Jihokorejský prezident odvolá stanné právo
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v zemi vyhlásil stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Krok vyvolal odpor jihokorejského parlamentu a znepokojení u ostatních zemí, z nichž některé včetně Česka vyzvaly své občany k opatrnosti. Jihokorejští poslanci v reakci svolali schůzi, na které vyzvali prezidenta ke zrušení rozhodnutí. Prezident následně prohlásil, že stanné právo skutečně zruší, a to po zasedání vlády. Kabinet se má podle něj sejít „co nejdříve“.
Prezident nejprve před půlnocí místního času (v úterý odpoledne středoevropského času) spolu s vyhlášením razantního kroku v krátkém televizním projevu slíbil „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opoziční Demokratická strana v reakci na prezidentovo rozhodnutí svolala poslance do budovy parlamentu a její šéf I Če-mjong vyzval občany, aby se před parlamentem shromáždili. Spolu s nimi se ale k budově dostavili i desítky policejních hlídkových vozů a autobusů pořádkové policie.
Jihokorejští poslanci pak ve středu okolo 01:00 místního času (dnes 17:00 středoevropského času) odhlasovali požadavek, aby prezident stanné právo zrušil. Do parlamentu, kde se poslanci vyslovili proti stannému právu, vstoupili vojáci, posléze budovu ale zase opustili. BBC informovala o chaotických scénách uvnitř i vně parlamentu a o střetech mezi policií a demonstranty před hlavní parlamentní budovou. Záběry korejské televizní stanice YTN ukazovaly desítky vojáků ve venkovních prostorách parlamentu, kde se shromáždili i civilisté a novináři.
Jun Sok-jol následně ve vystoupení ve středu před 5:00 místního času (dnes pozdě večer středoevropského času) uvedl, že bude respektovat výsledek hlasování parlamentu a na zasedání vlády stanné právo odvolá.
Svět situaci sleduje
Vlády Spojených států a Británie uvedly, že situaci v Jižní Koreji bedlivě sledují. Čína své občany přebývající v Jižní Koreji vyzvala ke klidu. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury Interfax uvedl, že Kreml považuje situaci v Jižní Koreji za znepokojující a vývoj bedlivě sleduje. Situaci pozorně a se znepokojením sleduje také OSN. Bílý dům k dění uvedl, že od jihokorejského prezidenta předem nevěděl, že vyhlásí stanné právo. Sdělil také, že Washington má vážné obavy z vývoje v tomto asijském státě a že prezident Joe Biden je v kontaktu s jihokorejskou vládou.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský pak uvedl, že věří v sílu jihokorejské demokracie a tomu, že všechny procesy budou právoplatné. České ministerstvo zahraničí odeslalo Čechům v Jižní Koreji zaregistrovaným v cestovatelském systému Drozd zprávu, aby se vyhýbali hromadným akcím a sledovali oficiální média.
Prezidentův překvapivý krok připomněl éru autoritářských vůdců, kterou země nezažila od 80. let, píše agentura AP. „Je to krok, který jsem v Jižní Koreji 21. století nikdy nečekala,“ komentovala vyhlášení stanného práva podle BBC jedna vysokoškolská studentka. „Žádnými slovy nemohu vyjádřit, jak moc se bojím, aby se to pro naše občany nezvrhlo v něco, jako je Severní Korea,“ řekl další z protestujících.
Jun Sok-jolův krok je podle vedoucího katedry asijských studií na Metropolitní univerzitě Praha Michala Kolmaše flagrantním uzurpováním moci. Prezident se podle něj převzetím moci pokouší vymanit z politických problémů.
Jihokorejský won po vyhlášení stanného práva klesl na dvouleté minimum vůči americkému dolaru, informovala agentura Bloomberg. Představitel jihokorejské centrální banky řekl, že banka připravuje sérii opatření, které stabilizují trh, pokud to bude třeba. Korejská burza prozatím nerozhodla, zda ve středu otevře či ne, informoval Reuters.
Z ukrajinské armády od ledna do konce října dezertovalo více vojáků než během předchozích dvou let. Na svých internetových stránkách o tom píše britský list Financial Times (FT). Ukrajinští vyšetřovatelé letos zahájili 60 tisíc trestních stíhání proti vojákům, kteří opustili své pozice. Je to skoro dvojnásobek takových případů za roky 2022 a 2023 dohromady. Těmto mužům v případě odsouzení hrozí až 12 let ve vězení.
Z ukrajinské armády letos dezertovalo 60 tisíc vojáků. Hrozí jim až 12 let vězení
Politika
Vláda Spojených států oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle informací agentury AP posílají USA mimo jiné systémy proti dronům a munici do raketometů HIMARS.
Pomoc za miliardy. Biden pošle na Ukrajinu střely Javelin či munici do raketometů HIMARS
Money
