Karel Pučelík: Trump si brousí zuby na Grónsko. Gróňané o něj ale nestojí. Ani o Dánsko
Trumpova vyděračská zahraniční politika má nový cíl. Po arktickém Grónsku kvůli strategickému významu pošilhávají světové velmoci, a Donald Trump by ho pro USA rád odkoupil. Gróňané však dlouhodobě usilují o nezávislost, a pokud se Dánska skutečně zbaví, jen těžko budou hledat nového „pána“.
Nebývá úplně zvykem, že se Grónsko stává tématem světové politiky a informují o něm globální média. Na podobné výstřelky si ale nejspíš budeme muset zvykat, protože zvolený prezident USA Donald Trump mnohá tabu neuznává. Před několika dny třeba odmítl vyloučit, že k nabytí zahraničního území využije armádu. A mezi „sporná“ území nyní vedle Panamského průplavu patří právě i Grónsko.
Velmoci se v poslední době začínají obracet k oblasti Arktidy. Spekuluje se, že se může stát útočištěm před globálním oteplováním, k tomu je největší ostrov světa podle nedávných nálezů bohatý na nerostné suroviny. Donald Trump oprášil návrh z konce jeho prvního mandátu, kdy navrhl, že území náležící Dánskému království USA odkoupí. Tehdy se to přešlo jako „absurdní“ výrok, jak ho okomentovala dánská premiérka Mette Frederiksenová.
Nyní se však zdá, že budoucí obyvatel Bílého domu bude důraznější. Do Grónska poslal k propagandistickým účelům i svého syna a ve vzduchu jsou hrozby ekonomického i vojenského nátlaku. Trump argumentuje tím, že Grónsko Spojené státy nutně potřebují kvůli národní bezpečnosti, což by v dosavadním světě nedávalo smysl, protože území náleží spojenci z NATO a už nyní tam americká armáda má svou základnu.
Záleží však na tom, jak Trump chápe spojenectví. Silácká vyjádření evokují spíše návrat „politiky velkého klacku“, a v tom případě se skuteční spojenci hledají těžko, protože zahraniční politika je spíše drancováním slabších než win-win spoluprácí.
Trumpovy výroky ohledně získání Grónska obletěly svět a jsou nyní předmětem diskuzí na sociálních sítích i na politické úrovni mezi státníky. Mezi těmi kdo situaci sleduje je i Kreml. 
Kreml sleduje výroky Trumpa ohledně Grónska. Přijde vpád do Pobaltí?
Politika
Dánové se před Trumpem netřesou
Mezinárodní poprask mírní šéf dánské diplomacie a někdejší premiér Lars Løkke Rasmussen, podle kterého se o diplomatickou krizi nejedná. Ani on si však neodpustil poznámku k chování budoucího amerického prezidenta. „Mám vlastní zkušenosti s Donaldem Trumpem a také vím, že ne vše, co si myslíte, byste měli říkat nahlas,“ řekl.
V žádném případě to nevypadá, že by v Kodani tváří tvář sebevědomému Trumpovi zavládla poraženecká atmosféra, a že by se s Grónskem měli v plánu v brzké době loučit. S Trumpovým výstupem to sice nejspíš nesouvisí, ale tamější vláda přichystala pro bezpečnost vzdáleného ostrova velkou finanční injekci.
Také dánský panovník Frederik X. před několika dny představil novou verzi královského erbu, která doznala podstatných změn. Zmizely znaky, které v něm byly po staletí, ale zato dostal výrazný prostor lední medvěd a beran – symboly Gronska a Faerských ostrovů. Je patrné, že i královské rodině na jednotě záleží.
Dánská politická reprezentace mimo jiné opakuje, že budoucnost Grónska je v rukou tamějších obyvatel – a ti určitě nemají zájem o to, aby se jejich ostrov stal dalším ze států USA.
Do oficiálního nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta zbývá ještě dvanáct dní. To však nebrání jemu ani jeho "koprezidentovi" Elonu Muskovi, aby již vykonávali téměř většinu agendy státu. Zvlášť výživným se stal začátek týdne, kdy si nejprve popovídali s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, aby následně prohlásili, že si Italové budou moci (tedy muset) koupit nějakou tu supermoderní americkou techniku. A následně Donald Trump více méně otevřeně slibuje vojenskou akci, pokud mu Dánsko nepustí Grónsko a Panama vliv nad klíčovým panamským průplavem. Prý kvůli bezpečnosti. I když ono to je spíš kvůli penězům. A doufejme, že to tak bude i dál.
Stanislav Šulc: Trump a Musk zbavení řetězů. Doufejme, že jim jde jenom o prachy
Názory
Grónsko není na prodej
Zájmy zhruba 56 tisíc Gróňanů (z většiny Inuitů), z nichž asi třetina žije v hlavním městě Nuuk, reprezentuje premiér Múte Bourup Egede. A ten má jasno: „Grónsko není na prodej,“ reagoval na Trupovu „nabídku“. Geopolitické půtky jeho národ prý jen rozptylují od hlavního cíle, kterým je vytoužená samostatnost. „Stejně jako ostatní země světa se musíme snažit odstranit překážky spolupráce, které můžeme označit za okovy koloniální éry, a jít dál,“ řekl v letošním novoročním poselství.
Ačkoli ostrov spadá do Severní Ameriky, od nepaměti má vazby hlavně na Evropu. Grónsko bylo do roku 1979 dánskou kolonií, nyní spolu se samotným Dánskem a Faerskými ostrovy tvoří království. Má vlastní autonomii, regionální vládu a parlament a svá specifika. Grónsko například nepatří do Evropské unie. Zahraniční a obrannou politiku za něj ale tvoří Kodaň, což by nynější vláda ráda změnila.
„Historie a současné podmínky ukázaly, že naše spolupráce s Dánským královstvím nedokázala vytvořit úplnou rovnost, a pokud budeme i nadále vycházet z dánské ústavy, nelze vytvořit rovnou spolupráci,“ dodal Egede, přestože ostrovní ekonomika dodnes spoléhá na nemalé příspěvky z evropského Dánska.
Sen o nezávislosti přitom není úplné sci-fi. Podle ústavy je třeba, aby se pro něj vyslovili obyvatelé v referendu, které by Egede rád spojil s jarními volbami do tamějšího parlamentu. Zdá se, že ani grónští politici z Trumpových hrozeb těžkou hlavu nemají a drží se svého plánu.
