Musíme přidat ve zbrojení, shodli se evropští lídři v Londýně
Bezmála dvě desítky lídrů západních států a institucí se dnes na summitu o Ukrajině v Londýně shodly na tom, že je třeba navýšit výdaje na obranu.
Podle řady z nich včetně britského premiéra Keira Starmera je čas přestat debatovat a začít jednat. Starmer, který schůzku na nejvyšší úrovni svolal, uvedl, že se účastníci shodli na čtyřech základních bodech podpory Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který se podle politologů spolu se Starmerem ujal vedení jednání o míru, později médiím řekl o návrhu příměří, které by se vztahovalo na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. Česko v Londýně zastupoval premiér Petr Fiala.
Příměří na měsíc
Omezené příměří navržené Francií a Británií by platilo měsíc, napsal list Le Figaro, a podle Macrona by následně otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky. Důvodem pro tento postup je podle francouzského prezidenta to, že by bylo omezené příměří lépe kontrolovatelné. Poukázal na to, že fronta mezi Ruskem a Ukrajinou odpovídá vzdálenosti mezi Paříží a Budapeští.
Starmerem svolaný summit se konal v sídle Lancaster House na londýnské třídě The Mall pouhé dva dny po páteční roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkou hlavou státu Donaldem Trumpem v Bílém domě. Summitu se kromě řady evropských lídrů účastnili i šéfové NATO, Evropské komise a Evropské rady, ale také prezident Zelenskyj, ukrajinský velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj a představitelé Kanady a Turecka.
Necelé tři měsíce zbývají kopřivnické zbrojovce Tatra Defence Vehicle (TDV) k dokončení prototypu obrněného vozidla nové generace Pandur 8x8 EVO. Svou novinku veřejnosti představí koncem května na brněnském veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET. 
Tělo nového Panduru se ve výrobní hale točí jak mlýnské kolo. Obrněnec bude hotový v květnu
Zprávy z firem
Po zhruba dvouhodinovém jednání Starmer na tiskové konferenci oznámil, že účastníci se shodli na čtyřech bodech. Zaprvé, pokračovat v poskytování vojenské pomoci Ukrajině a zesílit ekonomický tlak na Rusko. Zadruhé, Ukrajina musí být přítomna u mírových rozhovorů, přičemž mír jí musí zaručit svrchovanost a bezpečnost. Zatřetí, v případě dosažení míru budou evropští lídři usilovat o odrazení Ruska od jakékoliv budoucí invaze na Ukrajinu. Začtvrté, vznikne koalice ochotných (či zodpovědných), která bude bránit Ukrajinu a zajistí mír v zemi, uvedla stanice BBC. Konkrétní státy nejmenoval.
Británie podle Starmera také uzavřela novou dohodu ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun), díky níž Ukrajina získá 5000 lehkých víceúčelových střel.
Evropa potřebuje přezbrojit
Evropa naléhavě potřebuje přezbrojit a členské státy musí mít fiskální prostor k nárůstu výdajů na obranu, řekla po summitu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Je velmi dobrou zprávou, že další evropské země zvýší výdaje na obranu,“ řekl generální tajemník NATO Mark Rutte.
Český premiér Petr Fiala po summitu na síti X oznámil, že v nejbližší době s ministry projedná navýšení rozpočtu na obranu. „Všichni jsme si vědomi závažnosti situace, teď je třeba přejít od slov k činům,“ uvedl.
Západ musí odolat vydírání a agresi ze strany Ruska, řekl po summitu polský premiér Donald Tusk. „Musí se udělat vše pro to, aby Evropa a Spojené státy hovořily jedním hlasem,“ citovala ho agentura AFP. Tusk také vyzval evropské spojence k posílení východní hranice EU s Ruskem a Běloruskem, které je spojencem Moskvy.
Ruský požadavek na demilitarizaci Ukrajiny je nepřijatelný. Po summitu to podle Reuters prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, podle kterého je naopak po skončení války nutné zachovat na Ukrajině silnou armádu. „Všichni jsme odhodlaní podniknout kroky pro silný a trvalý mír na Ukrajině a pro zajištění naší kolektivní bezpečnosti,“ uvedl Macron.
To, co se odehrálo v pátek v Oválné pracovně Bílého domu, tedy „očividně naplánované přepadení“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, nemá podle komentáře listu The New York Times (NYT) ve 250leté historii Spojených států obdoby. Je to totální perverze americké zahraničí politiky, jak ji dělal každý americký prezident od první světové války, míní komentátor Thomas Friedman, podle něhož americký Donald Trump hraje ruského agenta.
NYT: Trump napadením Zelenského sehrál roli agenta Ruska
Názory
Prezident Zelenskyj po summitu odcestoval na schůzku s Karlem III., která se odehrála v králově venkovském sídle Sandringham House ve východoanglickém Norfolku. Večer pak uvedl, že všichni v Evropě společně pracují na tom, aby našli základ pro spolupráci se Spojenými státy na skutečném míru a bezpečnostních garancích. Evropská jednota je podle něj na extrémně vysoké úrovni, jak už dlouho nebyla, a uvedl, že na vrcholné schůzce cítil silnou podporu své země.
Páteční schůzka v Oválné pracovně před kamerami médií přerostla v hádku, během které Trump a americký viceprezident J. D. Vance zdůrazňovali, že ukrajinské vedení se musí soustředit na diplomacii, aby ukončilo „destrukci“ své země a že pro dojednání míru je potřeba vystupovat vůči Putinovi vstřícně. To dnes lídři v Londýně dle očekávání většinově odmítli.
Ukrajinský prezident pak uvedl, že věří, že je schopen vztah s Trumpem zachránit. Rozhovory ale podle Zelenského musí pokračovat v jiném formátu.
Dnešního jednání se zúčastnili představitelé Británie, Ukrajiny, České republiky, Finska, Francie, Polska, Španělska, Dánska, Kanady, Rumunska, Nizozemska, Švédska, Německa, Norska, Itálie, Turecka, NATO, Evropské komise a Evropské rady.
