Napětí mezi Srbskem a Kosovem zesiluje. NATO uvažuje o posílení tamní mise
Srbští představitelé působící v kosovských institucích opustí své funkce, pokud budou dále pronásledováni. V mimořádném prohlášení k národu to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Podle něj by se o bezpečnost kosovských Srbů měla postarat Severoatlantická aliance, v opačném případě tak učiní Srbsko.
Mezi Srbskem a Kosovem se v posledních týdnech zvýšilo napětí v souvislosti se snahami Prištiny prosadit nová pravidla pro registrační značky srbských automobilů a doklady totožnosti potřebné pro překročení hranic země. Masové demonstrace a barikády na silnicích v Srby obývaném severním Kosovu na přelomu července a srpna přiměly Prištinu odložit začátek vymáhání tohoto opatření na 1. září. Schůzka Vučiče s kosovským premiérem Albinem Kurtim tento týden v Bruselu výsledek nepřinesla.
Srbsko neuznává nezávislost Kosova a stále ho považuje za nedílnou součást svého území. Popírá, že by tam Srbové vyvolávali napětí a konflikty, a obviňuje Prištinu z pošlapávání práv srbské menšiny. Tvrdí také, že kosovská vláda neplní předchozí dohody, když odmítá poskytnout kosovským Srbům určitou míru autonomie. Etničtí Srbové představují pět procent z 1,8 milionu obyvatel Kosova. Jejich populace se soustředí do čtyř okresů na severu Kosova, v nichž má Priština jen omezený vliv. Přes 90 procent obyvatel Kosova tvoří etničtí Albánci.
Neutrální postoj srbské vlády k ruské invazi na Ukrajinu vytvořil z Bělehradu vstupní bránu Rusů na západ. Jen během posledních dvou týdnů došlo kvůli nárůstu poptávky na navýšení přepravní kapacity mezi Ruskem a Srbskem o 50 procent, upozorňuje agentura Bloomberg.
Cesta Rusů na Západ vede nyní přes Srbsko. Ceny letenek neřeší
Money
NATO uvažuje o posílení mise v Kosovu
„Pokud neskončí pronásledování Srbů, politici během příštího měsíce opustí všechny kosovské instituce a do konce září je budou následovat i soudci a policisté,“ citovala z projevu Vučiče agentura Reuters.
„Ochráníme naše lidi před vyháněním a pogromy, pokud tak nebude chtít učinit NATO,“ dodal podle stanice N1 srbský prezident s tím, že v následujících deseti dnech se bude snažit s kosovskými představiteli nalézt kompromis.
Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg dříve uvedl, že pokud se napětí bude dále zvyšovat, NATO posílí svou kosovskou misi KFOR. V Kosovu je v ní teď asi 4000 vojáků. V minulých týdnech NATO zvýšilo svou přítomnost v severní části země, což nyní Vučić kritizoval. Úkolem KFOR by podle něj nemělo být odstraňování srbských barikád, ale v první řadě ochrana Srbů před vpádem „band“ z území obývaného Albánci.
Kosovo v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Válka mezi jednotkami srbské armády a kosovskoalbánskými povstalci si vyžádala přibližně 10 tisíc obětí, z většiny Albánců.
Vláda maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána zesílí plot z ostnatého drátu na hranici se Srbskem, píše agentura APA. Nyní čtyřmetrový plot se má zvýšit o další metr, aby lépe bránil migrantům snažícím se dostat se do Maďarska.
Orbán nařídil o metr zvýšit žiletkový plot na hranici se Srbskem
Politika
Chorvatský prezident Zoran Milanović vyzval, aby některé státy Evropské unie snížily zemím západního Balkánu svá kritéria pro členství unii. V souvislosti s možným udělením kandidátského statusu Ukrajině řekl, že jej měla obdržet také Bosna a Hercegovina. Udělení kandidátského statusu Bosně chystá oficiálně navrhnout slovinský premiér Robert Golob.
Když Ukrajina, tak i Bosna. Lobují Chorvaté a Slovinci za zemi v EU
Politika
