Letiště, Mount Rushmore i třetí volební období. Republikáni se předhánějí, jak nejvíc zalichotit Donaldu Trumpovi
Třetí volební období nebo doplnění busty Donalda Trumpa do skalní sochy Mount Rushmore. To je jen část nápadů, o nichž uvažují republikánští zákonodárci. Jejich cílem je přitom přijít se zákony, které co možná nejvíce zalichotí prezidentu Donaldu Trumpovi. Z některých by však mohl těžit také největší nepřítel – dvojnásobný prezident za demokraty Barack Obama.
Seznamte se s Andym Oglesem. Jde o člena americké sněmovny reprezentantů za stát Tennessee. Ogles má totiž pro nadcházející volební období jasný hlavní cíl: chce prosadit zákon, který by stávajícímu americkému prezidentu Donaldu Trumpovi umožnil kandidovat na prezidenta i potřetí. A samozřejmě potřetí také získat mandát. O možnosti třetího volebního období pro Trumpa se v republikánských kruzích hovoří již delší dobu, Ogles si však za své dostat to do skutečné legislativy.
„Tato varianta mě skutečně zaujala,“ citoval poslance Oglese list The New York Times. „Musíme se proto zamyslet nad tím, jak to umožnit těm, kdo by chtěli třetí období sloužit,“ dodal Ogles.
Z pohledu právního řádu tomu brání 22. dodatek americké ústavy, podle něhož může být prezidentem každý maximálně dvakrát. Tento dodatek byl přijatý v roce 1951 a jeho klíčovým motivem byla snaha zabránit přílišné koncentraci moci. Předcházelo tomu také období vlády Franklina D. Roosevelta, který byl mezi lety 1932 až 1944 zvolen celkem čtyřikrát (a zemřel v úřadu v roce 1945).
Nicholas Merrick nahradí Bijana Sabeta, který podle zvyklostí skončil jako velvyslanec s nástupem Trumpa do Bílého domu, tedy k 20. lednu.
Střídání stráží. Trump vybral za nového velvyslance v Praze podnikatele Merricka
Politika
Trump vs. Obama
Legislativně je velmi složité rušit platné dodatky ústavy, protože na rozdíl od jiných konstitucí se samotný text ústavy nijak neaktualizuje, ale doplňuje se právě prostřednictvím dodatků. Jeden takový například ruší otroctví.
Na praktické rovině však Oglese trápí ještě jeden možný dopad případné legislativní změny. Ani stávající republikáni totiž nejsou zatím ochotni jít tak daleko, že by schválili dodatek ve znění „Donald Trump může kandidovat na prezidenta, kolikrát se mu zlíbí“.
Případná úprava by tak byla otevřená i dalším osobnostem, které již prezidentský úřad vykonávali dvakrát a 22. dodatek jim tak zamezuje opětovně kandidovat. Z těchto figur totiž přichází v úvahu také demokratický exprezident Barack Obama. A možnosti, že by se v listopadu roku 2028 proti sobě postavili Donald Trump a právě Barack Obama se republikáni upřímně děsí.
Tým miliardáře Elona Muska, kterého americký prezident Donald Trump pověřil škrty ve státní správě, má po ochromení agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) nový terč, informují americká i světová média. Je jím federální Úřad pro ochranu finančních zájmů spotřebitelů (CFPB), který dohlíží na banky a jiné finanční instituce. Musk naznačil, že chce jeho činnost ukončit, což je již delší dobu cílem republikánských zákonodárců.
Musk si vzal na paškál další instituci. Po USAID jde po krku Úřadu pro ochranu finančních zájmů spotřebitelů
Politika
Pátá hlava na Mt. Rushmore
Možnost třetího období je jen jedním ze zvažovaných návrhů zákona, které mají za cíl co možná nejvíce zalichotit stávajícímu prezidentovi. Luke Broadwater z The New York Times to označil za horečku „lichotících zákonů“ (z anglického „flattering legislation“), kterou momentálně trpí hned několik republikánských zákonodárců. A jednotlivé zvažované novinky jdou od těch nebezpečných pro americkou demokracii, jakým je například porušení 22. dodatku, po spíše bizarní.
