Reklama

Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Malé reaktory jsou neekonomické, tvrdí studie pro Vídeň

Akademik Lomonosov na cestě do Peveku
Wikimedia // CC BY 4.0, Elena Dider
 Hrot

Rakouské hlavní město si zadalo studii ohledně ekonomické využitelnosti malých modulárních reaktorů. Výsledek? Neekonomické „retro“ řešení výroby elektřiny.

Reklama

Vídeň nepotěšila zastánce používání malých modulárních reaktorů (SMR), které mají v budoucnosti nahradit velké jaderné elektrárny. Ty se po celém světě budují od poloviny padesátých let minulého století. 

Ropa, ilustrační foto

„Putinův Kazachstán“ zneklidnil trh. Hraje se o uran i ropu

V Kazachstánu investovaly velké energetické firmy Chevron, Total, Shell. Nejasný vývoj v zemi zvyšuje nervozitu hráčů v energetickém sektoru. Poukazuje se zejména na posílení vlivu Ruska.

Přečíst článek

Vedení hlavního rakouského města zadalo studii rakouskému Fóru pro vědu a životní prostředí, které vede fyzik Reinhold Christian. Chtělo vědět, zda malé reaktory, jež mají být levnější než tradiční jaderné bloky, mohou být alternativou pro výrobu elektřiny. 

Výsledek není v protijaderném Rakousku překvapivý. Vývoj a stavba modulárních reaktorů nezaručují, že budou ekonomicky výhodnější variantou, než je využívání obnovitelných zdrojů elektřiny. Christian zdůraznil, že ekonomickou životnost SMR nelze v současné době prokázat, protože jsou v provozu fakticky jen dva modulární reaktory. Jsou umístěny na ruských lodích a mají poskytovat elektřinu v arktické oblasti.

Reklama

Průřez reaktorem ITER. Uvnitř je nádoba ve tvaru pneumatiky, v níž se budou srážet vodíková jádra rozhýbaná magnetickým polem díky magnetu v centru „pneumatiky“ a magnetům zvenčí. Stavba a provoz měly stát deset miliard eur, reálné náklady však budou minimálně dvojnásobné.

Soukromé peníze by měly urychlit cestu k termonukleární energii

V roce 2021 se znovu ukázalo, jak moc by se hodil výkonný, spolehlivý, snadno regulovatelný zdroj energie nezávislý na počasí ani na palivu z nejistých regionů. Třeba fúzní reaktor, k němuž se fyzikové zase o něco přiblížili, i když cíl je ještě daleko. Soukromý kapitál by měl vývoj urychlit.

Přečíst článek

Náklady na výstavbu výrazně přesáhly původní rozpočty. Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov měla stát 9,1 miliardy rublů, nakonec se cena vyšplhala až na 37,3 miliardy rublů (11,2 miliardy korun). Na lodi jsou dva reaktory o celkovém instalovaném výkonu 70 megawattů.

Projekty na papíře

Na světě podle rakouských vědců existuje 66 dalších projektů, jež se vývojem SMR zabývají. Většina z nich ale zůstává „převážně na papíře“. Navíc neexistuje jednotící koncepce těchto projektů, kromě obecné definice, že je jejich výkon omezen na 300 MW. 

Rakouská studie pro Vídeň cituje i zjištění německého úřadu pro bezpečnost nakládání s jaderným odpadem, jenž konstatoval, že nevýhody nákladů reaktorů s nízkým výkonem nelze kompenzovat tím, že se začnou vyrábět ve velkém množství. 

Jaderná elektrárna v Německu

Německo se loučí s jádrem. Likvidace elektráren potrvá dekády

Německo se vydává zcela novou energetickou cestou, která je opačná od té české. Rozhodnutí opustit jadernou energii bylo dílem okamžiku ve srovnání s tím, jak dlouho se budou německé nukleární elektrárny demontovat. Německo navíc nemá vybrané místo pro úložiště vyhořelého jaderného odpadu.

