Karabašská republika přestane existovat, ze státu utíkají desetitisíce lidí. Je to akt etnické čistky, řekl arménský prezident
Mezinárodně neuznaná karabašská republika přestane do 1. ledna 2024 existovat. Její prezident Samvel Šahramanian podepsal dekret o zrušení všech státních institucí do tohoto data. Z oblasti Náhorního Karabachu, kterou minulý týden po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, uprchlo do Arménie za několik dní podle Jerevanu přes 70 tisíc lidí, tedy více než polovina odhadované populace separatistického regionu.
„Exodus Arménů z Náhorního Karabachu pokračuje. Naše analýza ukazuje, že v nadcházejících dnech už v Náhorním Karabachu žádní Arméni nebudou. Je to akt etnické čistky, před kterým jsme varovali mezinárodní společenství," uvedl arménský premiér Nikol Pašinjan. Svět vyzval, aby jednal a Ázerbájdžán potrestal. Baku obvinění odmítlo, Pašinjan se podle něj snaží „zmařit úsilí Ázerbájdžánu poskytovat humanitární pomoc a reintegrační proces“. Dříve Baku uvedlo, že region začlení do Ázerbájdžánu.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale žijí v něm převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Zejména boje v 90. letech poznamenaly četné masakry civilistů.
Výdaje na obranu přesáhnou příští rok dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany (MO) bude hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více oproti letošnímu rozpočtu. Dalších 8,6 miliardy korun je v rozpočtu vyčleněno na výdaje na obranu mimo kapitolu MO, celkem tedy výdaje na obranu dosáhnou 160 miliard korun. Vyplývá to z tiskové zprávy MO.
Poprvé po čtvrtstoletí v NATO dá Česko na obranu dvě procenta HDP
Politika
Minulý týden v úterý zahájilo Baku v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Nedlouho poté ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly. Baku požadovalo, aby karabašští vojáci složili zbraně a separatistická vláda ukončila svou činnost. Dekret v tomto smyslu nyní podepsal prezident karabašské republiky, přičemž dokument cituje dohodu o příměří z minulého týdne, napsala agentura AP.
Prezidentský výnos, který oznamuje rozpuštění republiky, podle AP zároveň vyzývá obyvatele Karabachu, aby se „seznámili s podmínkami reintegrace, kterou nabízí“ Ázerbájdžán, a mohli se rozhodnout, zda zůstanou. Z regionu v posledních dnech odcházejí desetitisíce lidí, kteří mají strach z pronásledování a etnických čistek navzdory prohlášením z Baku, které slibuje respektovat jejich práva. Agentura Reuters označila současnou situaci za exodus, který nemá na jižním Kavkaze obdoby od války, která oblast zasáhla v 90. letech. Tehdy prchaly i statisíce Ázerbájdžánců.
O jakémsi českém zájmu v rámci Evropské unie mluví politici rádi, napříč stranami. Jaký vlastně ten zájem? Dálnice, vzdělanost? Jediným viditelným jsou důchody, míní komentátor Newstreamu Dalibor Martínek.
Dalibor Martínek: Jaký je vlastně český zájem? Dálnice, vzdělanost? Jediným patrným jsou důchody
Názory
V Náhorním Karabachu před začátkem posledního konfliktu žilo podle dostupných informací kolem 120 tisíc etnických Arménů. Někteří obyvatelé už dříve popisovali, že mají jen velmi omezený přístup k jídlu, elektřině či palivu a fakticky žili pod ázerbájdžánským obležením. V neděli Ázerbájdžán podle agentury AFP otevřel Lačinský koridor, což je jediná pozemní spojnice mezi Karabachem a Arménií, kterou Baku mnoho měsíců blokovalo. Většina lidí podle Reuters prchá právě hornatým koridorem, nyní přeplněným.
Pašinjan také obvinil Ázerbájdžánce ze „svévolného zadržování“ Arménů na kontrolních stanovištích. „Jejich práva by měla být chráněna na mezinárodní scéně,“ uvedl premiér. Ve středu ázerbájdžánské bezpečnostní složky zadržely v Lačinském koridoru bývalého šéfa kabinetu karabašské republiky Rubena Vardanjana, odvezly ho do Baku a dnes přišla zpráva, že ho obvinily z financování terorismu, vytváření a účasti v nepovolených ozbrojených uskupeních a pokusu o ilegální překročení hranice.
Ázerbájdžán minulý týden naznačil, že bude usilovat o trestní stíhání některých separatistů. Prezident Ilham Alijev vedení Karabachu označil za „zločineckou juntu“ a „doupě jedu“. Vardanjanovo zatčení zřejmě signalizuje záměr Baku rychle prosadit svou kontrolu nad Náhorním Karabachem, domnívá se AP. Reuters v souvislosti s oznámením o rozpuštění karabašské republiky, známé také jako Republika Arcach, píše, že pro Ázerbájdžán je to triumfální obnovení svrchovanosti nad regionem, pro Armény porážka a národní tragédie.
Itálie začala požadovat zhruba 5000 eur, tedy přibližně 120 tisíc korun, po žadatelích o azyl, kteří chtějí zůstat na svobodě během konečné fáze řízení o své žádosti. Hrozí jim umístění do detenčního zařízení CPR pokud tuto částku nezaplatí. Dekret byl vydán v oficiálním věstníku a je tudíž platný, informovala v pátek agentura ANSA. Opatření vyvolalo silnou kritiku ze strany opozice.
Migranti musí v Itálii zaplatit tisíce eur, aby se vyhnuli detenci. Je to nelidský úplatek, zní od opozice
Politika
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes podle agentury TASS novinářům řekl, že Moskva pozorně sleduje vývoj situace v Náhorním Karabachu, a informaci o oznámeném konci karabašské republiky „bere na vědomí“.
Alijev mezitím podle svého úřadu navštívil město Džebrail, které se nachází na jihu Náhorního Karabachu, v 90. letech bylo ve válce zdevastováno a během bojů v roce 2020 ho dostal pod svou kontrolu Ázerbájdžán. Nyní se ho podle Reuters snaží obnovit. Kdy Alijev cestu podnikl, kancelář neupřesnila.
