Na kolik by to vyšlo? Trumpův zájem o Grónsko může Američanům zdražit hubnutí
Myšlenka odkoupení Grónska Spojenými státy není tak nereálná, jak se na první poslech může jevit. Nakonec vše může být otázkou peněz. Prezident Harry Truman svého času nabízel Dánům za ostrov 100 milionů dolarů ve zlatě.
Spojené státy v minulosti nakupovaly rozsáhlé pozemky, celé země, zejména ale v 19. století. Od Francie koupili Louisianu, od Mexika pak podstatnou část jeho území a konečně od Ruska Aljašku. Ve 20. století pak pořídily ještě Americké Panenské ostrovy, a to od Dánska. Právě Dánsko má být prodávajícím nyní opět, při koupí Grónska, kterou by ráda uskutečnila nastupující administrativa zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa.
Do karet jí hraje fakt, že v Grónsku se během tří měsíců konají parlamentní volby. Jejich stěžejním tématem bude získání úplné nezávislosti na Dánsku, jehož nadvláda nad největším ostrovem světa trvá více než tři století. Mnozí obyvatelé Grónska na možnost nezávislosti slyší, neboť Dánům nemohou odpustit „koloniální moresy“ typu násilné kontroly porodnosti v 60. a 70. letech minulého století nebo přetrvávající známky rasové diskriminace.
Trumpova vyděračská zahraniční politika má nový cíl. Po arktickém Grónsku kvůli strategickému významu pošilhávají světové velmoci, a Donald Trump by ho pro USA rád odkoupil. Gróňané však dlouhodobě usilují o nezávislost, a pokud se Dánska skutečně zbaví, jen těžko budou hledat nového „pána“.
Karel Pučelík: Trump si brousí zuby na Grónsko. Gróňané o něj ale nestojí. Ani o Dánsko
Politika
Musk loni na „apanáž“ Grónsku vydělal každý den
Navíc, už nyní je vztah Dánska a Grónska poměrně volný. Ostatně Grónsko – na rozdíl od Dánska – ani není členem Evropské unie. Z Evropského společenství, předchůdce dnešní EU, vystoupilo roku 1985. Samo si vládne v oblasti vzdělání, zdravotnictví nebo soudnictví. Kodani zůstaly pravomoci oblasti bezpečnostní, zahraničněpolitické, peněžní a ústavní.
Myšlenka odkoupení Grónska Spojenými státy tedy nakonec není tak nereálná, jak se na první poslech může jevit. Nakonec vše může být otázkou peněz.
Grónsko v současnosti získává od Dánska zhruba 600 milionů dolarů ročně, tedy zhruba patnáct miliard korun. Z těchto prostředků ostrov hradí své zdravotnictví a školství, které tak je pro jeho zhruba 57 000 obyvatel (zhruba odpovídá počtu obyvatel Opavy) zdarma.
Pokud bude Trump ochotný tuto částku přeplatit, většina obyvatel Grónska bude o získání nezávislosti a nějaké formě propojení s USA uvažovat ještě vážněji. Částka 600 milionů dolarů je z hlediska USA „pakatel“. Dokonce i z hlediska Trumpova pobočníka, nejbohatšího člověka planety Elona Muska. Ten jen loni rozšířil své jmění o 213 miliard dolarů, z velké části díky spojenectví právě s Trumpem a jeho volebnímu vítězství. Musk tak loni bohatl průměrným tempem takřka právě 600 milionů dolarů denně. Na celoroční dánskou „apanáž“ Grónsku tak měl Musk, šéf automobilky Tesla, loni vyděláno za každý jeden den, včetně sobot a nedělí.
Technologický vizionář Elon Musk je nejen nejbohatším, ale i nejvlivnějším mužem světa. A svou moc již dokazuje. Kdo jsou ale další miliardáři, kteří na Trumpově prezidentování vydělají? 
Elon Musk a jeho kamarádi zažili fantastický rok. Kdo všechno "políbil prsten"?
