Konec vizuálního smogu. Ve Švýcarském Vernieru zakázali billboardy, Curych a Bern chystají to samé

Nenápadné švýcarské město Vernier s 38 tisíci obyvateli, které se nachází blízko Ženevy, se stalo první švýcarskou obcí, jež ve svých ulicích zakázala komerční reklamu. Vernier se zároveň stal vzorem pro podobné zákazy ve větších městech v celé zemi. Brzy ho chtějí následovat například Bern nebo Curych, píše agentura Bloomberg.

Když se oponentům nepodařilo nasbírat dostatek podpisů pro uspořádání referenda o této otázce, ztroskotal tento měsíc u švýcarského nejvyššího soudu i jejich poslední pokus, kterým chtěli zabránit místní samosprávě v odstraňování billboardů. Soudci zamítli odvolání a rozhodli, že politika města Vernier se nesnaží ovlivnit hospodářskou soutěž, ale zaměřuje se na "boj proti vizuálnímu znečištění".

Město nezjistilo, že by měl být veřejný zájem na tom, aby ve městě byly i billboardy, řekl starosta města Mathias Buschbeck. Zastánci jejich odstranění tvrdili, že reklamy jen propagují zbytečné utrácení a zadlužování spotřebitelů.

Podporuje to prý zbytečný konzum

"Tímto opatřením chceme bojovat proti zbytečné spotřebě," dodal starosta, který je členem Strany zelených. Podle něj si billboardy obvykle objednávaly velké firmy, nikoliv místní podniky.

Nejvyšší soud stvrdil rozhodnutí, podle kterého město může odstranit více než tři čtvrtiny ze 172 billboardů. Zbytek zůstane k dispozici pro kulturní a sportovní reklamy. Zákaz se vztahuje na všechny reklamy, které jsou viditelné z veřejného prostranství, včetně těch, které jsou na soukromém pozemku.

Přelomové rozhodnutí otevírá cestu řadě větších švýcarských měst, které připravují podobné návrhy. Hlavní město Bern chce zakázat většinu komerčních reklam. Finanční centrum Curych se zaměřuje pouze na energeticky náročné digitální obrazovky.

Marketéři si musejí poradit

Trend měst bez reklam je rizikem pro odvětví venkovní reklamy. Jeho hodnota se odhaduje na 400 milionů švýcarských franků (10,6 miliardy korun). Prezident oborové asociace Markus Ehrle varoval, že peníze místo toho poputují k velkým internetovým společnostem, jako je Google a Meta Platforms. Reklama na internetu je podle něj přitom energeticky náročnější než billboardy.

Zrušit billboardy se už dříve podařilo v Sao Paulu nebo ve francouzském Grenoblu. Tam byla jako důvod zákazu uvedena "upravená scenérie města". Nyní se politici při prosazování zákazu zaměřují spíše na klimatické změny. Ve městě Bern politici ve svém návrhu zákazu napsali, že reklama má za cíl vytvářet potřeby, o kterých lidé dříve nevěděli, a že cíl a účel reklamy se diametrálně liší od cíle Bernu stát se klimaticky neutrálním. V Curychu označil jeden z politiků digitální billboardy za nesmyslné plýtvání energií.

Úspěch Vernieru ale ještě nezaručuje, že se stejný krok podaří i jinde. Loni na jaře parlament města Ženeva rozhodl o zákazu reklamy, tento zákaz se však místním občanům podařilo zablokovat v referendu. V roce 2022 se v celonárodním průzkumu vyslovilo 63 procent dotazovaných proti zákazu billboardů.