Karel Pučelík: Rok ve znamení Trumpa 2.0. Jak tvrdá bude jeho srážka s ekonomikou?
Ať už se nám to líbí nebo ne, hlavní postavou světové politiky je Donald Trump, který se do Bílého domu na začátku roku 2025 vrátí s ještě větší mocí, než tomu bylo v jeho prvním období. I když o jeho programu víme poměrně málo, dá se očekávat, že způsobí mnoho rozruchu doma i v zahraničí.
„Trumpův politický přerod nemá v americké historii obdoby,“ píše magazín Time, který Donalda Trumpa už podruhé zvolil osobností roku. Americký časopis připomíná dobu před čtyřmi lety, kdy Trump opouštěl prezidentskou funkci s ostudou po vyplenění Kapitolu davem jeho příznivců a ničím nepodloženými litaniemi o ukradených volbách.
Následovaly soudní procesy, v nichž byl mimo jiné exprezident usvědčen z podvodu v rámci svého podnikání i pokusů zakrýt v průběhu první prezidentské kampaně „držhubné“ pro pornoherečku, se kterou měl mít aférku. Během druhého procesu musel sedět po mnoho dní v soudní síni, kde se hodiny probíraly jeho hrubé způsoby a jeho někdejší spolupracovníci svědčili o jeho nepoctivých záměrech. Na vyhlášeného zastánce „rodinných a tradičních“ hodnot to bylo dost informací na pohřeb politické kariéry. Zdálo se, že v prezidentských volbách, ve kterých se přes to všechno chystal kandidovat, bude pro demokraty snadným soustem.
Zemřel bývalý americký prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Jimmy Carter. Letos v říjnu mu bylo 100 let. Demokrat Carter vykonával prezidentskou funkci mezi lety 1977 a 1981. V roce 1982 se svou ženou Rosalynn založil Carterovo centrum (The Carter Center), kde pracoval další čtyři desítky let. Náplní centra bylo nastolit mír, bojovat proti nemocem a budovat naději. V roce 2002 Carter obdržel Nobelovu cenu za mír.
Zemřel Jimmy Carter. Prezident, který umetl cestu Reaganovi
Leaders
Nynější Amerika se však této logice vymyká. Dnes je všechno úplně jinak a Trump je hegemonem americké politiky. „Porazil ne jednoho, ale hned dva demokratické soupeře, ovládl všech sedm rozhodujících států a stal se prvním republikánem, který vyhrál lidové hlasování po dvaceti letech. Přeskupil americkou politiku, přetvořil GOP (republikánskou stranu – pozn. autora) a nechal demokraty, aby se vyrovnávali s tím, co se nepovedlo,“ dodává magazín Time. Zkrátka velký triumf trumpovského universa, které už dávno není jen o něm, ale i o milionech příznivců žijících mimo realitu a odmítajících a možná i nenávidějících cokoliv, co má spojitost s establishmentem a tradičními informačními kanály.
Trump zbavený řetězů
Trumpovo vítězství má minimálně jednu výhodu, která ovšem pro jeho kritiky je jen slabou záplatou. 6. leden 2021 se opakovat nebude, demokraté totiž navzdory přesvědčení, že Trump je absolutně nevhodným člověkem pro nejdůležitější úřad světa, problémy dělat nebudou. I Kamala Harrisová jako dosluhující viceprezidentka výsledek hlasování potvrdí, jak se sluší a patří na demokrata (zde nikoliv stranické označení).
Jedno drama přesto na obzoru je, ale mají ho překvapivě na svědomí republikáni. Kongres totiž nemůže dělat nic, dokud nebude mít Sněmovna reprezentantů zvoleného svého předsedu (speakera), tedy ani stvrdit prezidentskou volbu. V minulém období byly o tuto pozici velké tahanice a není jasné, zda bude i nadále pokračovat republikán Mike Johnson. Přestože se na něj Trump dosud mohl spolehnout, na jeho podporu se zvolený prezident nepostavil.
Americký prezident se rozhodl trápit Evropu, jak jen to půjde. Zatím není zřejmé, jak vysoká cla na evropské výrobky zavede, ale už nyní je stále jasnější, že jde vlastně jen o trápení a vyjednávací páku. A proto hned mluví o další výstraze, která Evropě ještě více zavaří – cílová částka, kterou mají členské státy NATO vydávat na obranu už nemají být dvě, ani tři procenta. Mělo by to být rovnou pět procent. Pro většinu států to je však nerealistické.
Stanislav Šulc: Trump a jeho pět procent na obranu. Pokud nezrušíme důchody, asi na to nebudou peníze
Názory
Jinak si ale Trump dokáže o jmenování svých lidí hlasitě říci. Velmi mu v tom pomáhá nynější „trumpovský“ stav republikánské strany, kterou v posledních letech přebudoval k nepoznání. V jejím vedení zasedají i jeho příbuzní a celá mašinerie slouží jeho „věci“. Stejně tak bude Trump těžit z republikánské převahy v obou komorách Kongresu i konzervativní většiny soudců Nejvyššího soudu.
