Kdo nahradí Navalného? Ruská opozice je postupně „odklízena“ do věznic
V Moskvě se dnes uskuteční pohřeb nejvýraznějšího ruského opozičního politika posledních let Alexeje Navalného. S jeho odchodem nyní vyvstává otázka, kdo jej v boji proti režimu Vladimira Putina nahradí. Celému „odboji“ příliš nehraje do karet fakt, že většina z jeho dalších velkých jmen je nyní ve vězení. Naposledy tam byl poslán aktivista Oleg Orlov.
Před nadcházejícími prezidentskými volbami, které jsou v zemi vypsány na 15. až 17. března a ve kterých má vítězství podle komentátorů téměř jisté současný ruský prezident Vladimir Putin, je ruská opozice rozdělena více než kdy dříve. A to jak fyzicky, vězením a vyhnanstvím, tak politicky, neshodami v řadě otázek, připomíná server The Moscow Times. Ten zároveň vybral nejvýraznější jména tohoto - v tuto chvíli rozladěného - spolku.
Vysoký trest za vlastizradu
Jedněmi z předních jmen na seznamu jsou novinář Vladimir Kara-Murza a politik Ilja Jašin. První jmenovaný byl loni v dubnu odsouzen k 25letému vězení za vlastizradu, protože léta vystupoval proti ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé Rusy za porušování lidských práv. Kritizoval také ruskou vojenskou agresi na Ukrajině. Svůj trest si až do letošního ledna odpykával v kolonii číslo šest v Omské oblasti, poté byl převelen do trestanecké kolonie číslo sedm v téže oblasti.
Na sociální síti X se vyjádřil i ke smrti Navalného. „Umírají ti nejlepší, ti nejodvážnější a nejméně lhostejní,“ napsal Kara-Murza. Zodpovědnost za Navalného smrt připsal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a uvedl, že Navalnyj byl Putinovým „osobním vězněm“.
[[Twitter status: https://twitter.com/vkaramurza/status/1759969973588402322]]
Více než osm let si ve vězení za „šíření falešných informací o ruské armádě“ odpykává i politik Ilja Jašin. Ten až do svého zatčení loni v červnu působil v moskevské komunální politice a byl jedním z posledních opozičních politiků, kteří zůstali v Rusku a otevřeně kritizovali ruský vpád na Ukrajinu. Zatčen byl v souvislosti se svým videostreamem na platformě YouTube, kde mluvil o vraždění civilistů ruskými vojáky v Buči u Kyjeva. I ten se vyjádřil ke smrti opozičního předáka Navalného. V dlouhém příspěvku na sociální síti Telegram vyzdvihl Navalného odvahu. „Alexeje si historie bude pamatovat jako člověka neobyčejné odvahy, který šel vstříc tomu, čemu věřil. Šel nehledě na strach a smrt,“ napsal Jašin.
Postoje premiérů Maďarska a Slovenska vůči Ukrajině nesvědčí jen o jejich proruské orientaci. Využívají strachu z války, protože jim to umožňuje udržet se u moci, bez které by je čekaly problémy, píše polský list Gazeta Wyborcza.
Proč Fico a Orbán nechtějí podporovat Ukrajinu? Bez války by měli problémy
Politika
Promluva k europoslancům
Silným jménem v boji proti Putinovi je celkem logicky vdova po zemřelém opozičním předákovi Julija Navalná. Ta stanula i před poslanci v Evropském parlamentu, kde přednesla projev. „Pokud vážně chcete porazit Putina, musíte začít být inovativní. A přestat být nudní,“ prohlásila například Navalná, podle níž její manžel neustále přicházel s novými nápady, jak vést boj s Putinovým represivním režimem, cenzurou a potlačováním opozice.
Navalná ve Štrasburku dále uvedla, že Putinovi lidé manžela mučili tři roky, zavinili jeho smrt a poté zneužili jeho tělo, které dlouho odmítali vydat matce.
Ve svém dřívejším prohlášení na YouTube potvrdila, že bude pokračovat v práci svého zesnulého manžela. „Nemám právo se vzdát. Budu pokračovat v práci Alexeje Navalného. Budu pokračovat v boji za naši zemi a vyzývám vás, abyste stáli při mně,“ uvedla Navalná.
