Merz vyloučil jakoukoli povolební spolupráci s AfD

Kandidát konzervativní unie CDU/CSU na německého kancléře Friedrich Merz vyloučil jakoukoli povolební spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Řekl to v projevu na předvolebním sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU). Také podle bavorského premiéra a předsedy sesterské CSU Markuse Södera je jakákoli spolupráce s AfD vyloučená.
„Žádná spolupráce, žádné trpění, žádná menšinová vláda, vůbec nic,“ řekl Merz ve svém projevu. Německo čekají za tři týdny, v neděli 23. února, předčasné parlamentní volby. CDU v kampani před nimi udělá podle Merze vše pro to, aby AfD dostala co nejméně hlasů. Od zhruba tisícovky delegátů sjezdu si za vyloučení spolupráce s AfD vysloužil ovace ve stoje.
Merz předminulý týden představil pětibodový plán na zpřísnění migrační a azylové politiky, kterým reagoval na útok v Aschaffenburgu. Osmadvacetiletý, psychicky nemocný Afghánec tam zaútočil na děti ze školky. Zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který dětem přispěchal na pomoc. Zranění utrpěli další tři lidé včetně dvouleté dívky. V plánu požaduje CDU/CSU mimo jiné zavedení trvalých kontrol na hranicích se všemi sousedy, důslednější deportace či odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu.
Tomu se říká obchodní válka: po vyhlášení cla na Kanadu, ke kterým přistoupila Trumpova administrativa, se stupňuje odveta. Nyní Ontario torpédovalo smlouvu se Starlinkem.
Musk také někdy prohrává. Kanaďané odmítli jeho družice
Leaders
Plán pak minulou středu CDU/CSU předložila jako nezávaznou rezoluci k hlasování Spolkovému sněmu. Schválen byl ovšem jen za pomoci hlasů AfD, což vyvolalo ostrou kritiku z vládní sociální demokracie (SPD) a strany Zelených, ale i z některých církví. Podle nich Merz prolomil tabu tím, že umožnil schválit poprvé po druhé světové válce rezoluci hlasy krajně pravicové strany. Na znamení nesouhlasu s hlasováním konzervativců s AfD vyšly o víkendu do ulic německých měst desítky tisíc lidí, jen v Berlíně se jich sešlo v neděli kolem 160 tisíc. Podle organizátorů jich bylo dokonce 250 tisíc.
Nejen v Německu
Před Merzem na sjezdu promluvil také předseda sesterské CSU Söder, který rovněž vyloučil povolební spolupráci s AfD. Zároveň řekl, že úspěchu AfD ve volbách může zabránit jen CDU/CSU. „Nesmíme AfD naši zemi přenechat. Levice není ochrannou zdí proti ní, tou jsme my, Friedrichu,“ řekl směrem k Merzovi. Söder ve svém projevu také upozornil, že doprava se posouvá politická scéna v řadě evropských zemí, včetně Belgie, Rakouska, Itálie či Francie. „Kdyby se něco podobného stalo v Německu... rozkývá to celý kontinent,“ varoval.
Merz v projevu kromě toho slíbil také neochvějnou podporu Ukrajině v její obraně proti ruské agresi, slíbil zintenzivnit boj proti antisemitismu a také nastartovat německé hospodářství a omezit migraci.
Podle sobotního průzkumu agentury INSA by CDU/CSU nyní ve volbách dostala 30 procent hlasů, na druhém místě by skončila s 22 procenty AfD. Třetí by byla SPD současného kancléře Olafa Scholze se 17 procenty hlasů, čtvrtí by byli Zelení s 12 procenty. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení do Spolkového sněmu se dlouhodobě pohybují FDP, Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).