„Tohle je za Gazu!“ Britské doplňovací volby rozhodla zahraniční politika
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem zcela ovládl čtvrteční doplňovací volby. Ty se však nekonaly na Blízkém východě, ale na předměstí britského Manchesteru. Z chaotického průběhu profitoval konspirační teoretik a veterán krajně levicové scény.
Konflikt v Gaze dominoval tématům v doplňovacích parlamentních volbách v Rochdale na předměstí Manchesteru. Ačkoli se očekávalo, že půjde o nejklidnější výběr nového poslance za poslední týdny, stal se pravý opak. Výsledek je poměrně šokující pro konzervativce i labouristy, místo jim totiž vyfoukl kontroverzní krajně levicový Gerorge Galloway.
Kdo je lídrem Evropy? Francie, Německo či Británie? Zvykejme si, že častěji uslyšíme o Polsku. Polská diplomacie opouští provinční vody střední Evropy a pod vedením nekompromisního Sikorského má vliv v Evropě i v USA. Není to příklad i pro nás?
Karel Pučelík: Inspirace pro Česko? Nová tvář polské diplomacie zastiňuje západní lídry
Názory
Doplňovací volby jsou v Británii velmi sledované, protože ukazují rozložení sil v průběhu volebního období a úspěch může strany pořádně nakopnout. Obvykle se nevede jen lokální kampaň, naopak, obvody dostávají pozornost celostátních médií i politických lídrů. Nedávné volby byly vyvolány často kvůli morálním prohřeškům dosavadních poslanců, ale ty v Rochdale následovaly po smrti bývalého manchesterského starosty Tonyho Lloyda, který v lednu zemřel v třiasedmdesáti letech na leukémii.
Labouristická strana tu dosud mívala pohodlnou převahu, a tak se čekalo, že štafetu v podstatě jen formálně převezme další kandidát opoziční partaje. To by ovšem nemohla nominovat Azhara Aliho, který v kampani hlásal protiizraelské konspirační teorie. Strana, která si v minulých letech prošla skandální kauzou s antisemitismem ve vlastních řadách, to nebrala na lehkou váhu a Aliho se zřekla. Nového kandidáta už ale nominovat nestihla.
Severní Irsko má po měsících bez vlády novou první ministryni Michelle O’Neillovou. Padlo tím několik tabu. Vůbec poprvé drží post nacionalistická strana Sinn Féin, která měla stejně jako rodina její představitelky vazbu na teroristickou IRA.
Karel Pučelík: Severní Irsko poprvé vede republikánská vlastenka. Podaří se jí smířit staré nepřátele?
Názory
Temný den pro britské židy
Vítězný Galloway sice v kampani sliboval, že do Rochdale přivede porodnici a Primark, ale jinak kampani zcela dominovala právě zahraniční politika. I Galloway z krajně levicové Britské dělnické strany totiž využil (či zneužil?) situace v Gaze aby mu vynesla opět po čase poslanecké křeslo. Nakonec se mu to podařilo se ziskem skoro 40 procent hlasů. Druhý navíc skončil místní podnikatel David Tully, který se jako nezávislý zaměřil na lokální témata a odmítl z voleb udělat platformu pro zahraniční věci. Nejúspěšnějším kandidátem hlavních stran byl třetí konzervativec Paul Ellison, který byl prakticky neviditelný a část kampaně prý strávil na dovolené.
Devětašedesátiletý Galloway je známá firma. Poslancem byl už ve čtyřech obvodech a hned za několik stran. Původně byl členem a poslancem Labouristické strany, ale v roce 2003 byl vyloučen za opozici vůči vedení války v Iráku. Politik, jehož poznávacím znamením je černý klobouk, se vždy pohyboval na hraně extremismu. Obdivoval Saddáma Husajna, podporoval syrského diktátora Bašára Asada, čínské komunisty nebo ve Venezuele agitoval za Huga Cháveze či vystupoval na televizním kanálu Russia Today (RT).
Kdysi královský klenot britského impéria skomírá. Hongkongské akcie se obchodují na úrovních roku 1997. Vzdělaní obyvatelé odházejí a nahrazují je Číňané z pevniny, kteří nesdílejí stejné hodnoty.
Hongkong nevzkvétá. Atmosférou připomíná předlistopadové poměry v Československu
Trhy
Před pěti lety ho TalkRadio vyhodilo za antisemitské názory. Rada zástupců britských Židů nyní uvedla, že výsledky znamenají „temný den“ pro židovskou komunitu. „George Galloway je demagog a konspirační teoretik, který přinesl politiku rozdělení a nenávisti na každé místo, kde kdy kandidoval do parlamentu,“ řekl mluvčí organizace.
Galloway je spíše protestním hlasem, než efektivním politikem. The Guardian spočítal, že v při poslední parlamentní misi za tři roky hovořil jen šestnáctkrát a mnohdy za půl roku neřekl ani slovo. „Když mluvil v parlamentu, většinou se jednalo o zahraniční záležitosti nebo o urážky ostatních poslanců,“ podotýká deník s tím, že radikál raději létal po světě, třeba do oné Číny či Venezuely. Inu, milí Rochdalané, nechci být poslem špatných zpráv, ale z toho Primarku asi nic nebude…
Starmer může být v klidu
George Galloway po vyhlášení výsledků od pultíku hřímal: „Keire Starmere, tohle je za Gazu. Zaplatíte vysokou cenu za roli, kterou jste sehrál při umožňování, podporování a krytí katastrofy, která se v současné době odehrává v okupované Gaze.“ Lídr dělnické strany navíc předpovídá, že podobných výsledků přibude.
Jak vypadá práce nejvýše postavených lidí v mateřské společnosti Facebooku? Britský novinář se podíval na působení bývalého britského vicepremiéra, kterého nazval „Machiavellim firmy Meta“.
Z britského vicepremiéra „ministrem zahraničí“ Facebooku. Jak vypadá neveřejná tvář Mety?
Leaders
Je pravda, že lídr labouristů Starmer se potýká s vnitrostranickou opozicí, která mu vyčítá příliš nedůrazný přistup v otázce požadování příměří v Gaze. Objevují se i varování, že Starmer riskuje podporu britských muslimů. Vůdce opozice by to neměl brát na lehkou váhu, ale přesto může usínat poměrně klidně.
Potvrzuje to i magazín The Economist, který analyzoval data společnosti WeThink s tím, že podpora muslimů je pořád vysoká. „Důsledky takového poklesu podpory v příštích parlamentních volbách by však byly omezené, a to ze dvou důvodů. Za prvé, mezi ostatními stranami není žádný jasný příjemce,“ vysvětluje týdeník. „Za druhé, geografie příštích voleb bude labouristy chránit před klesající podporou britských muslimů. V Británii je 38 volebních obvodů, mezi nimi i Rochdale, kde více než pětinu obyvatel tvoří muslimové, a ty bývají v parlamentních volbách pohodlně obsazovány labouristy,“ dodává.
O britském expremiérovi se veřejně příliš nemluví. Podle nové analýzy je ale po více než šestnácti letech po odchodu z funkce stále velmi vlivnou postavou nejen ostrovní politiky. V jeho institutu, který zaměstnává stovky lidí po celém světě, to prý chodí podobně, jako před dvaceti lety v Downing Street 10.
ANALÝZA: Nejvlivnější britský expremiér. Tony Blair z politiky nikdy neodešel
Leaders
