Klíčová dohoda. Německé regiony kývly na stavbu distribuční sítě pro vodík
Německý kancléř Olaf Scholz se dohodl s premiéry spolkových zemí na výstavbě rozvodné sítě pro distribuci vodíku. Na tiskové konferenci ve čtvrtek večer řekl, že potřebná rozhodnutí padnou ještě letos.
"Věnovali jsme se otázce rozvodné sítě pro vodík, kterou chceme vybudovat. Ještě tento rok učiníme potřebná rozhodnutí, abychom v Německu mohli mít páteřní síť pro vodík. Bude to velmi ambiciózní, je to velký hospodářský projekt," řekl Scholz.
Ministři Marian Jurečka a Petr Hladík, ministr pro životní prostředí a taktéž lidovec, kterého ovšem veřejnost spíše nezná, se pochlubili bohulibou aktivitou. V rámci marketingové akce Toyoty si za státní peníze pronajali dvě auta zmíněné japonské firmy poháněná vodíkem. Má to být lidovecký příspěvek k záchraně planety.
Dalibor Martínek: Budeme jezdit na vodík? My ne, to si může dovolit jen ministr
Názory
Poznamenal, že rozvodná síť nebude zpočátku vytížená, přesto je potřeba ji postavit, aby se společnosti mohly pro využívání vodíku rozhodnout.
Emisní neutralita do 20 let
S vodíkem Německo počítá jako s jednou z páteří bezuhlíkového hospodářství. Do roku 2030 chce Německo proti roku 1990 snížit emise skleníkových plynů o 65 procent, do roku 2040 o 88 procent a do roku 2045 hodlá dosáhnout emisní neutrality.
Německo nebude mít v létě problémy s rychlým naplněním plynových zásobníků, v případě chladné zimy ale může rezervy rychle vyčerpat, což může vést k nedostatku této klíčové energetické suroviny. Šéf německého svazu provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES Sebastian Bleschke varoval, že dodržení zákonného limitu mít k 1. únoru zásobníky plné nejméně ze 40 procent může být problematické, i když bude teplotně normální zima.
Chladná zima může rychle vyčerpat zásobníky plynu, varují Němci
Trhy
Jedním z pilířů tohoto plánu je elektrifikace. Do roku 2030 chce Německo získávat 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i z větrných a solárních elektráren.
Terminály pro zkapalněný zemní plyn, které Německo nyní buduje, chce v budoucnu využívat i pro dovoz takzvaného zeleného vodíku. Ten se vyrábí za pomoci obnovitelné elektřiny a je považován za čistou alternativu zemního plynu pro odvětví, jako je výroba oceli nebo chemický průmysl.
Evropa se nyní prostřednictvím dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) snaží kompenzovat výpadky v dodávkách z Ruska. Podle agentury Bloomberg je nicméně možné, že plány na výstavbu nových evropských terminálů pro dovoz LNG již zašly příliš daleko. Kapacity terminálů by po roce 2030 mohly výrazně převyšovat poptávku, protože evropské země budou čím dál více využívat energii z obnovitelných zdrojů. Hrozí tak, že infrastruktura v hodnotě miliard eur se stane zbytečnou, píše Bloomberg.
Evropa tak horlivě řešila energetickou krizi, až jí hrozí nadbytek LNG terminálů
Politika
