Le Penová vyhrála volby ve Francii. Macronův tábor byl téměř vyhlazen, uvedla
Krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) Marine Le Penové získala v prvním kole parlamentních voleb ve Francii přibližně 34 procent hlasů, uvádějí povolební průzkumy. Prezident Emmanuel Macron po uzavření volebních místností vyzval voliče, aby ve druhém kole hlasovali proti krajní pravici, informují francouzská média.
Macron o předčasných volbách rozhodl před třemi týdny, když po drtivé porážce ve volbách do Evropského parlamentu (EP) rozpustil Národní shromáždění, tedy dolní komoru francouzského parlamentu.
FOTOGALERIE: Jak se volilo ve Francii?
Levicový blok Nová lidová fronta, ve kterém se před volbami sdružili socialisté, komunisté, zelení, strana Nepodrobená Francie (LFI) a další menší uskupení, podle odhadů získá v prvním kole 28 až 29 procent hlasů. Středový tábor prezidenta Macrona se umístil na třetím místě s přibližně 20 až 22 procenty. Pravicoví Republikáni získají kolem deset procent.
Macronovo vyhlazení
Pro Macrona znamenají odhady výsledků prvního kola velkou porážku, napsala agentura DPA. Macronova dlouhodobá politická sokyně a šéfka poslanců RN v parlamentu Le Penová uvedla, že Macronův tábor byl v prvním kole voleb „téměř vyhlazen“. Vyzvala také voliče, aby ve druhém kole dali její straně absolutní většinu v parlamentu.
Přehnaně ambiciózní, nebo šíleně populistické, až polofašistické? Tak se většinou bude hodnotit pokus Andreje Babiše dobýt Evropu novou frakcí nazvanou Patrioti pro Evropu. To podstatné je však zcela jinde. Babiš velmi šikovně vypálil evropský rybník vládní koalici, které právě evropské úspěchy zůstaly jedinou argumentací pro voliče před volbami do poslanecké sněmovny v příštím roce. Nyní Petru Fialovi a spol. již nezbude vůbec nic. Tedy krom naděje.
Stanislav Šulc: Evropská frakce Patrioti bude Babišův majstrštyk
Názory
Předseda RN Jordan Bardella v reakci na odhady volebních výsledků uvedl, že je připraven stát se premiérem, pokud jeho strana získá po druhém kole absolutní většinu. Řekl také, že v takovém případě bude „kohabitačním“ předsedou vlády, který bude „respektovat ústavu a úřad prezidenta republiky, ale bude nekompromisní, pokud jde o politiku, kterou budeme provádět“, uvedla agentura Reuters.
Jako kohabitaci označuje francouzský politický systém stav, kdy parlamentní většina má jiný politický názor než prezident.
Podle prvních odhadů by se strana Le Penové a její spojenci mohli stát nejsilnější silou v dolní komoře parlamentu s 230 až 280 křesly. Na absolutní většinu 289 křesel však zřejmě nedosáhne. Levice by mohla získat 125 až 200 mandátů, Macronovu liberálnímu táboru hrozí pokles na pouhých 60 až 100 křesel. Odhady jsou ale vzhledem k volebnímu systému velice nejisté.
Nejlepší volební účast za dekádu
Volební účast byla podle odhadů 67,5 až 69,7 procenta, což je nejvíce za poslední desetiletí. O tom, kolik křesel v Národním shromáždění jednotlivé bloky získají, se rozhodne až ve druhém kole voleb. To se bude konat 7. července.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou, potvrdily to diplomatické zdroje. Novým předsedou Evropské rady bude portugalský premiér António Costa a šéfkou unijní diplomacie estonská premiérka Kaja Kallasová. Summit ještě tentýž den skončil, původně přitom měl trvat i během pátku.
Summit EU skončil po jednom dni. Do čela EK navrhl Leyenovou
Politika
„Vysoká účast v prvním kole (...) svědčí o důležitosti tohoto hlasování pro všechny naše krajany a o touze vyjasnit politickou situaci,“ uvedl Macron v písemném prohlášení, z něhož citovala agentura AFP. Zároveň vyzval k široké podpoře jasně „republikánských a demokratických“ kandidátů ve druhém kole voleb.
Pokud by žádný z táborů nezískal absolutní většinu, čekala by Francii náročná koaliční jednání. Vytváření spojenectví zásadně odlišných politických uskupení je těžko předvídatelné. Opoziční síly mohly sice svrhnout současnou vládu Macronova tábora, bez koaliční dohody si ale žádná jiná vláda pravděpodobně nezajistí většinu v parlamentu, připomíná DPA.
Macron nečekaně rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil předčasné volby 9. června, bezprostředně po oznámení výsledků voleb do EP, v nichž jeho spojenci výrazně zaostali za opozičním RN. Po rozpuštění parlamentu se volby musejí konat mezi 20. a 40. dnem a Macron zvolil nejbližší možný termín.