Klíčovým důvodem, proč zatím západní sankce proti Rusku nezabírají podle původních představ, je jejich obcházení ve spolupráci s třetími zeměmi. Na přeprodeji přes třetí země se zjevně podílí i Česko, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda
Česko skrytě zásobuje sankcionované Rusko. Zboží tam dodává přes třetí země
Názory
Aktivista, který si četl Kafku
Nejnovějším přírůstkem ruských věznic je ochránce lidských práv Oleg Orlov. Toho soud v Moskvě odsoudil na 2,5 roku za kritiku ruského vedení ve válce proti Ukrajině. Za mříže míří kvůli opakované „diskreditaci armády“, uvedla média. Sedmdesátiletý Orlov je spjat s nevládní organizací Memorial, která dostala Nobelovu cenu míru za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly.
„Předsedu Memorialu Orlova odsoudili za protiválečný článek, ve kterém označil putinský režim za fašistický. U soudu Orlov četl Proces Franze Kafky,“ poznamenal server Meduza.
Orlov stanul před soudem v krátké době podruhé, předchozí proces skončil loni v říjnu pokutou ve výši 150 tisíc rublů (nyní kolem 38 tisíc korun). Předmětem obžaloby byl článek, ve kterém Orlov napsal, že Rusko se za prezidenta Vladimira Putina snížilo k fašismu. „Krvavá válka, rozpoutaná Putinovým režimem proti Ukrajině, je nejen masovým vražděním lidí, ničením infrastruktury, ekonomiky a kulturních objektů této nádherné země. Není to jen ničení základů mezinárodního práva. Je to i ta nejtěžší rána pro budoucnost Ruska. Země, která se před 30 lety uvolnila z komunistické totality, sklouzla zpět do totality, tentokrát fašistické,“ napsal v článku, který původně vyšel ve francouzštině.
Skoro tři pětiny Rusů nedokážou říct, jakých cílů ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině dosáhl, uvedl server The Moscow Times s odvoláním na průzkum, podniknutý společností RussianField před dnešním Putinovým vystoupením o stavu země.
Válku na Ukrajině Rusové podporují, uvedl průzkum. Jakých cílů Putin dosáhl, však většina z nich netuší
Politika
Prezidentský kandidát
Blížící se prezidentské volby v zemi poskytují i zajímavý pohled na prozatím neúspěšný boj prezidentského kandidáta Borise Naděždina. Ne snad proto, že by neměl podporu, ale spíš kvůli tomu, jak moc se jej režim snaží zbavit. Naposledy mu ruský nejvyšší soud odmítl odvolání proti rozhodnutí ústřední volební komise, která ho nezaregistrovala jako kandidáta do březnových prezidentských voleb. Politik označovaný za odpůrce války proti Ukrajině ohlásil, že se proti tomuto rozhodnutí odvolá, podobně jako proti předchozím dvěma zamítnutím jeho žádostí.
„Nesmířím se s odmítnutím,“ napsal na sociální síti Telegram.
Naděždin by podle portálu Meduza také mohl pokazit plán, že Putin v březnu zvítězí s rekordním počtem hlasů. Nepříjemným překvapením se podle pozorovatelů stala pro Kreml už skutečnost, že v lednu se Rusové stavěli do front, aby se mohli podepsat na podporu Naděždinovy kandidatury.
Bílý dům před druhým výročím zahájení ruské invaze na Ukrajinu oznámil přes 500 nových sankcí proti Moskvě. Ruský velvyslanec ve Washingtonu označil sankce za cynický útok na klíčové ruské zájmy, které bude Moskva chránit.
Pomsta za smrt Navalného. Spojené státy představily stovky nových sankcí vůči Rusku
Politika
Snahy o sjednocení
Pokusy o sjednocení ruské opozice proběhly podle portálu The Moscow Times i v zahraničí, když spolu jednali někdejší nejbohatší Rus a později vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij, který nyní žije v exilu, a opoziční aktivista Maxim Katz. U druhého jmenovaný, jehož kanál na YouTube má více než 2 miliony odběratelů, však zatím veškeré snahy naráží na napětí mezi ním a týmem Alexeje Navalného a také jeho pověst člověka, s nímž se obtížně spolupracuje.