Kongres má slovo například i při obsazování pozic ve vládě a úřadech, takže i to bude mít nový prezident usnadněné. Trumpův tým začal chrlit jména členů budoucí administrativy takřka ihned po volebním vítězství. A z některých, nutno dodat, padala brada i zkušeným pozorovatelům. Skládání vlády probíhalo podle jediného vzorce – důležitá je především absolutní loajalita, o expertizu příliš nejde. Mezi ministry a šéfy státních úřadů se tak sejde nevídaná směsice obsahující nekompetentní politiky, lidi dříve označované jako bezpečnostní hrozby, dezinformátory či člověka podezřelého ze sexuálního obtěžování.
Všichni mají společného to, že jsou Trumpovými nohsledy, kteří by se v žádné jiné konstelaci tak vysoko nedostali - a patrně tedy nebudou svému chlebodárci klást žádný odpor při prosazování kontroverzních politik. Posledně Trumpovi jeho lidé problémy dělali, když se snažili jeho i zemi chránit před katastrofou, a tak se evidentně poučil.
Od hraček po česnek
To všechno znamená, že letos budeme sledovat Trumpa 2.0, jehož možnosti budou výrazně rozsáhlejší, než v prvním období, kdy na vítězství a plnění radikálního programu nebyl zdaleka tak připravený jako dnes. Co to znamení v ekonomické rovině?
Trump se podle vyjádření z kampaně i dosavadních jmenování rozchází s ekonomickým mainstreamem. Například do vlivné role šéfa ekonomických poradců vyšle Stephena Mirana, který působil na ministerstvu financí za Trumpova prvního mandátu, a nyní je známý jako kritik politiky Fedu Jeroma Powella a nepřekvapivě i Joea Bidena.
Staronový americký prezident bude mít velmi brzy šanci dokázat, že mu skutečně jde o obyčejné Američany a nikoli jen hrstku nejbohatších kamarádů. Chudší třetina obyvatel USA totiž rekordně nezvládá splácet své kreditní karty a dostávají se do velkých finančních problémů. Banky registrují nejvyšší podíl nesplácených úvěrů z kreditek od finanční krize 2008. Podle listu The Financial Times je jednou z příčin skutečnost, že peníze ušetřené během covidu lidem definitivně došly.
Američané rekordně nezvládají splácet kreditky. Donald Trump jim nepomůže, spíš jim ještě víc zavaří
Money
Trump chce zachovat či ještě snižovat daně. Prostor pro úlevy mu má přinést protekcionismus v obchodní politice. V kampani avizoval, že na dovoz z celého světa uvalí cla ve výši deseti až dvaceti procent, ale třeba pro Čínu až 60 procent. Konkrétní plány však začínají vycházet na povrch až nyní. Za zmínku stojí především slib, že hned po inaguraci (20. ledna) podepíše exekutivní příkaz, kterým dovoz z Kanady a Mexika zatíží clem 25 procent. Trump sice tvrdí, že tato politika „udělá USA bohatými“, přitom jsou to ale všechno proinflační opatření. Jak uvádí Forbes: „Bude to mít dopad na cenu všeho od praček až po česnek.“ Těžko si lze představit, že merkantilistická politika jako vystřižená z doby Ludvíka XIV. bude mít nějaký výrazně pozitivní vliv.
Obavy vyvolává i Trumpův vztah k NATO. Silácké řeči o vystoupení USA z organizace nevzal zpět ani po volbách, i když k tomu měl vícero příležitostí. Důrazně vybízí členské státy, aby na obranu vydávaly dostatečné prostředky. Ovšem kolik bude stačit? Padly zmínky i o tom, aby na obranu směřovalo pět procent HDP, což by pro země stěží plnící dvouprocentní závazky znamenalo velké potíže.
Z budoucí politiky Trumpovy administrativy známe pouze fragmenty. Něco může být jen kampaň, některé plány jsou velmi obtížně realizovatelné. Viděli jsme ale dost na to, aby evropská politická reprezentace mohla zůstávat v klidu a počítat s dosavadními jistotami. Nevyhnutelně nás čekají „báječná“ léta s Trumpem.
Ve Spojených státech opět výrazně vzrostl počet lidí, kteří nemají trvalé bydliště, a statistika o bezdomovectví vedená od roku 2007 tak letos dosáhla nového rekordu. Vláda to oznámila s tím, že vývoj způsobila souhra různých faktorů včetně nedostupnosti bydlení, ukončení pandemických sociálních opatření a problémů s přijímáním migrantů. Negativní trend pokračuje v době, kdy města napříč USA začala kriminalizovat spaní na ulici.
V USA prudce roste počet bezdomovců, mezi nimi jsou i rodiny s dětmi
Money
Není ani vítězem, ani poraženým, přesto se bez něj žádná politická inventura uplynulého roku neobejde. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu i v minulém roce dělal to, co mu vychází po celou politickou kariéru – vyvlékal i ze situací, kdy už to s jeho budoucností vypadá bledě. A nejspíš v tom bude pokračovat i napřesrok.
Benjamina Netanjahua hned tak něco nezdrtí. Jak dlouho se polarizující politik ještě udrží u moci?
Politika
