Karel Pučelík: Návrat krále. Donald Trump bude mít v rukou mimořádnou moc

Donaldu Trumpovi se podařilo vrátit do Bílého domu. Ve druhém mandátu navíc bude těžit ze silné převahy Republikánské strany, která nejspíš ovládne obě komory Kongresu, plusem je konzervativně naladěn Nejvyšší soud. Dost možná se nenajde nikdo, kdo by jeho program brzdil.

Když před čtyřmi lety Donald Trump opouštěl Bílý dům, tak to nevypadalo, že jeho tehdy poměrně krátká politická kariéra bude mít nějaké pokračování. Odmítal výsledky demokratických voleb, byl chycen takřka při činu, jak naléhá na státního tajemníka, aby mu v Georgii „našel“ nějaké hlasy. Snaha o zvrácení výsledků vygradovala až k vyplenění budovy Kongresu jeho příznivci. To byla silná káva i pro ty, kteří ho do té doby podporovali.

Nyní je Donald Trump zpátky, podařilo se mu vyhrát ve všech klíčových státech a dokonce přebrat část hlasů, které posledně zvolily Joea Bidena. Posílil i mezi černošskými a hispánskými voliči. Od Američanů dostal podle svých slov mimořádně silný mandát. Je to tak, v historii se obtížně hledá nějaký podobný případ.

Jaký bude Trumpův druhý mandát? Těžko říct. Většina expertů hovoří o obrovské nejistotě, které Spojené státy i svět nyní čelí. Každopádně rukavice už jsou dole, v kampani už Trump zašel velmi daleko. Ačkoli nyní tvrdí, že slova o tom, že „bude diktátorem od prvního dne“, byly pouze žertem, těžko se ta představa vyhání z hlavy. Trump už prokázal, že se neřídí tradicemi, zvyklostmi a mnohdy ani zákony. Nyní mu navíc situace nejspíš umožní vládnout bez velkých ohledů na opozici.

Co s posledními dvěma měsíci? Joe Biden může alespoň pomoci Ukrajině

Názory

Joe Biden má dva měsíce, aby uzavřel demokratickou kapitolu v Bílém domě. Důležitou součástí prezidentova odkazu jsou ekonomické a průmyslové zákony i podpora Ukrajiny, pro kterou ještě může něco udělat i v následujících týdnech. Je však otázkou, zda jeho úspěchy přežijí lednový nástup Donalda Trumpa.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Konstelace jako dělaná pro autoritáře

Mnoho z nás pozorovatelů doufá, že na nejhorší nápady z kampaně nedojde. Například imigrační politika, postoj k ženským právům, návrat k ekonomickému protekcionismu, i touha po pomstě politickým oponentům, působí velmi děsivě. Jak podotkl i respektovaný magazín The Economist v textu na podporu Harrisové, politika Trumpova prvního období nebyla tak hrozná, jak se čekalo.

Jenže nyní tu máme jiného Donalda Trumpa než v roce 2016. Tedy lépe, Trump je pořád stejný, ale kulisy se změnily k nepoznání. V roce 2016 musel být ze zvolení překvapený i samotný Trump, příprava na příchod do Bílého domu pak probíhala překotně, jeho tým neměl předem připravené noty. Jak je tato konstelace vzdálená dnešku! Trump se vrací jako suverén Republikánské strany s oddanou mašinérií. A možná i jako král washingtonské politiky.

Vypadá to, že Trump a republikáni ovládnou všechna důležitá centra federální politiky. Nedlouho po Trumpově triumfu přišla zpráva, že Demokratická strana ztratila těsnou většinu v Senátu, v době pasní tohoto textu ještě nebyly spočítané výsledky z volebních okrsků Sněmovny reprezentantů, ale existuje důvodné podezření, že republikáni tu alespoň těsně většinu udrží. K tomu všemu je třeba přičíst i konzervativně laděný Nejvyšší soud, který dokonce byl schopen rozhodnout, že prezident požívá imunity vztahující se na činy v úřadu. To jsou podmínky, které by se autoritativnímu vůdci mohly hodit. A víme, že Trump mnohé diktátory či autoritáře obdivuje.