Leaders
Spojené státy by po získání grónské nezávislosti mohly s ostrovem vstoupit do vztahu volného přidružení, jaký udržují třeba s tichomořskými Marshallovými ostrovy nebo taktéž pacifickým souostrovím Palau. Tyto státečky jsou sice formálně nezávislé, leč Spojené státy jim zajišťují bezpečnost a obranu, případně zodpovídají dokonce i za zahraniční politiku.
Na kolik by to vyšlo
Další peněžní otázkou by pak tedy zřejmě byla ta, za kolik Spojené státy Grónsko od Dánska odkoupí. Byť cenu ostrovu by snižovala vůle jeho lidu po nezávislosti vyjádřená ve volbách – čím silnější by byla, tím hůře by se Kodani cena šponovala. Navíc Trump Dánsku už „preventivně“ pohrozil „velmi vysokými cly“, jak uvedl, pokud se bude odkupu vzpěčovat. I tato hrozba tak může cenu Grónska snižovat.
Na kolik by tedy Grónsko vyšlo? Zmíněné Americké Panenské ostrovy pořizoval Washington roku 1917 za 25 milionů dolarů ve zlatých mincích. Částka 25 milionů dolarů dnes odpovídá více než 600 milionům dolarů. Jenže rozlohou jsou Americké Panenské ostrovy zhruba 6300krát menší než Grónsko. Na druhou stranu, jejich ekonomika je o zhruba 30 procent větší než ta grónská, protože vykazují nominální hrubý domácí produkt citelně přes čtyři miliardy dolarů, zatímco Grónsko o zhruba miliardu nižší.
Americké Panenské ostrovy také mají více obyvatel než Grónsko, a to zhruba o 30 tisíc. Totiž 87 tisíc obyvatel Amerických Panenských ostrovů odpovídá zhruba počtu obyvatel Ústí nad Labem, kdežto počet obyvatel Grónska odpovídá, jak už víme, Opavě.
V roce 1946 chtěl Grónsko pro Ameriku koupit tehdejší prezident Harry Truman. Nabízel 100 milionů dolarů ve zlatě. To je v dnešních cenách 1,6 miliardy dolarů. U Dánů ale tehdy s nabídkou nepochodil.
Pokud od poměrně nízkého nominálního hrubého domácí produktu Grónska, čítajícího 3,6 miliardy dolarů ročně, odečteme patnáctiprocentní veřejný dluh ostrova, dostáváme částku zhruba tří miliard dolarů. Což odráží fakt, že grónská ekonomika je malá. Oč menší však je ekonomika, o to rozlehlejší je sám ostrov – největší na světě. A jeho nerostná bohatství. A s rozlohou též související, peněžně ovšem ještě obtížněji vyčíslitelný, strategický a vojenský význam.
Na druhou stranu, pokud by existovala silná vůle obyvatel Grónska přidružit se k USA, a navíc by Dánsku hrozily velká cla při vývozu do USA, Kodaň může přistoupit na nižší cenu.
Zapláčou americké celebrity?
Uvažme například, že vysoká cla USA na dovoz z Dánska by mohla zásadně poškodit hospodaření největší evropské firmy, dánského farmaceutického kolos Novo Nordisk, jehož tržní hodnota je větší než ekonomika celého Dánska. Novo Nordisk v USA prodává veleúspěšné přípravky na hubnutí, jako je Ozempic, po němž se mohou utlouct třeba hollywoodské celebrity. Američanům tudíž Trumpova snaha o Grónsko může prodražit hubnutí, Novo Nordisku snížit tržby a Kodani zase tedy daňové inkaso.
Proto je možné, že by se Grónsko mohlo prodávat už v řádu nižších stovek miliard dolarů, tedy za sumu možná i srovnatelnou se současným celkovým majetkem Muskovým, odpovídajícím zhruba 430 miliardám dolarů.
Trumpovy výroky ohledně získání Grónska obletěly svět a jsou nyní předmětem diskuzí na sociálních sítích i na politické úrovni mezi státníky. Mezi těmi kdo situaci sleduje je i Kreml. 
Kreml sleduje výroky Trumpa ohledně Grónska. Přijde vpád do Pobaltí?
Politika
