Skandinávci překvapují Evropu i Putina. Finové chtějí do NATO

Ruská invaze na Ukrajinu spojila Evropu víc než jakákoliv událost, která nastala po konci druhé světové války, píše CNN. A změnila i tradičně neutrální postoj Skandinávců. Finy žene do NATO „racionální strach“ z Putinovy agrese. Nechceme na to zůstat sami, jako ve druhé světové válce, vzkazují.

Také země, které si v dosavadních patových geopolitických událostech zachovávaly neutralitu, posílají nyní na Ukrajinu zbraně. Vlády, které dříve braly své závazky vůči NATO v podobě povinných obranných výdajů spíš na lehkou váhu, mění postoj. Státy se rovněž snaží co nejvíce vymanit z ekonomické závislosti na Rusku, na které ve snaze zabránit rozšíření konfliktu uvalují stále tvrdší ekonomické sankce. Bezprecedentní jednota Západu vzbuzuje v Evropanech pocit naděje, že kontinent z této situace vyjde do budoucna vybaven znalostí, jak řešit bezpečnostní konflikty, píše CNN.

Finové chtějí do NATO

Náhlá změna ve změně postojů bezpochyby nejvíc platí pro Norsko, Švédsko a Finsko. Země, které spojuje nejenom vzájemný vztah mezi sebou, ale i vztah se zbytkem Evropy a Ruskem. Jak Norsko, nejzápadnější země Skandinávského poloostrova, tak i Finsko bezprostředně sousedí s Ruskem. A zatímco Norsko je členem vojenské aliance NATO a není členem Evropské unie, Finsko a Švédsko to mají naopak.

Z odstřižení Ruska od SWIFTu profituje Čína

Money

Moskva a Peking pracují na tom, jak obejít globální platební systém SWIFT a propojit své vlastní systémy finančních zpráv. Podle agentury Reuters to uvedl ruský poslanec Anatolij Aksakov. Levné to pro Rusko nebude.

ČTK

Přečíst článek

Ve Švédsku i Finsku aktuálně probíhají aktivní rozhovory o možném vstupu zemí do vojenské aliance států NATO. To, co ještě před invazí na Ukrajinu považovalo Finsko a Švédsko za riskantní krok nesoucí nádech provokace směrem k Putinovu Rusku, je nyní na pořadu dne. Skandinávské země, včetně Norska, kvůli ruskému tažení na Ukrajinu, odhodily neutrální postoj.

„Finsko i Švédsko bez váhání porušily svoje zásady - nevyvážet zbraně do válečných zón. Náhlá změna postoje Skandinávců překvapila především Evropany, ale troufám si tvrdit, že i samotného Putina,“ konstatuje přední finský odborník na bezpečnostní otázky Charly Salonius-Pasternak. 

Severské státy se spojují vůči ruské agresi

Podle něj je ale dosavadní podpora Ukrajiny je začátkem, očekává další odvážnější kroky tímto směrem. Jako vyústění vnímá dokument obranné iniciativy severských států NORDEFCO, který blíže specifikuje plány na užší vojenskou spolupráci mezi pěti severskými státy (Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko a Island). 

„Dokument zavazuje ke spolupráci země, které mají odlišné vztahy s EU i NATO. Vzájemná koordinace mezi nimi - fungující nad rámec těchto organizací -, může Putinovi zkomplikovat život,“ dodává Pasternak.

Technická chyba vyvolala chaos na burze kovů v Londýně. S niklem se už zase neobchoduje

Money

Nikl byl zpět, ale jen na chvíli. Po týdenní pauze se ve středu na Londýnské burze s kovy (LME) začalo s tímto výrobním kovem obchodovat. A podle nových pravidel omezujících velké cenové výkyvy. Šotek se vloudil a burzou prošly i transakce pod stanoveným limitem. Burza tak obchodování opět zastavila a pracuje na odstranění technické závady.

Zdeněk Pečený, vku

Přečíst článek

Bývalý finský premiér Alexandr Stubb věří, že kvůli současné situaci je vstup Finska do NATO pravděpodobnější. Putin totiž podle něj narušil dlouhá léta pečlivě chráněnou rovnováhu. „Vstup do NATO jsme vždy vnímali jako určitá zadní vrátka, odstrašující prvek pro zastavení ruské agrese,“ řekl Stubb.

Putinovo chování ale podle něj udržení rovnováhy znemožnily. „Jsme hnáni něčím, čemu se říká racionální strach. Bedlivě sledujeme ruskou agresi a nechceme na to zůstat sami, jako ve druhé světové válce,“ dodal. 

Zabavené jachty je tak nebolí. Miliardové majetky se ruským oligarchům daří přesouvat

Politika

Zabavené jachty, luxusní nemovitosti nebo sportovní kluby zřejmě nebudou podle agentury Bloomberg dostatečně silným tlakem na ruské elity, na ruského prezidenta Vladimira Putina jej tak podle všeho nepřenesou. Ruští oligarchové totiž nadále přesouvají svoje majetkové podíly tak, aby o ně nepřišli.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Čeká nás druhá studená válka. Po Kyjevu přijde Tchaj-wan, píše vlivný historik Niall Ferguson

Politika

Jak se na současnou ruskou invazi dívají historikové? Jedná se o dějinný konflikt, nebo časově omezenou událostí bez vážnějších konsekvencí? Přední historik Niall Ferguson věnující se dějinám evropského kontinentu pro agenturu Bloomberg popsal sedm klíčových bodů, které rozhodnou, a na historických paralelách ukazuje, jak by mohly dopadnout. Naděje na dobrý konec? Spíše malá a může nás čekat druhá studená válka a po Kyjevu může následovat Tchaj-wan. 

Stanislav Šulc

Přečíst článek