Karel Pučelík: Zdecimovaní konzervativci hledají nového lídra
Britská Konzervativní strana hledá nového lídra. Po prvním kole nemá žádný z kandidátů výrazný náskok, ale zároveň to nevypadá, že výběr přinese zásadní zlom v politickém směřování po volbách zdecimované partaje.
Britská Konzervativní strana se pomalu probouzí z letní parlamentní přestávky. Proces volby nového stranického šéfa je v plném proudu, i když kampaň je stále poněkud ospalá. Šestice uchazečů v srpnu objížděla členskou základnu, co jim síly stačily (jen Kemi Badenochová si s rodinou vyrazila na dovolenou, za což si vysloužila lehkou kritiku). Na tvrdé souboje je zatím příliš brzy a na velká vyjádření je situace příliš citlivá. O důvodech drtivé prohry se moc nehovoří.
Oproti evropským zvyklostem není proces volby zrovna intuitivní. Výběr zatím mají v rukou konzervativní poslanci, kteří nyní hlasováním některé kandidáty vyřadí. Na konci září vyrazí na stranickou konferenci do Birminghamu jen čtyři, po ní pak zůstane jen dvojice, členská základna následně vybere jméno nového lídra.
Ve středu se už z šestice stala pětice. Silně oslabený konzervativní poslanecký klub vystavil stopku ministryni vnitra z Johnsonovy vlády Priti Patelové. Někdejší oblíbenkyně pravého křídla a Johnsonova spojenkyně a zároveň jedna z veřejnosti nejvíce známých uchazečů podporu nenašla, což ukazuje, že na pravicové části spektra už je pořádně těsno.
Nový kabinet Ursuly von der Leyenové měl být výkladní skříní generové rovnosti. Po zveřejnění nominací to ale vypadá, že parita mužů a žen je v nedohledu. Státy, které požadavky šéfky Komise ignorovaly, vysílají dokonce méně žen než do předchozího kabinetu.
Karel Pučelík: Evropská komise jako pánský klub. Země se na požadavky von der Leyenové vykašlaly
Názory
Dominantní pravice
Konzervativci za sebou mají katastrofální volby a v parlamentu nyní mají historicky nejnižší zastoupení. Strana se musí výrazně proměnit, pokud má být za pět let pro labouristy soupeřem. Výběr správného lídra je tedy klíčový. Zjednodušeně řečeno, hraje se o to, zda se o opětovné získání důvěry pokusí zprava nebo ze středu.
Nyní se v popředí objevují zejména politici spojení s pravicí. Nejsilnější podporu poslanců měl ve středu Robert Jenrick, který tak trochu enigmatickou postavou. Bývalý korporátní právník totiž politickou kariéru začínal jako stoupenec umírněné části strany, postupně se ale začal posouvat stále více doprava. Působil už v několika ministerských funkcích, naposledy měl na starosti imigraci v kabinetu Rishiho Sunaka, minulý rok však na protest rezignoval. Nesouhlasil s plánem na deportování imigrantů do Rwandy – byl pro něj moc měkký. Kritici mu občas přezdívají „Robert Generic“, kvůli jeho trochu schematickým názorům.
Druhá skončila Kemi Badenochová. Bývalá ministryně pro byznys je taktéž oblíbená mezi konzervativními konzervativci. Jediná zbývající žena ve výběru se narodila v Londýně, ale do šestnácti vyrůstala v Nigérii. Její hrdinkou v mládí byla Margaret Thatcherová, a konzervativně naladěná zůstala dodnes. Leitmotivem její kampaně je heslo, že se konzervativci „mají přestat chovat jako labouristé“.
Potomek slavné rodiny Kennedyových doufal v demokratickou nominaci, nyní však kandiduje jako nezávislý a nakonec možná dostane slib místa v případné Trumpově administrativě. Jakou roli hrají kandidáti třetích stran? Mají vůbec šanci ovlivnit volby?
Karel Pučelík: Kennedy musí z kola ven, navzdory demokratickému rodokmenu je hrozbou pro Trumpa
Politika
Má šanci střed?
O průlom se pokusí i více středoví kandidáti. Silnou vahou je exministr vnitra a bývalý šéf diplomacie James Cleverly. Očekává se, že do duelu se zástupce pravice půjde právě on, který má šanci získat podporu umírněného křídla. Je však třeba dodat, že i Cleverly se nachází poměrně dost napravo a jako výrazný člen Sunakovy vlády silně obhajuje její politiky včetně rwandského plánu, který by prý oprášil v případě naskytnutí možnosti.
V pelotonu zůstává i Tom Tugendhat (který má skutečně vazby na slavnou brněnskou rodinu), který je stejně jako Cleverly bývalým vojákem. Specializuje se na bezpečnostní otázky, což je i jeho kompetence ve stínové vládě. Tugendhat platí za centristu, ale ani on neváhal vyrazit pro podporu pravice. Imigraci by rád zastropoval a úplně by se nebránil ani odstoupení Británie od evropské úmluvy o lidských právech.
O podporu se uchází také Mel Stride, který však není příliš známý a jeho podpora zatím nepůsobí zvlášť životaschopně.
Z úvodního kola výběru se zdá, že Konzervativní strana zůstane nadále alespoň v hodnotových otázkách napravo, případně se posune ještě dále. Otázkou je, zda takový program může získat v příštích volbách převahu. Doposud platívalo, že volby se vyhrávají od středu, což potvrdili i labouristé pod vedením Keira Starmera.