K těm druhým patří například možnost doplnit bustu Donalda Trumpa na dnes již spíše nechvalně proslulé sousoší Mount Rushmore. Tento „památník demokracie“ vytesaný přímo do skály představuje čtveřice 18metrových hlav amerických prezidentů George Washingtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna.
Pokud vše půjde podle republikánských not, zanedlouho by mohla přibýt hlava další, nepřekvapivě ta Donalda Trumpa. Návrh zákona již předložila floridská poslankyně Anna Paulina Luna. Netají se tím, že jí tímto nápadem již dříve naočkoval samotný Trump.
Impeachement, který nebyl
Do kategorie spíše těch neškodných se zařazuje také návrh, že by se podle Donalda J. Trumpa mělo jmenovat letiště. Konkrétně by mělo jít o stávající mezinárodní letiště Washington Dulles ležící ve městě Dulles ve státě Virginia. Na Washingtonovo bylo přejmenováno v roce 1984, a tak by podle člena sněmovny reprezentantů za Severní Karolínu Addisona McDowella mohlo klidně dostat jméno stávajícího prezidenta.
Trump schválil zákon „chránící křesťanství“. Do nového úřadu jmenoval kontroverzní floridskou kazatelku Paulu Whiteovou. 
Trump jmenoval „inkvizitorku“. Je to dvakrát rozvedená blondýna
Politika
I tento nápad pak má úsměvný rozměr. Podle McDowella by totiž Trump měl dostat vlastní letiště, protože je má také další republikánská ikona Ronald Reagan (to leží přímo ve Washingtonu D.C.).
Naopak velmi kontroverzním se jeví návrh poslankyně za Georgii Marjorie Taylor Greene. Ta totiž navrhuje rovnou přemazání dějin, když žádá, aby legislativním procesem prošlo prohlášení, že dvojice řízení o impeachementu Donalda Trumpa nikdy neprošla sněmovnou reprezentantů. Mohlo by dokonce dojít k vymazání veškerých oficiálních dokladů o těchto řízeních.
Může to projít?
Pro většinu zákonů bude republikánům stačit prostá většina, kterou mají v obou komorách kongresu. A vzhledem k tomu, že republikánští členové kongresu doposud hlasovali poměrně disciplinovaně i v personálních otázkách rodící se vlády včetně kontroverzních figur, město Dulles se letiště Donalda J. Trumpa nejspíš skutečně dočká.
Jediné, s čím budou mít republikánští zákonodárci skutečný problém, tak bude ono vytoužené třetí volební období. Zrušit zmíněný 22. dodatek americké ústavy je totiž velmi složitý a při aktuálním rozložení sil pravděpodobně neprůchodný.
Existují dva způsoby, jak dodatek zrušit. Prvním je hlasováním v obou komorách kongresu, kde se pro zrušení musí najít souhlas dvou třetin členů sněmovny reprezentantů i senátu. Pokud by se tak stalo, pro by musely být také tři čtvrtiny států unie, tedy 38. Druhou cestou je svolání ústavodárného shromáždění, na němž by se dvě třetiny států muselo vyjádřit pro zrušení dodatku, stačil by tedy souhlas 34 států.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac nařídil armádě, aby připravila plán umožňující odchod Palestinců z Pásma Gazy. S odvoláním na Kacův úřad o tom informoval server The Times of Israel (ToI). Pokyn přichází krátce poté, co americký prezident Donald Trump zmínil záměr, že Spojené státy převezmou Pásmo Gazy, přičemž tamní obyvatelé budou přesídleni do okolních arabských zemí.
Vyjde Trumpův plán s Gazou? Izrael už vymýšlí, jak poslat Palestince do světa
Politika
