Maják naděje proti hladu. Ukrajina s Ruskem podepsaly dohodu o vývozu obilí
Zástupci Ruska a Ukrajiny se podepsali pod dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem. Umožnit to má vývoz milionů tun obilí z ukrajinských černomořských přístavů, které jsou nyní zablokované v důsledku ruského útoku proti sousední zemi. Ceremonie v Istanbulu se zúčastnili také generální tajemník OSN António Guterres a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Dohoda má Ukrajině umožnit export okolo 22 milionů tun obilí, které kvůli válce uvázly v přístavech, Rusku pomůže vyvážet jeho zemědělskou produkci a hnojiva na světový trh, uvedla agentura AP
Dlouhou dobu dojednávané řešení otevírá cestu k vývozu obilí ve významném objemu ze tří klíčových ukrajinských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne do rozvojových zemí, řekl Gutteres. Dnešní krok označil za „maják naděje“. Ocenil, že Ukrajina a Rusko dokázaly překonat překážky a odložit rozpory kvůli iniciativě, která poslouží společným zájmům celého světa. Doufá také, že dohoda umožní stabilizovat ceny potravin na světovém trhu, které se staly noční můrou rozvojových zemí.
Miliony nebudou čelit hladu
Miliony lidí nebudou čelit hladu, zdůraznil Erdogan. Prezident země, která je členem Severoatlantické aliance, se znovu vyslovil pro brzké ukončení války na Ukrajině.
Pro obě znepřátelené strany byl nakonec přijatelným řešením podpis dvou zrdcadlových, ale oddělených dokumentů. Jeden podepsal za Kyjev tamní ministr dopravy Oleksandr Kubrakov, druhý za ruskou stranu ministr obrany Sergej Šojgu. Za Turecko v obou případech připojil svůj podpis ministr obrany Hulusi Akar. Při ceremonii v Istanbulu s účastí prezidenta Erdogana a Gutterese, vysílané v přímém přenosu, si Šojgu a Akar po podpisu potřásli pravicí. Jak upozornila agentura Reuters, zástupci Ruska a Ukrajiny si při podpisové ceremonii v Istanbulu k jednomu stolu nesedli.
„Ukrajina nepodepisuje s Ruskem žádné dokumenty,“ okomentoval situaci na sociálních sítích Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta. Současně varoval, že Ukrajina bude okamžitě reagovat na jakoukoliv ruskou provokaci.
Dohoda podle listu Ukrajinska pravda počítá s tím, že plnou kontrolu nad přístavy Oděsa, Čornomorsk a Južne si zachová ukrajinská strana. V přístavech nemají být jiné lodi než plavidla určená pro přepravu zemědělských výrobků a potravin. Dokument podle deníku nepočítá s oslabením sankcí proti Rusku, ani s tím, že by ukrajinské lodě měly provázet ruská plavidla.
Senegalský ministr hospodářství Amadou Hott vyzval světový potravinářský průmysl, aby nebojkotoval obchod s ruskými a ukrajinskými potravinářskými produkty, protože v některých zemích zuří potravinová krize. Ta může mít na svědomí víc obětí, než měl covid.
Potravinová krize způsobená ruskou invazí zabije více lidí než covid, varuje Afrika
Politika
Dohled nad plněním dohody má zajišťovat společné koordinační středisko v Istanbulu, ve kterém bude zastoupena Ukrajina, Rusko, Turecko i OSN. Toto středisko vytvoří inspekční týmy. Jejich inspekcím budou v přístavech stanovených Tureckem podléhat všechny lodě plnící dohodu. Žádné vojenské lodě, letadla nebo drony se nebudou smět přiblížit k námořnímu humanitárnímu koridoru blíže, než stanoví OSN. Dohoda bude platit 120 dnů, pokud jedna ze stran neoznámí, že ji chce ukončit.
Dohoda nepočítá s odminováním ukrajinských přístavů, ani s vojenským doprovodem lodí převážejících obilí, uvedla na svém ruskojazyčném webu BBC. Ruská média podle ní odhadují, že bezpečné koridory umožňující pravidelnou plavbu mohou vzniknout do dvou týdnů. Inspekce mají kontrolovat, zda lodě, plující do ukrajinských přístavů, nepřevážejí zbraně a munici.
„Společné inspekce (v tureckých přístavech) ochrání naše přístavy před 'trojskými koňmi',“ uvedl ukrajinský ministr Kubrakov a zdůraznil, že Ukrajina si zachovává plnou kontrolu nad svými přístavy a přilehlými vodami v severozápadní části Černého moře. Dohodu podle něj umožnily ukrajinské úspěchy ve válce proti Rusku, zejména opětovné ovládnutí Hadího ostrova u Oděsy, který na počátku války obsadily ruské síly.
Moskva prý dohody nezneužije
Státy skupiny G7 budou dohlížet na to, aby dnes podepsaná dohoda o vývozu obilí z ukrajinských přístavů nepředstavovala pro „Ukrajinu hrozbu nového ruského útoku,“ řekl kanadský premiér Justin Trudeau. Spojené státy hodlají pracovat na tom, aby Rusko dodržovalo závazky, které z dohody plynou, uvedla velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová.
Alespoň na jedné frontě, té potravinářské, si může Rusko připadat jako vítěz. V rámci invaze na Ukrajinu zablokoval Kreml ukrajinské přístavy, a tím i značnou část vývozu ukrajinského obilí do světa. Rusko tak nyní vesele prodává své obilí v zahraničí za vyšší ceny, a jen za dobu invaze vydělalo téměř dvě miliardy dolarů navíc, uvedl server Bloomberg.
Jídlo jako zbraň. Rusko blokuje vývoz pšenice z Ukrajiny a samo na obilí vydělává miliardy
Money
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu po podpisu sliboval, že Moskva dohody nezneužije. „Moskva nezneužije odminování a otevření ukrajinských přístavů. Takový závazek jsme udělali,“ řekl ministr obrany země, jejíž ozbrojená agrese vůči Ukrajině trvá už od konce února.
V podobném duchu jako Kanada se vyjádřila i Británie. Londýn se podle agentury AFP „chce ujistit, že Rusko dodrží své slovo“. Šéf diplomacie EU Josep Borell vyzval k rychlému uvedení dnešní dohody do praxe.
Spojené státy vyzvaly čtrnáct afrických zemí, aby nekupovaly obilí nabízené Ruskem, protože se s největší pravděpodobností jedná o obilí ukradené při invazi na Ukrajinu. Jenže africkým zemím hrozí hlad. Musí tak řešit morální dilema – zda riskovat případné oběti hladomoru, či od Rusů koupit nekale získané obilí, napsal The New York Times.
Hlad, nebo „krvavé“ ruské obilí? Afrika má jasno
Money
