Musk se vměšuje do britské politiky. Udělá z Farage tamější verzi Trumpa?
Že šedá eminence americké politiky Elon Musk nemá v lásce britskou labouristickou vládu, je známá věc. Nyní se však spekuluje o jeho ambici překreslit politickou mapu Spojeného království a korunovat svého přítele Nigela Farage.
Majitel Tesly a SpaceX Elon Musk vyrostl z pozice technologického podnikatele v nejbohatšího člověka na světě, majitele globální sociální sítě a v brzké budoucnosti bude mít velmi blízko k americkému prezidentovi. Vliv na americkou politiku mu však evidentně nestačí a snaží se proniknout i do zámoří.
Stačí sledovat příspěvky na Muskově účtu na jeho síti X, což není nic těžkého. Na bývalém Twitteru se to jimi jen hemží a mají obrovský dosah. Vyjadřuje se k různým věcem včetně například vnitropolitického problému v Itálii. Nejvíc však brojí proti Británii a labouristické vládě Keira Starmera.
Nejkřiklavějším případem byly jeho intervence na sklonku léta, kdy britskými městy otřásaly krajně-pravicové a mnohdy rasisticky motivované protesty a Musk předpovídal „občanskou válku“. Mimo jiné také sdílel konspirační teorii tvrdící, že vláda pro protestující připravuje tábory na odlehlých Falklandách.
Od té doby se do ostrovních politických diskusí vložil několikrát. V listopadu sdílel jistou petici za konec Starmerovy vlády a vypsání předčasných voleb. Obvykle by takový bizarní počin neměl žádnou publicitu a my všichni bychom mohli zůstat v blažené nevědomosti. Díky Muskově podpoře však získal post na X dostal milionový dosah a podle všeho se s peticí skutečně bude muset parlament zabývat.
Volby jsou už za deset měsíců a koleje jsou nyní jasně natažené tak, že se v listopadu 2025 vrátí do křesla premiéra zase Babiš. V preferencích ANO jasně vede, Fiala a jeho vláda není schopna být rovnocenný soupeř.David Ondráčka: Premiér Babiš 2.0. Nabídne starý známý chaos, nebo přijde s vylepšením?
Názory
Inspirace Trumpem
Zdá se však, že Muskovi jen nahodilé výpady na cizí území nestačí a pokukuje po systematičtějším přístupu. Britský deník The Times před několika dny uvedl, že se ve vysokých byznysových kruzích a ve vedení Konzervativní strany hovoří o tom, že Musk pošle 100 milionů dolarů protestní straně Reform UK Nigela Farage.
Tvář brexitu a stále ještě nový poslanec odmítl, že by od Muska dostával nějaké peníze, zároveň by se ale podpoře nebránil. „Mohu jen říci, že jsem s ním v kontaktu a že velmi podporuje mé politické postoje,“ řekl deníku Farage „S Donaldem Trumpem nás oba pojí přátelství a Trump se o mně před Muskem vyjádřil v dobrém. Máme s ním dobré vztahy,“ konstatoval. Farage sám strávil během americké kampaně dost času v zámoří.
Ačkoli k žádnému převodu dosud nedošlo, není podobný scénář v budoucnu velké sci-fi. Musk Reform UK, která sice má v Dolní němotě jen tři křesla, ale v počtu hlasů v létě ukořistila 18 procent, viditelně podporuje. Sdílí například oznámení o přestupu bývalé konzervativní ministryně s tvrzením že, Farageova strana vyhraje volby. Je možné, že model, který se osvědčil v kampani Donalda Trumpa, zopakuje v britské verzi?
Americké soudy již podruhé odmítly posvětit výplatu největší odměny v dějinách lidstva. Tu si měl zasloužit Elon Musk za to, že pod jeho vedením v posledních letech radikálně narostla hodnota firmy. To se opravdu stalo a původní podmínky výplaty odměny byly naplněny. Souhlasilo s tím vedení firmy, souhlasili s tím i akcionáři. Soud přesto odmítá uznat legitimitu takového ujednání a výplatě brání. Mají mít soudy až takovou pravomoc na jednání firem?Stanislav Šulc: Musk vs. americké soudy aneb může si někdo vysloužit odměnu 56 miliard dolarů?
Názory
Gigantický zásah
Není úplnou novinkou, že se londýnskou politiku pokouší ovlivňovat zahraniční miliardáři, za všechny vzpomeňme původem australského mediálního magnáta Ruperta Murdocha. Že do vnitřních záležitostí vstupuje nejbohatší člověk planety navíc zainteresovaný v americké vládě, to je však na pováženou. Bavíme se tu o úplně jiných číslech.
Finanční vstup Muska by zcela změnil charakter volební kampaně. Zmiňovaná částka je dvojnásobkem maximálních povolených nákladů pro kampaně britských stran, přičemž nynější strany se k těmto číslům zdaleka nedostávají. Regulovaný přitom v britském prostředí je jen rok před volbami, jinak se jedná o šedou zónu. Sto milionů dolarů by Reform UK přihrálo takřka neomezený rezervoár zdrojů pro dlouhodobé útoky na vládu a přetažení voličů Konzervativní strany.
Nejzajímavější na tom je, že vláda s tím nemůže nic dělat. Na takovou situaci není britský systém připravený – a úpravy pravidel kampaně lze dělat až na přespříští volby. Musk je tedy o několik kroků před britskými politiky.
Nezbývá než spoléhat na to, že Británie není Amerika a tudíž tu nelze replikovat postupy ze zámoří. V otázce Muskových intervencí se výjimečně shodnou labouristé i druhá (alespoň prozatím) hlavní Konzervativní strana. Ohroženi jsou totiž i konzervativci, protože na jejich voliče Farage a Reform UK cílí.