Přečíst článek

Výsledek studie vídeňský radní pro životní prostředí Jürgen Czernohorszky z rakouské sociální demokracie bere jako důkaz, že technologie SMR je předraženým a vysoce nebezpečným retro řešením výroby energie. „Potřebujeme peníze na obnovitelné energie, energetické sítě a technologie skladování,“ zdůraznil. 

Argumenty rakouského Fóra pro vědu a životní prostředí přivítali rakouští zelení politici. Protijaderný mluvčí a poslanec Zelených Martin Litschauer dodal, že pozorně sleduje poruchy evropských jaderných elektráren v posledních týdnech. Jen ve Francii byla od konce roku 2021 z bezpečnostních důvodů odpojena třetina jaderných elektráren, až patnáct reaktorů současně. A místo nich musely být zprovozněny uhelné elektrárny. 

22 technologií, které ovládnou rok 2022: Tištěné domy, tichá letadla, umělé maso

Proslulý bonmot, připisovaný obvykle dánskému jadernému fyzikovi Nielsi Bohrovi, říká: Předpověď je velmi obtížná, zvlášť, když se týká budoucnosti. Na jednu takovou si troufli redaktoři vědecké sekce britského či spíše světového časopisu The Economist. Prognózují, které technologie by se měly vylepšit nebo dostat více do praxe v roce 2022.

Přečíst článek

„Selhání následuje selhání,“ uvedl na adresu jaderného štěpení v energetice, které má být podle Evropské komise zařazeno na seznam udržitelných investic. Nejhlasitěji proti tomuto záměru protestuje právě sousední Rakousko.

Proti jsou i zástupci jednotlivých rakouských zemí. Hejtman Vorarlberska Markus Wallner z rakouské lidové strany prohlásil, že jádro je všechno možné, jen ne udržitelné nebo vhodné pro budoucnost. „Je to technologie nevyčíslitelného rizika, kterou nelze s jistotou kontrolovat a musíme ji opustit,“ shrnul stanovisko rakouských regionálních politiků. Alpská země přitom část elektřiny dováží z Německa nebo Česka, kde se jádro k výrobě používá.

Čtěte více na webu týdeníku Hrot.

Elon Musk

V Koh-i-nooru na Moravě se budou vyrábět díly do elektromobilu Tesla

Koh-i-noor holding rozvíjí v závodě v Rožnově pod Radhoštěm výrobní program pro elektrické automobily značky Tesla. Jsou to výlisky a bezpečnostní sestavy, vyrábí je firma z divize Koh-i-noor Machinery. V závodě ve východočeské Poličce chce holding do budoucna vyrábět díly pro elektroauta.

Přečíst článek

Simona Kijonková, majitelka zásilkovny

Nejlepší podnikatelka roku Simona Kijonková: Jsem šikovná. A naučila jsem se krizové řízení

Simona Kijonková před dvanácti lety založila Zásilkovnu. Tvrdě s ní šlape na paty České poště. Loňský obrat firmy, která již působí i na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v dalších zemích, poskočil na 4,9 miliardy korun. Kijonkovou i díky těmto úspěchům nyní vyhlásily Hospodářské noviny ve své anketě podnikatelkou roku. Newstream s ní udělal minulý týden exkluzivní rozhovor. Nyní ho znovu nabízíme ke čtení těm, kteří ho nestihli přečíst.

Přečíst článek

Petr Borkovec, zakladatel a manažer ve finančně-poradenské společnosti Partners

Chuť Čechů investovat loni vytáhla tržby Partners o polovinu. A zájem potrvá

Rekordní nárůst zájmu o hypotéky a také investování jsou specifikem loňského roku. A inflace bude zájem o investice lidí v Česku táhnou i letos, kvůli vyšším úrokovým sazbám a vysoké ceně nemovitostí to ale s hypotékami bude naopak, míní Petr Borkovec, ředitel finančně poradenské společnosti Partners, která loni dosáhla obratu 2,35 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 44 procent. Tržby celé skupiny Partners loni stouply stejnou měrou na 3,1 miliardy korun. Jedním z hlavních cílů pro letošek je spustit vlastní banku.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme