Maďarsko zavádí nové daně. Orbánovy dluhy zaplatí banky i letecké společnosti
Maďarsko uvalí novou daň z úroků, poplatků a provizí bank. Kromě bank vláda nově dodaní mimo jiné i energetické firmy, pojišťovny, letecké společnosti a maloobchodní řetězce. Podle agentury Reuters to oznámil nový ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy. Budapešť peníze potřebuje na snížení rozpočtového deficitu.
Vláda předpokládá, že jí díky novým daním přibude v rozpočtu ročně 800 miliard forintů (50,7 miliardy korun). Vybírat se nové daně kabinet chystá tento a příští rok, o svých přesných plánech ale kvůli současné nejistotě rozhodne až příští rok, řekl ministr a zdůraznil, že opatření není daní ze zisku, ale z extra zisku firem a že se nedotkne spotřebitelů.
Nagy uvedl, že bankovní sektor bude muset přispívat 300 miliardami forintů ročně nad rámec stávajících daní. Hlavní břemeno by měly nést energetické firmy, většinově tedy maďarská energetická skupina MOL, které zaplatí také 300 miliard forintů. Padesát miliard forintů získá vláda od pojišťoven, 60 miliard od maloobchodníků, 40 miliard od telekomunikačních společností, 30 miliard od leteckých firem a 20 miliard od společností z farmaceutického sektoru. Kabinet také od roku 2023 znovu zavede daň z reklamy, což podle ministra znamená zvýšení rozpočtových příjmů o 15 miliard forintů.
Británie přispěje nejchudším domácnostem na energie, peníze půjdou z mimořádné daně ze zisků ropných a plynárenských společností ve výši 25 procent.
Británie vezme energetickým firmám čtvrtinu zisku, rozdělí ho domácnostem
Politika
Ministr rovněž řekl, že nová letecká daň se bude vztahovat na pasažéry všech aerolinek, které létají z Budapešti.
Plán nového dodatečného zdanění připomíná daňová opatření premiéra Viktora Orbána, která zavedl kvůli stabilizaci rozpočtu a ekonomiky poté, co se v roce 2010 dostal k moci, napsala agentura Reuters. I když byla původně avizovaná jako přechodná, zůstala součástí maďarského daňového mixu, což investory znervózňuje. Nové daně mají za cíl snížit rozpočtový deficit v tomto a příštím roce tak, aby schodek činil 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2023. Deficit zhoršila Orbánova rozhazovačná politika před dubnovými parlamentními volbami a zavedení cenového stropu na ceny energií.
V reakci na dnešní oznámení vlády se propadly akcie velkých maďarských firem v čele s firmou MOL - klesly téměř o sedm procent. Akcie největší maďarské banky OTP ztrácely bezmála tři procenta a akcie telekomunikační firmy Magyar Telekom se odpoledne snížily téměř o pět procent.
Benzín za posledních pět dní zdražil o více, než o kolik se od června snižuje spotřební daň z něj. 
Lukáš Kovanda: Fialově vládě do zlevnění benzínu může „hodit vidle“ Orbán
Názory
Rozhodnutí Orbánova Maďarska nepodpořit embargo na dovoz ruské ropy do Evropy, které je součástí šestého balíku sankcí na Rusko, rozděluje evropské politiky, upozorňuje server agentury Bloomberg. Ministři energetiky zemí Evropské unie dnes budou hledat způsob, jak zajistit plyn pro všechny spotřebitele ve svých zemích při omezených dodávkách z Ruska. „Jakékoli zpřísnění sankcí, které by vedlo k omezení dostupnosti energetických zdrojů, budeme vetovat,“ uvedl podle agentury Bloomberg maďarský ministr Gergely Gulyas.
EU možná posune embargo na ruskou ropu. Kvůli Orbánovi
Politika
Budeme vetovat jakékoli sankce omezující ruský plyn, varoval maďarský ministr Gulyas
Politika
