Karel Pučelík: Výhody z cel se dostaví za několik měsíců, slibuje Trump. To však od populisty nikdo slyšet nechce
Na americká cla doplatí celý svět, nikdo nebude vítězem. Ani Donald Trump, ačkoli se za něj nyní považuje. Svou vlajkovou loď totiž udělal z politiky, o kterou ani jeho voliči příliš nestojí. Podpora Američanů i politiků jeho vlastní strany navíc není tak jednoznačná, jak to může nyní jevit.
Donald Trump ve středu uvalil cla na skoro celý svět. Mimo jiné na Evropskou unii, Velkou Británii, asijské státy, ale zahojit se chce cynicky i na afrických zemích, které se zmítají ve zničujících válkách a k tomu ještě obrovské chudobě. Deset procent dostane i Ukrajina. Trump neušetřil ani nebohé tučňáky z Heardova ostrova, kteří mají jediné štěstí, že je globální ekonomika nikdy moc nebrala.
Jen pár zemí na seznamu chybí, například Rusko. Bílý dům se sice dušuje, že obchodní výměna s Ruskem je kvůli sankcím nulová, pravda to však není. Podle oficiálních statistik do Spojených států vloni Rusové exportovali zboží v hodnotě tří miliard dolarů. To je výrazně více než dovezlo Lesotho, kterému Trump napařil vůbec největší clo ve výši padesáti procent. Argument velikosti obchodu tedy neobstojí. Skoro to vypadá, že ušetřené Ruska je účelové.
Chaoticky a nepřehledně, jak jinak. Například Evropská unie rozhodně neuvaluje na americký import cla ve výši 40 procent. Drtivá většina zboží sem přijíždí bez jakékoliv bariéry, zbytek podléhá clu v rozmezí jednotek procent. Trump do svých „recipročních cel“ musí započítávat asi i daně z přidané hodnoty. Nebo je vymýšlí úplně od oka? Vyvstává otázka, jestli v má v Bílém domě vůbec nějakého ekonomického analytika, který mu zpracovává podklady.
Americké akcie se první obchodní den po oznámení plošných cel na dovoz do Spojených států propadly. Širší index S&P 500 odepsal 4,84 procenta a uzavřel na 5396,52 bodu. Jde o největší jednodenní pokles od globální pandemie v roce 2020, uvedla agentura AP. Index technologického trhu Nasdaq Composite ztratil 5,97 procenta na 16.550,60 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 3,98 procenta na 40.545,93 bodu.
Jako za covidu. Americké akcie klesly nejníže za posledních pět let
Trhy
Líbánky skončily
Média, a to včetně těch amerických, jsou plná katastrofickými vizemi. Tentokrát však je hysterie na místě. Těžko se totiž hledá odborník, který by věřil v to, že se lze „proclít“ k prosperitě. Akciové trhy v posledních týdnech klesají a po oznámení cel v rozsahu připomínajícím kobercový nálet se vydaly ještě níž hledat nové dno. Příchod Donalda Trumpa přinesl novou vlnu nejistoty.
Globální nervozity si nemohou nevšimnout ani Američané. A nemalá část z nich obavy sdílí. Od ledna v posledních týdne neklesají pouze trhy, ale také Trumpova popularita. Jeho politiku nyní schvaluje jen něco málo přes čtyřicet procent občanů USA. Jak uvádí The Times, Trumpovy líbánky s voliči právě skončili.
Donald Trump vlastně možná nakonec nebude ani tak zručným populistou, jak se mohlo zdát. Trumpova fascinace cly, která sahá do doby ještě dávno před jeho politickými ambicemi, a připomíná spíše obsesi než promyšlené rozhodnutí. „Správný“ populista se totiž snaží prosazovat to, co chtějí jeho voliči, a vyhýbá se příliš riskantním politikám s nejistým výsledkem. Trump po svých voličích nyní požaduje, aby vyčkávali na výhody, které se dostaví za několik měsíců nebo let. Jenže voliči populistů nechtějí na nic čekat, to by pak přece mohli volit „tradiční“ politiky.
Trumpovi voliči však jeho nadšení pro cla většinově nesdílejí a ani nemají potřebu si chladit žáhu na Mexiku nebo Kanadě. Průzkumy mluví jasně. A to ještě voliče nestál Trumpův protekcionismus ani dolar. Co teprve až jim zdraží potraviny na pultech? Nebo jejich oblíbené teréňáky?
Tržní kapitalizace americké technologické společnosti Apple klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun) na 3,06 bilionu dolarů (68 bilionů korun). Odpovídá tomu pokles akcií, které odepsaly 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní kapitalizace vyjadřuje finanční hodnotu firmy podle celkové hodnoty všech akcií v oběhu. Server listu Financial Times upozornil, že pro obchodní model Applu představují problém nová cla, která oznámil americký prezident Donald Trump.
Trump sestřelil Apple. Tržní hodnota firmy se propadla o sedm bilionů
Trhy
Vrtkavá loajalita
Donald Trump si žije svou one-man show a o budoucnost se moc nestará. Jen snad tím, že straší svým třetím mandátem. Zbytek jeho Republikánské strany si však takový luxus dovolit nemůže. Už za necelé dva roky tu budou volby do Kongresu, kdy se obmění část Senátu a celá Sněmovna reprezentantů.
Dosud se republikánům loajalita vůči Trumpovi vyplácela, ale to se brzy může změnit. V politice se na zásluhy nehraje, protože ty nikomu obhajobu křesla nezajistí. Události těsně následující po Trumpově vyhlášení obchodní války světu ukazují, že republikánský monolit ve Washingtonu nemusí být až tak pevný.
Senátní demokraté předložili návrh rezoluce, která požaduje stažení cel na Kanadu – protože proč se v těžkých dobách hašteřit se spojencem? Demokraté však tvoří těsnou menšinu a bez republikánské pomoci se neobejdou. Důležité však je, že se našli čtyři republikáni, mimo jiné někdejší šéf senátních republikánů Mitch McConnell, kteří jim rezoluci pomohli prosadit. Vědí, že cla na Kanadu jsou pro jejich státy (mimo jiné Kentucky, Aljaška a Maine) zhoubná.
I když rezoluce patrně nic nového nepřinese, protože Sněmovnou reprezentantů neprojde, je to první větší varování pro Trumpa. Republikáni budu loajální tak dlouho, dokud se jim to bude vyplácet.