Zmíněný Chodorkovskij se také vyjádřil ke smrti Navalného. „Nezávisle na oficiální příčině nese za (Navalného) předčasnou smrt zodpovědnost osobně Vladimir Putin, který nejprve vydal pokyn k Alexejově otravě a pak ho nechal vsadit do vězení,“ uvedl podle ruskojazyčného serveru BBC.
Kritici na svobodě
Několik otevřeně k Putinovi kritizujících politiků zůstává v Rusku na svobodě, včetně bývalého starosty Jekatěrinburgu Jevgenije Roizmana a lingvistky a bývalé poslankyně moskevské městské dumy Julie Galjaminové. Ta nedávno přišla o zaměstnání. Byla totiž označena statusem „zahraniční agentky“.
Její současný projekt „Soft Power“ školí ženy na vedoucí pozice a organizuje stávky a petice. Kampaň skupiny proti mobilizaci ruských vojáků na Ukrajinu v roce 2022 shromáždila 500 tisíc podpisů.
Roizman, kdysi nejvýše postavený ruský opoziční starosta a přítel Navalného, dostal v květnu 2023 pokutu za kritiku války na Ukrajině. Ve svém rodném městě Jekatěrinburgu zůstává populární, ale nyní se drží v ústraní. Když v roce 2018 rezignoval na funkci starosty na protest proti rostoucí kontrole Kremlu nad posty starostů, řekl: „Je snazší kontrolovat lidi, kteří jsou chudí a zbití, než ty, kteří jsou prosperující a svobodní.“
Tisícovky lidí v Česku v den druhého výročí ruské agrese na Ukrajinu přišly vyjádřit solidaritu s obránci této východoevropské země. Zároveň vyzvali svět k její větší podpoře. 
„Zastavte Putina, zastavte válku“. Do ulic v Česku vyšly na podporu Ukrajiny tisíce lidí
Politika
Tým kolem Navalného
Známými osobnostmi se stali i někteří z týmu, který kolem sebe měl zesnulý Navalný. Jsou jimi například jeho dlouholetá mluvčí Kira Jarmyšová, politička a jeho poradkyně Ljubov Sobolová, či bývalý předseda správní rady Protikorupční nadace Leonid Volkov. Ten strávil zhruba deset let v opoziční politice, mimo jiné jako šéf Navalného kampaně na moskevského starostu v roce 2013 a prezidentské kampaně v roce 2018. V roce 2020 odešel z Ruska do Litvy.
Aktivistka, spisovatelka a mluvčí Navalného Jarmyšová uprchla z Ruska v roce 2021 poté, co byla několikrát uvězněna za tweety a organizování protestů proti režimu. „Historická spravedlnost je na naší straně. Putin je starý. Jeho režim je zastaralý,“ uvedla loni pro deník The Guardian Jarmyšová. Naposledy na sebe upozornila vyjádřením, podle kterého měl být Navalný blízko propuštění v rámci výměny vězňů mezi Moskvou a Washingtonem.
„Víme, proč Alexeje zabili právě teď. Přesně v těchto dnech ho měli vyměnit. Putin dostal nabídku,“ uvedla Jarmyšová s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Politička a právnička Ljubov Sobolová, která má svůj pořad na portále YouTube, na sebe upozornila v roce 2019, kdy zahájila hladovku poté, co jí bylo znemožněno kandidovat v moskevských komunálních volbách.
„Nikdy jsem v ničem neměla růžové brýle," řekla Sobolová v roce 2018 deníku The Moscow Times. „V roce 2011 jsem pochopila, jaká jsou nebezpečí, a nyní o nich mám jasno. Samozřejmě, že se bojím o svou dceru, ale to je důvod, proč tu pracuji: zanechat jí lepší zemi, ve které může vyrůstat,“ doplnila.
