný soud v Kyjevě i Moskvě, prohlásil v rozhovoru pro ukrajinskou redakci Rádia Svobodná Evropa pořízeném 3. června, jehož znění nyní zveřejnil Pražský hrad na svých stránkách. „Válka na Ukrajině je skutečně nakonec válkou proti celému Západu a západní demokracii. Je to válka proti světovému řádu, jak ho známe, a týká se nás,“ uvedl mimo jiné.
Zeman přitvrdil. Putin patří před válečný soud v Kyjevě i Moskvě, prohlásil
Politika
Pak se ale Sovětský svaz zhroutil a během několika let Polsko i Litva vstoupily do EU a NATO. Kaliningrad zůstal uvězněn jako nesourodá pamětní deska s dějinami, jehož jizvy byly dobře skryty pod fádním postsovětským panorámatem města. Putinovi to ale pravděpodobně připadá spíše jako obrovská a pevná skupina letadlových lodí za nepřátelskými liniemi.
Tak co teď? Kaliningradu hladomor rozhodně nehrozí — litevská omezení se zatím týkají jen asi poloviny železniční nákladní dopravy a Rusko může svou exklávu stále zásobovat letecky i po moři. A přesto si Putin nemůže dovolit vypadat jako slaboch, když nechá vnímané urážky bez odpovědi.
Řešení? Uznat hranice
Smutnou ironií je, že tento spor stejně jako válka na Ukrajině a mnohé další, za které je zodpovědný Putin, nebyl nutný, jak dokazuje kaliningradský příběh. Poválečné Německo za hlasitých protestů svých uprchlíků z východního Pruska přijalo ztrátu Koenigsbergu jako konečnou. Totéž se stalo se vším od Alsaska na západě po Slezsko na východě. Stejně tak všechny ostatní státy, které následně vstoupily do EU, se vzdaly jakýchkoli územních nároků, o kterých si představovaly, že nashromáždily během tisíciletí.
Vraťme se v čase do 23. února, do dne předtím, než Rusko zahájilo svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Tehdy jsme se mohli domnívat, že dny ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou sečteny. O 100 dní později jsou veškeré Putinovy plány na vítěznou přehlídku v Kyjevě odloženy na neurčito. 
100 dní od začátku války. A Putin stále spoléhá na lhostejnost světa, píše CNN
Politika
To je ve skutečnosti alternativní přístup, který dnes nabízí „Evropa“. Jde o to respektovat hranice bez ohledu na to, jak svévolné kdysi byly, a postupně je učinit irelevantními prostřednictvím harmonické spolupráce mezi státy. Je to zkrátka opak Putinova vidění světa, upozorňuje Kluth.
Jediné, co musí Putin udělat, aby vyřešil svůj kaliningradský problém, je uznat hranice Ukrajiny a dalších států — a přestat být agresorem. Do té doby musí Litva, EU a NATO pokračovat v tlaku a v případě potřeby přitopit pod kotlem.
