Karel Pučelík: Proč Donald Trump Kanadu nikdy nezíská?
Výzvy Donalda Trumpa, aby se Kanada připojila ke Spojeným státům, jen ukazují, jak omezené jeho představy o mezinárodní politice jsou. Nejspíš se jedná o další ze sbírky populistických hesel. Pokud by to nakonec myslel vážně, tak mu „národ neorganizovaných koček“ ještě pěkně zavaří. Oba národy totiž nejsou příliš kompatibilní.
Americký prezident Donald Trump za poslední týdny několikrát zopakoval, že by se Kanada měla stát 51. státem USA. Zda to myslí opravdu vážně, je otázka, ostatně jako při jeho dalších vyjádřeních. Každopádně je efekt jeho verbálních útoků však zcela opačný. Místo toho, aby občané sousedního státu začali nad nabídkou přemýšlet, reagovali povětšinou velmi podrážděně. A to přesto, že Kanaďané jsou vyhlášeni svou slušností a zdrženlivostí.
„Velmi se jich to dotklo a jsou neskutečně naštvaní,“ potvrzuje pro Newstream česko-kanadská publicistka a odbornice na boj s dezinformacemi Alexandra Alvarová. Dodává, že návrh se nesešel s vřelým přijetím ani v táboře kanadských příznivců Donalda Trumpa.
Roztržka paradoxně může pomoci i premiérovi Justinu Trudeauovi, který se značně pošramocenou pověstí na začátku ledna oznámil, že odstoupí z čela vlády i své Liberální strany. Nyní se čeká na výběr jeho nástupce a o někdejší globální politické hvězdě se mluví jako o „chromé kachně“. Trumpovy hrozby však působí jako sjednocující prvek a vyvolaly vlnu patriotismu, na které se může Trudeau a liberálové dosud ztrácející na konzervativce svést.
Ne, Kanaďané se evidentně Kanaďany stát nechtějí, což je hlavní důvod, proč se tak patrně nestane.
Velvyslanecký post ve Washingtonu je vrcholem diplomatické kariéry. Řadu kariérních diplomatů ve službách Spojeného království přetne Peter Mandelson, jehož zastánci tvrdí, že je schopný, kritici zas, že je všehoschopný. Ukáže se překvapivá volba ambasadora jako efektivní model pro velvyslance v trumpovské době?
Karel Pučelík: „Vládce temnot“ míří do Washingtonu. Je Mandelson diplomatem pro trumpovský svět?
Politika
Proč by to Kanaďané dělali?
Trumpovy představy od začátku vychází z pochybných premis. Kanada jednodušše není stejná jako Spojené státy, a to už od počátků USA. Tehdejší britské kolonie mezi sebou na přelomu osmnáctého a devatenáctého století vícekrát válčily, a jejich vize budoucnosti se už tehdy rozcházely. Země mají jinou kulturu, rozdílnou mentalitu i dějiny. Formálně navíc zůstává hlavou Kanady král Karel III.
Když se na to podíváme čistě pragmaticky, síla a vliv Kanady by v USA velmi poklesly. Je to druhá největší země světa, takže byla by největším a nejlidnatějším státem a jednou z největších ekonomik. Ve Sněmovně reprezentantů by patrně měla nejvíce členů, ale v současném Senátu má každý stát jen dva zástupce. I ve volbě prezidenta by měli Kanaďané jen omezený vliv.
Kanada nyní patří mezi země G7 a co se HDP týče, drží se na konci první světové desítky. Problémů je tu sice dost, ale proč by je mělo vyřešit nerovné spojení s USA? Hledání důvodů pro tak radikální změnu tak nejlépe vystihuje známé meme se zmateným Johnem Travoltou z Pulp Fiction. Pro pár dolarů navíc se to asi nevyplatí.
Oslabená mezinárodní zdravotně-bezpečnostní síť, děravý rozpočet Světové zdravotnické organizace a ztráta potřebných dat pro americké farmaceutické firmy. Donald Trump svým rozhodnutím opustit WHO nechává svět a sním i americké občany na holičkách. Získané výhody přitom nejsou zrovna oslňující.
Odchod USA z WHO nepomůže nikomu. Na Trumpův rozmar doplatí svět i americké firmy
Názory
Decentralizovaná země se spíš rozpadne
A na závěr praktické důvody. Kanada je s trochou nadsázky sama o sobě takovými „spojenými státy“. Země se skládá z deseti provincií a tří teritorií, přičemž je výrazně decentralizovaná. „Kanaďané jsou za svým zdvořilým chováním v podstatě národem koček, které se brání organizovanosti. Země není schopna vyjednat ani dohodu o volném obchodu v rámci svých vlastních hranic,“ píše pro The Interpreter analytik Grant Wyeth.
Části jsou samy o sobě rozmanité, třeba v provincii Québec se mluví francouzsky a jsou tu silné separatistické tendence (i když je Trump nyní paradoxně utlumuje). Reálným scénářem by v případě pohlcení Kanady USA byl její rozpad. Minimálně by každá provincie chtěla jednat sama za sebe, Trumpovi by nestačilo jen vyrazit do Ottawy.
Mnohem větší smysl by dávalo, kdy se k USA připojily provincie jako samostatné státy. Co by na to řekli Američané? To už by politickou mapu výrazně překreslilo. Nemluvě o tom, že by se nejspíš musela stát Francouzština dalším úředním jazykem. V Kanadě žijí také původní obyvatelé, kteří se těší zvláštním právům – a Donald Trump zrovna neoplývá tolerancí k cizím zvyklostem.
Trumpova představa Kanady jako součásti Spojených států je velmi naivní. Co čekat od člověka, který nezná dějiny vlastní země, natož ostatních? I pokud by se mu husarský kousek podařil a nějakým blíže neurčeným způsobem připojení Kanady docílil, musel by řešit problémy, o kterých dosud neměl ani ponětí.
