Malajsie zakázala vývoz kuřat. Potravinový nacionalismus prohloubí krizi, varují odborníci
Po Indii a Indonésii přichází další země, která kvůli ochraně domácích spotřebitelů zakazuje export. Tentokrát jde o Malajsii, která přestane vyvážet do okolních států kuřata, upozornil server BBC.
„Dokud se nestabilizují ceny kuřat na domácím trhu, jsme nuceni je přestat vyvážet. Naší prioritou jsou tuzemští spotřebitelé,“ uvedl ve svém prohlášení malajský premiér Ismail Sabri Yaakob. K omezení exportu má dojít od začátku června.
Některé malajské obchody už musely kvůli klesající nabídce a nárůstu cen přistoupit k určitým omezením, například stanovením množství masa na nákup, píše BBC.
Cena pšenice na mezinárodním trhu po indickém zákazu vývozu prudce roste. Na burze v Chicagu stoupla o 5,9 procenta a je nejvýše za dva měsíce. 
Smutný rekord. Po indickém zákazu vývozu z minulého týdne opět stoupla cena pšenice
Money
Rozhodnutí se dotkne především sousedního Singapuru, který z dodávek z Malajsie pokrývá zhruba třetinu svého trhu s kuřecím masem.
„Aktuálně sice může docházet k dočasnému přerušování dodávek chlazeného kuřecího masa, nadále ale máte k dispozici mražené. Zároveň spotřebitelům doporučujeme, aby kupovali pouze to, co skutečně potřebují,“ uvedla singapurská vláda ve svém prohlášení.
Potravinový nacionalismus v praxi
Postup vlády Malajsie není ojedinělý. Stopku na vývoz pšenice vydala Indie a zákaz exportu palmového oleje oznámila Indonésie. Ta ale svoje rozhodnutí nakonec změnila.
Obavy z nárůstu „potravinového nacionalismu“ už vyjádřilo několik analytiků. Ti rovněž od počátku ruské invaze na Ukrajinu, která je největším vývozcem pšenice, varují, že razantní zdražování potravin uvrhne miliony lidí do chudoby.
Výrobní ceny v tuzemském zemědělství letos v dubnu rostly nejvýrazněji v dějinách České republiky a současně v celé historii měření od roku 1992. Oproti loňskému dubnu se totiž zvýšily o 35,3 procenta.
Lukáš Kovanda: Zákaz vývozu pšenice z Indie zdraží chleba i v Česku, stát může i 60 korun
Názory
V rozhovoru pro BBC David Beasley, výkonný ředitel Světového potravinového programu OSN, konstatoval, že už nyní svět čelí největší potravinové krizi od konce druhé světové války.
„Jen 400 milionů lidí je závislých na dodávkách z Ukrajiny. Ty ale teď nejsou. Pak si k tomu přidejte problémy s nedostatek hnojiv, suchem, zdražováním paliv a vyjde vám výsledek: doslova peklo na zemi,“ dodal Beasley.
A na významném zdražování se podle odborníků podepíše i efekt potravinového nacionalismu. Ceny pšenice ihned po oznámení, že Indie zakáže její vývoz, se na světových burzách vyšplhaly k historickým rekordům. Na světových trzích stouply letos ceny pšenice zhruba o 60 procent, což zvýšilo cenu všeho od chleba po nudle.
Zemědělství v Evropské unii přispívá k celosvětovému zásobování potravinami jen omezeně a v současnosti je spíše drahým supermarketem než světovou sýpkou. EU je přitom největším světovým vývozcem zemědělsko-potravinářských produktů. 
Analýza: EU je drahým supermarketem. Svět potravinami zásobuje minimálně
Politika
Podobně zareagovaly trhy u palmového oleje, suroviny využívané při zpracovávání potravin nebo při výrobě mýdla. Zákaz byl po třech týdnech zrušen.
„Tyto zákazy jsou nicméně příklady potravinové nacionalismu. A na základě zkušeností z předchozí potravinové krize z let 2007 a 2008, budou k zákazu exportu, který krizi ještě víc prohloubí, evidentně přistupovat i další země,“ konstatovala Lee Kuan Yew ze singapurské School of Public Policy.
Její názor mírní William Chen z univerzity Nanyang, podle něhož jsou tato omezení spíše jen dočasná.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Je proto podle ní nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost.
Putinova válka vyhladoví svět. Nejhůř dopadnou země Afriky a Asie
Money
Zatímco pandemie covidu přivedla na svět více než pětistovku nových miliardářů, tak její následky v kombinaci s válkou na Ukrajině uvrhnou do extrémní chudoby až 263 milionů lidí, upozorňuje server CNBC na prognózu mezinárodní neziskové organizace Oxfam.
Studie: Bohatých i chudých extrémně přibývá
Politika