Odpor se netoleruje

Povaha washingtonské politiky se s Trumpovým návratem patrně změní. „Neexistuje žádná šance, 0,0% šance, že Donald Trump něco řekne a republikáni ve Sněmovně reprezentantů ho nebudou podporovat,“ řekl CNN bývalý republikánský kongresman Adam Kinzinger. A vyjádření členky Sněmovny reprezentantů z Georgie a Trumpovy blízké spojenkyně Marjorie Taylor Greenové o netoleranci vnitrostranického odporu naznačuje, že vrcholní republikáni jsou s novou realitou srozuměni.

Co to znamená v praxi? Pokud Trump ovládne obě komory, nebude mít problém protlačit své priority. Jen si vzpomeňme, jak se musel Joe Biden snažit, aby klíčové zákony svého prezidentství „procpal“ přes Kongres. Kolik bylo handrkování kolem balíčku pomoci Ukrajině! Nic takového v případě Trumpova druhého mandátu patrně sledovat nebudeme. Také nebude mít problém jmenovat své věrné na klíčová místa administrativy.

Když o pár řádek výše píši s esencí drobné nejistoty o ovládnutí Kongresu, má to svůj důvod. V ideálním světě by totiž prezidentovi nemusela stačit početní většina, aby prosadil jakoukoli kontroverzní záležitost. Rozdělení pravomocí dosud v americké politice fungovalo jako systém brzd a protiváh (checks and balances), kde nikdo nevládne bez kontroly a mantinelů. Ani by nemuselo vadit, že má jedna strana převahu. Republikánští kongresmani přece nemusí hlasovat pro každý rozmar prezidenta jen proto, že je také republikán. Náš svět však má do ideálního dost daleko.

Elon Musk dal na zvolení Trumpa v přepočtu tři miliardy. Vyplatilo se to jemu i kamarádovi

Leaders

Trumpovo vítězství slaví krom jiného několik mocných mužů vyrostlých v Silicon Valley. Hlavně přátelé a bývalí kolegové Elon Musk a Peter Thiel. Musk vsadil do Trumpa necelé tři miliardy korun a už teď vydělal 30 miliard dolarů.

tzv

Přečíst článek

Trumpovská strana i Kongres

Když Donald Trump nastupoval v roce 2016, měli republikáni také převahu v obou komorách, od roku 2019 pak demokraté ovládali Sněmovnu reprezentantů. Nicméně v čele senátní republikánské většiny stál zkušený a svébytný politik Mitch McConnell, který nepatřil k Trumpovým nohsledům. Prezidenta si dovolil i veřejně kritizovat a ten si na jeho počínání v Senátu stěžoval. Dvaaosmdesátiletý senátor však v lednu ve vedení republikánských senátorů skončí. Ačkoli se už před volbami objevovaly hlasy, že by se Trump neměl do volby lídra republikánské většiny moc motat, může se stát, že funkci získá některý z jeho příznivců.

Sněmovnu reprezentantů nyní vede Mike Johnson, který sice v roce 2015 o Trumpovi nemluvil moc hezky, ale postupně se z nich stali blízcí spolupracovníci. Johnson Trumpa bránil při obou pokusech o impeachment a letos se oba navzájem podpořili v jejich volbách.

Připomeňme si, že v před lety byl Trump obklopený relativně zdravou Republikánskou stranou, což dnes také neplatí. V „trumpovské“ partaji hrají prim příznivci nově zvoleného prezidenta nebo dokonce jeho příbuzní. Názorový oponenti se ve vnitrostranickém boji dostali na periferii a mnohé z nich jejich „neposlušnost“ stála místo. Donaldu Trumpovi se tedy otevírá cesta k mimořádné moci.