Lituji minulosti, omluvil se belgický král v Kongu. Zemi chce vrátit i všechny artefakty
Belgie chce do Konga vrátit umělecká díla ukradená v koloniální době za vlády krále Leopolda II. Jako první z více než 80 tisíc artefaktů odevzdal belgický král Philippe tradiční africkou masku.
Belgický král masku národa Suku nabídl konžskému národnímu muzeu jako zápůjčku na dobu neurčitou. Artefakt byl po desetiletí majetkem belgického Královského muzea pro střední Afriku.
"Jsem zde, abych vám vrátil toto výjimečné dílo, aby ho Konžané mohli obdivovat. Je to symbolický začátek posílení kulturní spolupráce mezi Belgií a Kongem," řekl Philippe v projevu po boku konžského prezidenta Félixe Tshisekediho.
“Musím vám nezbytně položit otázku,” vystoupil reportér ukrajinské televize Muslim Umerov ve chvíli, kdy měla tisková konference Sergeje Lavrova a jeho tureckého protějšku Mevlüta Çavuşogluea končit. 
Co dalšího kromě kradeného obilí jste už prodali? Vystartoval novinář na Lavrova
Politika
Návštěva belgického krále, kterou musel dvakrát odložit kvůli covidové pandemii a válce na Ukrajině, je prvním návratem královské rodiny do země od roku 2010, kdy Kongo navštívil jeho otec Albert II. Philippe v doprovodu své manželky, královny Mathilde, a členů belgické vlády přiletěl v úterý odpoledne do Kinshasy na pozvání konžského prezidenta na oficiální sedmidenní návštěvu.
Program v Kinshase byl plný připomínek koloniální minulosti a usmíření mezi Belgií a Kongem.
Belgický režim v Kongu je neomluvitelný
„Ačkoli mnoho Belgičanů upřímně milovalo Kongo i jeho lid, koloniální režim sám o sobě byl postavený na vykořisťování a dominanci,“ řekl král Philippe konžskému parlamentu a dodal, že belgický režim v Kongu byl „neomluvitelný“ a vedl k „násilnostem a ponižování“.
„Při své první cestě do Konga, před konžským lidem a těmi, kteří stále trpí i dnes, chci znovu vyjádřit hlubokou lítost nad ranami minulosti,“ řekl Philippe poslancům a senátorům. Odkazoval se tak na dopis, který před dvěma lety při příležitosti 60. výročí konžské nezávislosti poslal prezidentovi Konga a také v něm vyjadřoval „hlubokou lítost“ nad koloniální minulostí.
Společnost Microsoft výrazně omezuje své podnikání v Rusku a připojuje se tak k seznamu významných technologických firem, které po ruské invazi na Ukrajinu omezují své aktivity v Rusku, nebo z něj zcela odcházejí. V březnu společnost pozastavila prodej nových produktů a služeb v Rusku, ale nadále podporovala stávající zákazníky a udržovala tamní kanceláře. S tím je nyní konec, píše Bloomberg.
Microsoft prchá z Ruska, rozhodnutí se dotkne 400 zaměstnanců
Zprávy z firem
Stal se tak prvním belgickým představitelem, který uznal historickou skutečnost násilností a krutosti spáchaných v době, kdy jeho předek Leopold II. učinil Kongo svým osobním majetkem (1885 až 1908). Země v té době zažila brutální vykořisťování a vinou Evropanů zahynuly miliony domorodých obyvatel.
Mnoho politiků včetně prezidenta Félixe Tshisekediho přijalo králův proslov s nadšením. Velká část členů vládnoucí strany mávala belgickou vlajkou a na budově parlamentu visel nápis: Společná historie.
Jiní politici i média poukazují na to, že král Phillipe sice vyjádřil lítost, ale za minulost se neomluvil. „Klaním se proslovu belgického krále. Nicméně vzhledem ke zločinům, jež Belgie spáchala, lítost nestačí,“ napsala na svůj twitterový účet opoziční senátorka Francine Muyumba Nkangaová a dodala, že od krále se očekává „omluva a příslib reparací“.
Fidži vydalo Spojeným státům luxusní jachtu za 325 milionů dolarů (asi 7,2 miliardy korun) s názvem Amadea, která podle americké strany patří desátému nejbohatšímu Rusovi a 134. nejmovitějšímu obyvateli planety Sulejmanu Kerimovovi. Muž zbohatl zejména díky značnému podílu v největším ruském těžaři zlata, společnosti Poljus, a jeho jméno se mezi jinými ocitlo na sankčních seznamech USA, uvedl deník The New York Times.
Další skalp ruského oligarchy. Fidži předalo Washingtonu megajachtu ruského „krále zlata“
Money
V Belgii zintenzivnila veřejná debata o koloniální minulosti v roce 2020 po vraždě černocha George Floyda v USA a následné mobilizaci hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží). Po rozhořčených demonstracích několik měst odstranilo sochy Leopolda II. a parlament zřídil zvláštní komisi, která má tuto minulost v zemi objasnit.
Digitální měny jsou hrozbou pro bezpečnost platebních systémů, varovala Anne Bodenová, generální ředitelka britské digitální banky Starling. V boji proti praní špinavých peněz je třeba dělat víc, dodala.
Šéfka digitální banky: Kryptoměny jsou toxické, bezpečnost platebních systémů je v ohrožení
Money
Evropské firmy obchodovatelné na burze by měly mít od roku 2026 ve svém vedení alespoň 40 procent žen. V kombinaci s výkonnými pozicemi by pak tato kvóta měla činit 33 procent. Shodli se na tom v úterý večer zástupci členských zemí a Evropského parlamentu.
EU se shodla na kvótách pro ženy
Politika
